Pravdou je, že pěstování bylinek za oknem není vždycky tak úplně jednoduché. Rostlinky bývají často slabé, neduživé a i přes maximum vaší lásky a péče odcházejí. U některých druhů se dokonce můžete setkat s opakovaným nezdarem a vlastně ani nepřijedete na to, proč se zrovna této bylince u vás doma nelíbí. Přestože každá z bylinek má individuální nároky na pěstování, většinu jich mají společných. Co tedy bylinky ke svému zdárnému růstu potřebují?

1. Světlo a teplo

Aromatické bylinky pochází ve většině z oblasti Středomoří, proto se jim v našich podmínkách nejlépe daří na světlém místě s přístupem slunečních paprsků a dostatkem tepla. Pro pěstování bylinek si proto vyberte největší a nejsvětlejší okno ve vašem bytě, ideálně se západní nebo jižní orientací. Chybu však neuděláte ani ranním sluníčkem, tedy umístěním směrem na východ. Nezapomeňte však, že sluníčko má už zjara velkou sílu a okenní sklo ji ještě násobí. Přímé a intenzivní slunce zejména v poledních hodinách může na některé bylinky působit stejně jako na naši pokožku – spálit je. Připravte se tedy i na to, že budou možná potřebovat vhodné odstínění. V bytě vám k tomuto účelu postačí stáhnout žaluzii nebo roletu. V topné sezóně také zvažte, jak daleko od rozehřátého topení bylinky umísťujete.  

2. Čerstvý vzduch, ale pozor na průvan

Stejně jako dostatek světla je pro život bylinek nezbytný pravidelný přísun čerstvého vzduchu. Nemůžete-li mít bylinky venku, na balkoně či terase, dopřejte jim denně minimálně jedno pořádné vyvětrání (v letních měsících pochopitelně měňte vzduch častěji nebo větrejte takřka nepřetržitě). Vyvarujte se však průvanu a velkých teplotních výkyvů, ty totiž zdaleka ne všechny bylinky snáší bez újmy. A aby se bylinkám opravdu volně dýchalo, dopřejte jim trochu prostoru. Nestavte na tak malém prostoru, jakým okenní parapet bezpochyby je, větší množství nádobek s bylinkami těsně vedle sebe. Bohatý vzhled takové zahrádky by nemusel vydržet dlouho.

3. V zemině jako doma

Kuchyňské bylinky a koření obecně snesou chudší zeminu, nejsou tedy nijak náročné a rostou téměř v každém půdě. To ale platí spíše pro pěstování v zahrádce. V květináči je kořenový systém rostlinek omezený místem, proto je i podstatně choulostivější. Základním požadavkem pro zdárný růst je dobrá propustnost zeminy. Ať už substrát kupujete nebo máte k dispozici domácí kompost, přimíchejte ještě malou část hrubšího písku nebo jemného štěrku. Na spodek nádoby patří po vzoru našich babiček střep ze starého květináče, na něj nezbytná vrstva drenáže a teprve potom promíchaná zemina. I nároky na výživu mají bylinky pěstované za oknem trochu vyšší. S hnojivem přesto zacházejte opatrně a používejte ho pouze ve fázi růstu. Bylinkám bohatě postačí poloviční dávka toho, co jste zvyklí dopřávat vašim pokojovkám.

4. Správné nádobíčko

Výběr květináče závisí hned na několika hlediscích, a to hlavně na velikosti a materiálu. V případě okenního parapetu se zřejmě budete muset přizpůsobit zejména jeho šířce, tedy zvolit podle ní rozměry nádob. Pokud máte to štěstí a vlastníte zasklený balkón nebo terasu, tento problém vám zřejmě odpadne. Ať už jste omezeni místem či nikoliv, nejlépe uděláte, pokud si na bylinky pořídíte klasické hliněné květináče. Koupíte je ve všech možných tvarech a velikostech, ale nejdříve zkuste prohledat půdy a sklepy vašich babiček, které často ukrývají opravdové poklady. Výhoda květináčů z pálené hlíny spočívá v jejich prostupnosti, díky které nemají bylinky takový sklon k zahnívání kořenů. Přímo na květináč si navíc vaše voňavé pomocníky můžete popsat obyčejnou křídou nebo tužkou. Je to velmi praktické a navíc to bezvadně vypadá. Jak víte z předchozích dílů bylinkové zahrádky, popisky jsou velmi důležitým prvkem, ať už jste zkušený pěstitel nebo teprve začínáte.   

5. „Pitný“ režim

Na pitný režim je třeba dbát, ale i tady platí, že méně je někdy více. Potřeba zavlažování se odvíjí od momentálního ročního období a aktuálního počasí, tedy teploty, vlhkosti vzduchu a dalších podmínek. Se zálivkou zacházejte velmi šetrně, protože bylinky nemají problém vydržet pár dní sucha, zato přemokření je doslova ničí. Zalévejte je až tehdy, když je vrchní asi centimetrová vrstva zeminy vyschlá - ideální je vyzkoušet vlhkost substrátu prstem. Bylinkám vyhovuje vydatné zalití, ale v delších intervalech. I když byla zemina sebevíc suchá, nenechávejte bylinku za žádnou cenu stát ve vodě. Pokud je to možné, používejte k zalévání dešťovou vodu nebo alespoň vodu odstátou. Vláhu můžete bylinkám dodat i postřikováním nebo sprchováním vlažnou vodou. Takový deštík prospívá hlavně bylinkám s větším listem - bazalce, meduňce, šalvěji, libečku a dalším.  

6. I bylinky mohou onemocnět

Bylinky pěstované v uzavřeném prostoru jsou sice trochu náchylnější na škůdce (mšice, molice, třásněnky a svilušky), ale často jim pomůže pouze vydatné osprchování čistou vodou. Chemické postřiky pochopitelně nejsou v případě bylinek tím nejlepším řešením. Pokud už se choroby vymknou kontrole, je proto lepší celou rostlinku zlikvidovat, než napadne ty ostatní, a pořídit novou. Už při nákupu si dejte dobrý pozor na to, zda kupujete zdravou bylinku. Můžete se tak vyhnout zbytečným problémům.

7. Střih a sklízení

Většina bylinek potřebuje pravidelné zaštipování, které jim dopřejete v rámci kontinuální sklizně pro kuchyňské potřeby během celé sezóny. Pažitce a kudrnce vyhovuje dokonce radikální řez, úplné seříznutí i několikrát do roku. Jakmile se u vás bylinky jednou zabydlí, zajistíte si s velkou pravděpodobností čerstvou zásobárnu vitamínů i pro náročné zimní měsíce, a to na dlouhá léta.     

Nezbývá než popřát, ať máte z pěstování vlastních bylinek jen samou radost!

Image courtesy of Felixco, Inc., Brian Holm and amenic 181 at FreeDigitalPhotos.Net