Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Pravda, je třeba trochu více plánovat. Ne všechny atrakce bývají krátce po novém roce otevřené. Ale jak známo, zima je na jihu kratší. Pozveme vás tentokrát za sluncem. Vybrali jsme tři místa v Itálii, kde si offseason dovolenou opravdu pěkně užijete.

Florencie - zimní kráska

I v zimních měsících tohle město nad řekou Arno doslova kvete. Lednové teploty se pohybují mezi 10 a 12°C, s blížícím se březnem ovšem rychle rostou až k příjemným 18°C. Chlad případně zažene kvalitní italské espresso. Ve Florencii nevyjdete z údivu. Renesanční i středověké památky tady defilují a vy máte to štěstí, že jste zvolili návštěvu mimo sezonu. I tak je možné, že před katedrálou Santa Marie del Fiore natrefíte na frontu - rezervovat si prohlídku dopředu online je doporučeno celoročně. Nicméně fronta je násobně kratší než v létě. Stavba architekta Fillipo Brunesleschiho je dodnes součástí učebnic architektury. Mimo jiné při její stavbě byla vynalezena rychleschnoucí malta. Zajděte se najíst na trh Semel na Piazza Ghiberti. Nabídka obložených chlebů je bezbřehá a oproti turistickému centru mnohem levnější. Teplo v chladném období najdete například v Galeria degli Ufizzi, kde si prohlédnete skvělou sbírku renesančního umění. Zrození Venuše, David, nebo Klanění tří králů, Tizian, Raffael, Botticelli, da Vinci – těchto pár názvů a jmen jako pozvánka do bývalého kancelářského centra rodu Medici určitě postačí. Frontám se v zimním období snad vyhnete i na světoznámém mostě zlatníků Ponte Vecchio.

Nejlepší výhled na město je z terasy Piazzale Michelangelo, i když je to od řeky pěkně do kopce, toto místo byste určitě neměli vynechat. Florencii by neměl určitě vynechat žádný milovník umění a historie. Nabízí také romantická zákoutí jako dělaná pro valentýnské výlety. V zahradách Boboli, které leží nedaleko Piazzale Michelangelo se už od časného jara probouzí příroda. Komplex zahrad vytvořených vládci z rodu Medici byl po zásluze zapsán (jako řada dalších míst ve Florencii) na seznam památek světového dědictví UNESCO. Středomořské klima svědčí mnoha druhům květin a proto je návštěva zahrad v každém ročním období příjemným zážitkem. Kdo ví, třeba zde objevíte první letošní petrklíče, neboli italsky primule.

V pozadí nezůstává ani gastronomie. Však Florencie je domovem Bisteca alla Fiorentina nebo sladkých mandlových sušenek Cantucci. Speciální kapitolou jsou obložené chleby Lampredotto, plněné rozsekaným kravským žaludkem, které jedl jako obědový sendvič patrně i Michelangelo Buonarotti. Obložené chleby tu ale umí na sto způsobů. Poručit si můžete ančovičky, pomeranče, čerstvý fenykl, porchettu, artyčoky a mnoho dalšího. Jako dezert poslouží z místní produkce cantucci, jejichž tvrdost znalci řeší namočením do alkoholu. K Toskánsku patří samozřejmě i víno, zdejší produkce doslova prorazila cestu do světa dalším italským vínům. Za nejznámější místní odrůdu lze považovat Sangiovese z oblasti Chianti, právě z ní vznikají slavná vína Montepulciano či Brunello di Montalcino.

Do Boloně nejen za omáčkou

Na trase FlixBusu do Florencie můžete vystoupit už v Boloni, městě věží. Návštěvníky překvapí, že jde o město především červené, pálené cihly a terakotové tašky dávají stavbám specifický barevný odstín. Pověstná jsou boloňská podloubí, v roce 2021 zapsaná do seznamu světového dědictví UNESCO. Celková délka těchto podloubí dosahuje úctyhodných 38 kilometrů, stále slouží jako místo pro obchodní výměnu i úkryt před slunečním svitem. Symbolem města jsou dvě věže due torri: Asinelli a Garisenda – v minulosti bylo věží ve městě až dvě stě, dodnes je zachováno dvacet. Ve vrcholném období středověku symbolizovaly věžové stavby bohatství rodů svých stavitelů. Torre degli Asinelli je veřejně přístupná a při její výšce 97 metrů jde o místo se skvělou vyhlídkou. V centru nesmíte minout náměstí Piazza Maggiore, kde se rozkládají významné paláce a bazilika San Petronio, a ač je stavba nedokončená, počítá se jako pátý největší kostel světa. Ikonický obrázek z náměstí vykouzlíte před radnicí a kašnou s Neptunem.

Město v sobě ukrývá i malé Benátky. La Piccola Venezia je poslední památkou na síť kanálů, které v minulosti sloužily pro přepravu velkého množství zboží. Jsou docela ukryté, návštěvník musí ve Via Piella 14 otevřít malé okénko s dvířky, čímž si otevře pohled na „Benátky“. Kanál protéká přímo za zdí jednoho ze starých domů. Ve městě se ovšem skvělých a překvapivých míst dá najít nespočet.

Boloňa není jen o středověké historii. Paradoxně tím, že ve městě sídlí prastará univerzita, je město velmi mladé vysokým podílem studentů – včetně těch českých studujících zde v rámci programu Erasmus. Ve městě sídlí i významné podniky – výrobce motocyklů Ducati (je zde i stejnojmenné muzeum), najdete tu i luxusní automobilky Lamborghini a Maserati.

