Máte namířeno na dovolenou? Připravte se na to, že v některých zemích se neuklízí
Čistota až na prvním místě
Žijeme v době, kdy můžeme vyrazit za hranice celoročně. Na zimní i letní dovolenou, k moři, na hory, za poznáním, k pyramidám, do pouště i do džungle, za krásou zapomenutých vesniček i do přelidněných měst, prozkoumat rokle, vystoupat na vrchol nejstrmějších štítů, bavit se v Disneylandu nebo se ubytovat v majáku na opuštěném ostrově, podívat se do chřtánu sopky, zdolávat ledovce, jít po stopách historie a dávných tradic. Každý podle svého vkusu. Problém je ale v tom, že zatímco ceny stoupají a to, co platíme dnes za běžný výlet na týden, bylo před dvaceti lety otázkou luxusu v exotice. A tak chceme - zcela přirozeně - čistotu. Je to moc? Ne. Doma přece taky udržujete pořádek, na pracovní stole jakbysmet. Vedete k úklidu děti a poctivě třídíte odpad. Tak proč to trpět tam, kde se navíc vydáváte z peněz?
Balkán
Jsou země, které stojí ve stínu chorvatských pláží, předražené Itálie nebo západní Evropy se všemi ikonickými věžičkami, zámky a zábavními parky. Balkán si ale pomalu hledá místo v žebříčku míst, která stojí za to navštívit. Ještě stále je to alternativa spíše pro šetřivé cestovatele. Známená ale to, že se vydáváte za hranice takzvaně low-cost, sníženou laťku pro prostředí? Ano i ne. I v Černé Hoře nebo Makedonii si můžete vyhodit z kopýtka a užít si dovolenou za desítky tisíc korun, ale jen hrstka cestovatelů tam vyráží s naditou peněženkou. Chcete do přírody za dechberoucími výhledy, za tradičním jídlem, na festivaly. A dost možná jste ochotní přehlédnout nějakou tu hromádku nepořádku nebo začínající skládku. Ale to jen za městem. Kopce a údolí by měla zůstat netknutá. Taková jsou pravidla.
Běžně se ale stává, že na nádraží kličkujete mezi žvýkačkami a injekčními stříkačkami, že křoví zdobí igelitové sáčky všech barev, že se nestačíte vyhýbat psím výkalům, že za každým drnem je pytlík od chipsů, lednička nebo hromada cihel. A to kazí dojem z nové země. Balkán má velké ambice a má na to, aby si je vyplnil. Bohužel kopíruje západní styl podnikání, ale služby pokulhávají. Chtějí kasírovat a ruku natahují obstojně, ale odmítají investovat do úprav a údržby.
Podobně jsou na tom i další země - Jordánsko, Keňa, jihovýchodní Asie. Tam se každý den vyráží za vesnici, aby se přebytky - ideálně v těžko rozložitelné tašce, vynesly za poslední plot. Tam, kam se nikdo nedívá.
Má tahle situace řešení?
Pravděpodobně ne. Turista chce cestovat a poznávat nové kraje. A některé země se nehodlají probrat z toho zlého snu a nenatáhnou si gumové rukavice a nepřiloží ruku k dílu. Poraženým ale zřejmě nezůstanou cestovatelé. Důvod je jasný. Žijeme totiž v době, kdy i negativní zkušenost má své čtenáře. A to pro klid na duši bohatě stačí. Co na tom, že jste strávili poslední dny na hromadě odpadků a zadržovali dech, protože ten odporný zápach vám vypaloval nosní dírky? Ti druzí - vaši sledující - to chtějí vědět. Sdílení zkušeností neztrácí hodnotu. Naopak. A tak dřív nebo později přijdou časy, kdy budete vědomě cestovat za bordelem. Na Balkán nebo klidně ještě dál. Nebudete se pozastavovat nad nulovou schopností zamést za sebou, ale uděláte z toho přednost. Něco, co na svých cestách rádi lovíte a bavíte tím druhé.
I tak to jde. A spokojení jsou ve finále všichni. Tak kam to bude příště? Albánie, Bosna, Srbsko nebo Bulharsko? Ani tam si totiž s odpadkovým košem místní často netykají.
Poslat článek
Tisk
Štítky: zahraničí, dovolená, město, odpadky, příroda, turistika, turisté, nepořádek