Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Po maturitě jsem nastoupila na vysokou školu a začala svůj sen proměňovat ve skutečnost. Najednou jsem ale zjistila, že to není jen tak „nějak si vyjet“, že to obnáší spoustu administrativy, komplikace při studiu (to jsem zjistila až později) a taky, že by měl mít člověk pár peněz navíc.

Tak jak tak jsem se do programu Evropské unie přihlásila, a to doslova za minutu dvanáct. Přihlášku s motivačním dopisem v angličtině jsem do systému vložila asi 20 minut před půlnocí, kdy přihlašování končilo. Přitom v ten stejný den jsem to řekla rodičům, že tedy opravdu chci jet a nijak zvlášť detailněji jsem to s nimi neprobrala. Sama se divím, že jim to nevadilo a odsouhlasili to. V samotné přihlášce si člověk může vybrat až tři destinace, kam by rád jel, přičemž je seřadí podle svých preferencí od jedničky po trojku. Já na první místo vyplnila město Regesburg v Bavorsku. Město jsem neznala, jen jsem projela obrázky na internetu, jak vypadá a také, jak vypadá samotná škola – tedy Regensbug Universität.

Po nějaké době jsem obdržela zprávu, že jsem byla vybrána. Měla jsem radost, ale v ten moment se pro mě nic nezměnilo, protože jsem se přihlašovala po ukončení prvního semestru studia a vyjet jsem měla až za celý další rok. Tím pádem jsem normálně pokračovala ve studiu a jen se snažila, abych žádný předmět nemusela opakovat další rok. Nikdo mi už ale neřekl, že bych si mohla zapsat předměty o rok dříve, abych během semestru v zahraničí předměty na mé domovské univerzitě nemusela řešit.

O půl roku později, tedy po začátku 3. semestru mého studia jsem začala více zjišťovat, co vše musím zařídit, abych tedy ve 4. semestru mohla odjet. Postupně na mě vykukovalo stále více dokumentů, které bylo nutné vyplnit, podepsat, poslat do Německa či na mou domovskou fakultu. Jaké poplatky zaplatit, jaké předměty si vybrat. Zkrátka toho bylo opravdu hodně a sama zpětně nechápu, jak jsem to zvládla všechno poměrně hladce vyřídit.

Rok od vyplnění přihlášky uběhl jako voda a můj den odjezdu byl tady. Díky poměrné blízkosti k domovu jsme do Regensburgu vyrazili autem. Do velkého kufru jsem zabalila oblečení a do druhého příručního věci do kuchyně a další nezbytnosti. Měla jsem výhodu v tom, že jsem po prvním měsíci, kdy jsem absolvovala kurz němčiny, přijela domů na Velikonoce, a měla tak možnost vyměnit si zimní oblečení za jarní a letní.  V rámci měsíčního kurzu jazyka jsme měli lekce každý den od devíti do tří. Ve volném čase jsem objevovala krásy města či jezdila s ostatními Erasmus studenty na výlety, které organizovala univerzita.

Až po Velikonocích nám začal samotný semestr. První týdny se nesly v duchu hledání vhodných předmětů, které by mě bavily, zvládla jsem je absolvovat v angličtině a splnila také podmínky na výběr předmětů a počtu kreditů od mé domovské i regensburgské univerzity. S tím souvisí i další nutné vyřízení dokumentů, kdy mi vybrané předměty musela potvrdit zahraniční i má mateřská univerzita.

Kromě samotného studia letního semestru, který byl o 2 týdny delší, než ten český a končil až na konci července, tedy v době, kdy má běžný český student již polovinu letních prázdnin za sebou, jsem měla možnost zúčastnit se různých akcí. Ať už to byla mezinárodní večere, kdy každý účastník připravoval pokrm typický pro jeho zemi, či jednodenní i vícedenní výlety za hranice města, i díky tomu jsem si celý pobyt v Německu velmi užila.

Snad až do smrti budu vzpomínat na to, jak jsme se první červnový víkend vydali spolu s asi 30 dalšími Erasmáky a 3 průvodci na túru do bavorských Alp, přičemž jsme spali v chatě bez tekoucí vody, tedy jen se suchým záchodem a vařili si na kamnech. A co bylo víc, na vrchol jsme se přesně 1. června šplhali přes hromady sněhu, což v tričkách a kraťasech bylo opravdu vtipné.

Když se na celý svůj skoro 5-ti měsíční pobyt v Německu podívám, uvědomuji si, že jsem možná mohla méně času věnovat studiu – v Regensburgu jsem si zapsala poměrně dost předmětů, navíc jsem studovala i dva předměty na dálku z mé mateřské univerzity a také studovala můj druhý obor v ČR, byť kombinovanou formou – a více novým přátelům z celého světa. Z celého Erasmu jsem doteď v kontaktu jen se 3 kamarády. Na druhou stranu, věřím, že to budou přátelé na celý život.

A co se týče samotného města Regensburg, tak to jsem si zamilovala opravdu na celý život. Je to nádherné menší město, blízko České republice, takže doufám, že se do něj budu pravidelně vracet. Kromě překrásného historického centra, které jako jedno z mála nebylo během druhé světové války zničeno, si vás získá také malebnými zákoutími a stezkami podél tří řek, které městem protékají (Dunaj, Nába a Řezná), upravenými a čistými parky, krásnými památkami a mnoha většími i menšími restauracemi a kavárnami. Regensburg, česky Řezno, má opravdu co nabídnout a zcela jistě stojí za navštívení. Pokud bych si měla vybrat, jestli projet celý svět nebo se pravidelně vracet do Regensburgu, vyberu si ho.

Pokud přemýšlíte o tom, že byste se vydali na zkušenou do zahraničí – ať už na studijní či pracovní pobyt, určitě neváhejte! Kromě očividných výhod, jako je zlepšení jazyka či zajímavá položka na životopisu získáte mnohem více, zážitky a zkušenosti, které vám nikdo nevezme a třeba i právě nové přátele na celý život.