Nepřehlédněte
Jolana (38): Kamarádím se s energetickou upírkou. Co s tím?
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Namazaná...
Musím se přiznat, že péči o své tělo celkem flákám. Jasně, občas sáhnu po krému a namažu si alespoň nohy po oholení, ale že bych si pořádnou péči dopřávala každý den, to ani náhodou. Možná mi moje tělo jednou takový nezájem oplatí, ale do té doby nejspíš budu hřešit na to, že jsem ještě relativně mladá. Podobně je na tom můj obličej, i když ten něčím namažu přece jen častěji. Pak mě ale jednou za čas začne hryzat svědomí a já vytáhnu zásoby, co doma mám. Jako asi každá žena totiž v drogerii jen těžko odolávám při pohledu na všechny ty tubičky a kelímky. Plní mi skříňku v koupelně a sedá na ně prach. Ten ve chvíli, kdy mě popadne odhodlání začít pro sebe něco dělat, pěkně setřu. Pak beru do ruky jeden krém za druhým a poctivě je nanáším. A že mi to zabere pěknou chvíli. To máme totiž krém na oční okolí, hydratační na obličej, zpevňující na dekolt a poprsí, proti striím na břicho a boky, proti celulitidě na stehna a zadek, zklidňující na oholená lýtka, vyživující na šlapky nohou a zvláčňující na ten zbytek těla, co ještě není namazaný. Uf, to byla docela dřina...
Představa toho, že bych to měla další den opakovat, mě donutí všechny krémy zase schovat a přísahat sama sobě, že se budu pravidelně mazat alespoň jedním. Ale tak nějak podvědomě u toho křížím prsty za zády, protože je mi jasné, že až neustálá masáž reklamy zase po čase pohne s mým svědomím. Ono mi to totiž nedá, když několikrát denně slyším, že jedině díky těm a těm krémům a jiným zázračným přípravkům budu krásná....
Image courtesy of digitalart at FreeDigitalPhotos.net
Poslat článek
Tisk
Štítky: krása, pokožka, péče o tělo, krémy