Jak bylo zmíněno, našinci si Boloňu spojují především se stejnojmennou omáčkou na těstoviny. Podle místních ovšem pokrm vznikl omylem. Nicméně k radosti všech turistů zde v restauracích Bolognese běžně nabízejí. Místní si pak pochutnávají nejčastěji na různých druzích pizzy. Z okolí Boloně pocházejí nejznámnější italské pokrmy jako lasagne, tortellini nebo tagliatelle. I mimo sezonu se lze zamilovat do zmrzliny – místní specialitou je pistáciová, v Boloni ji připravují na desítky různých způsobů. Když jsme u pistácie – tento oříšek si Italové dávají i do salámu – Mortadella Bologna se zelenou pistácií nejen skvěle vypadá, ale i báječně chutná. Pokud se zajímáte o tekuté suvenýry – dejte šanci Lambruscu – místní exkluzivní kousky Lambrusco di Sorbara nebo Lambrusco Grasparossa dají zapomenout na naše „lambrusco“ se šroubovacím uzávěrem a nevalnou kvalitou. Místní prvotřídní šumivá vína jsou připravována šampaňskou metodou a opatřena korkem i košíčkem.

Do Florencie i Boloně jezdí pravidelně spoj FlixBusu, a po trase jsou další zajímavé zastávky, mimo jiné Innsbruck, Bolzano nebo Pisa... stačí vystoupit. A i při koupi jízdenky platí zákon mimosezonního cestování, lze si dopředu rezervovat vybrané sedadlo, případně i sedadlo vedlejší. Jízdenka do Florencie startuje od 1149 korun, do Boloni se dostanete od 879 korun.

Do Terstu nočním autobusem

Italský Terst je pro nás středoevropany vždy synonymem setkání s exotikou. Místní námořní přístav byl vstupní branou pro koření a kávu. Také naše i vídeňská káva hledají svoje kořeny právě ve zdejším obchodním ruchu, Terst byl prvním přístavem v Evropě s volným clem na obchod s kávou. Což se nejlépe hodí po příjezdu nočním autobusem, kvalitní silné espresso vás nabudí na den plný objevů.

Terst jako prastaré město nabízí turistům výlet do hlubin starověku, umělecké sbírky i aktuální atrakce, vše korunované výjimečně bohatou kavárenskou kulturou a přebohatou gastronomií. Ve městě naleznete starověké památky – ruiny římského amfiteátru, pozůstatky římského fora i Arco di Ricardo, fragment původního vítězného oblouku. Na základech antického jupiterova chrámu vyrostl katolický kostel svatého Justa – zakladatele místní křesťanské církve. V přilehlém hradu jsou k vidění sbírky ze středověké historie města. Od 14. století je město svázáno s podunajskou monarchií, pro kterou představovalo nejzásadnější přístup k moři. O významu města svědčí řada pomníků na rakouské mocnáře, i pojmenování celého nového města jako Borgo Teresiano – čtvrť Marie Terezie. V Terstu sídlila rakouská vojenská flotila, první páteřní vlakové spojení z Vídně k moři mířilo právě sem. Odjakživa šlo o kosmopolitní město, kde rádi tvořili literáti – mimo jiné s Prahou spojený Kašpar Maria Rilke, nebo nejznámější irský spisovatel James Joyce, který v Terstu napsal román Dubliňané. Kdo rád vyráží po stopách českých velikánů, najde svůj bod i v Terstu, právě zde chrudimský rodák Josef Ressel v praxi vyzkoušel účinnost lodního šroubu. Ačkoli se vynález ujal a dodnes pohání miliony lodí, příběh našeho

vynálezce je plný zvratů. Vynálezce připomíná bronzová socha v životní velikosti na okraji terstského mola. Že je Terst dlouhodobě metropolitním městem dokazuje i prastará synagoga, nebo pravoslavný kostel postavený srbskou menšinou. Několik kilometrů od centra města se na nábřeží Jaderského moře nachází kouzelný zámek Miramare. Ten si nechal postavit rakouský arcivévoda Maxmilián, bratr císaře Františka Josefa. Maxmilián měl dobrodružnou povahu, která vyústila přijetím mexické císařské koruny a posléze jeho popravou mexickými republikány. Zámek je obklopen nádherným anglickým parkem, zámeček sám je příkladem luxusní rezidence 2. poloviny 19. století.

Co se gastronomie týče, zdejšími specialitami jsou překvapivě vepřové klobásky, sekaná v housce, aspik a pivo. Rakouské dědictví zde stále vládne. Jak jsme již zmínili, Terst je branou kávy do střední Evropy. Kavárny ve městě jsou místem, které rozhodně stojí za návštěvu. Káva je zde silná, určitě vás postaví na nohy. V okolí Terstu lze najít také kořeny nejslavnějšího italského perlivého vína Prosecco. Ve svazích nad Terstem lze najít bilingvní populaci Slovinců. Ve vesničce s pěkným slovanským názvem Prosek byl prvním místem, kde se zrodilo perlivé víno prosecco. Vybrat si některé z místních lahví bude unikátní dárek.

Do Terstu lze vyrazit noční linkou z Prahy od 799 korun. Autobus odjíždí ve 21:55, do Terstu dorazí v 9:10 následující den. Spoj zastavuje také v Českých Budějovicích. Vystoupit se dá také v Lublani nebo u jezera Bled.