Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Fáze druhá: Přichází s prvním podzimním ochlazením následujícího roku.

Vidím to v barvách. Dokonalá výzdoba, úklid, hrají koledy, voní cukroví, děti v harmonickém souladu zdobí perníčky, píšou Ježíškovi a jsou samozřejmě hodné. Protože zlobivé děti od Ježíška nedostanou nic, tedy pokud vůbec ve zdraví přežijí Mikuláše. Manžel přichází z práce brzy, s úsměvem a dobrou náladou. Po večerech popíjíme punč a plánujeme, koho a kdy během svátků navštívíme. Zbývají minimálně tři měsíce a já už se nemůžu dočkat. Už musím začít nakupovat dárky.

Fáze třetí: Říjen a listopad

Ten čas vůbec, ale vůbec neutíká. Už chci začít s přípravami, na úklid je brzy, na pečení taky. Už konečně musím začít nakupovat dárky.

Fáze čtvrtá: Konec listopadu

Už se to konečně blíží!! Teď je ten správný čas, můžu začít s úklidem, abych měla nachystáno na tu úžasnou výzdobu. Nakoupit na cukroví, pomalu začít péct. Hlavně ta výzdoba, advent se blíží, to už musí být vše tip ťop.

Fáze pátá: 1. prosince

No nic, perníčky upeču ty, co jsou hned měkké, a adventní věnec holt dáme na stůl až příští neděli, výzdoba venku je zbytečná, vypadala by jako pěst na oko, venku svítí slunce po sněhu ani památky… Přesto proběhne pokus o tvorbu vánočních dekorací alespoň s potomky. Přesto, že jim už měsíc vyhrožuji, že letos neuvidí ani Mikuláše, natož Ježíška a pošupajdí s čerty přímo do pekla, je jejich spolupráce cokoliv, ale rozhodně ne harmonická. Jsem těžce nad věcí. Ale měla bych na to cukroví už alespoň nakoupit.

Fáze šestá: 5. prosince

Pořád jsem těžce nad věcí, vzpomínám na své předsevzetí: LETOŠNÍ VÁNOCE BUDOU POHODOVÉ.

Fáze sedmá: 6. prosince

Děti odhalily mé výhružky čerty jako plané a dávají mi to náležitě sežrat, mají zase na rok klid, tak jakýpak copak. Tím nakolik jsem nad věcí, si přestávám být jistá.

Fáze osmá: 10. prosince

Těsta na cukroví jsou nachystaná, jsem na sebe pyšná. Dokonce napadl sníh, mohli bychom ozdobit okna...Jasně. Musím umýt okna. Spálila jsem třetí plech. Děti neustále vypínají koledy. Mladší syn vylil na stůl lepidlo a přilepil k němu vše, co našel. Manžel se vrátil z práce, je půl osmé. Rozhodně nemá dobrou náladu. Usmívá se tak nějak hystericky. První hrnek punče vypije na ex. V polovině druhého spí. Nevím, co si to namlouvám, jestli nenapeču alespoň 10 druhů cukroví, určitě mě někdo pomluví. Usínám před půl dvanáctou, mám 4 druhy… Probouzím se hrůzou o deset minut později: DÁRKY!!!

Fáze devátá: 23. prosince

Kompletuju poslední cukroví, pro jistotu je druhů 20, však ono se to sní. Běhám s hadrem a přemýšlím, jak je možné, že má někdo na Vánoce uklizeno. Čekám, až děti usnou, musím balit, poslední dárky přišly dnes. Je za 5 minut půlnoc, naposledy míchám bramborový salát. Zítra už jen chlebíčky…

Fáze desátá: 24. prosince

Sedím na Štědrý večer (noc) u rozsvíceného stromečku, udřená, vynervovaná, přesto šťastná a přísahám si: Příští rok to nebudu hrotit… V tom slyším manžela: „ Musíme tam jezdit?“

A já si přísahám: Příští Vánoce prostě budou pohodové ... a žádné návštěvy!