Zlozvyky, za které se nemusíte omlouvat
Každý máme nějaký svůj zlozvyk nebo zlozvyky. Obvykle komplikují život nám samým či našemu okolí. Co se dá o zlozvycích říct? A proč se za některé nemusíte ospravedlňovat ani sobě ani ostatním?
Jste příliš akční a netrpěliví
Pokud se vám stává, že se do něčeho vrhnete a nekoukáte nalevo ani napravo, často si danou věc zkomplikujete. Jenže ve chvíli, kdy ji uspokojivě zvládnete, mozek vás odmění pořádnou porcí hormonů štěstí (serotonin a dopamin). Tím se vaše „akčnost“ a netrpělivost posiluje, protože tělo chce další a další výzvy a další záplavu štěstí.
Pozor ale na to, že být do všeho příliš hrr…, zvyšuje nervozitu a netrpělivost, ale také životní nespokojenost.
Zajímá vás cizí neštěstí
Odborníci tvrdí, že je to zcela normální, takže se kvůli této vlastnosti přestaňte týrat. Stává se, že se přihodí nějaká nehoda a lidé jen stojí kolem a koukají, co se bude dít dál. Zvědavost, se kterou se zajímáte o neštěstí druhých, je dána vývojově. Základní část je zaměřena na přežití a mozek si stále klade stejné tři otázky: „Můžu tu věc bezpečně sníst? Můžu mít s tímto člověkem sex? Může mě tohle zabít?“.
Cizí tragédie vás může naprosto ochromit, protože vaše mysl řeší tyto otázky, ale zdaleka ne tak rychle vydává pokyn k nějaké akci.
Jste vybíraví
Ani za přílišnou vybíravost se nemusíte pranýřovat. V rámci jedné ze studií připravili vědci dva stánky s ochutnávkou džemů. U jednoho bylo na výběr 6 vzorků, u druhého 24 vzorků. 60 % lidí se šlo podívat ke stolku číslo jedna, ale když došlo na samotný nákup, dali přednost stánku s rozmanitější nabídkou. Proč to tak je? Mozek při rozhodování potřebuje omezený počet možností, uvádí se, že maximálně čtyři. Zároveň ale toužíme po rozmanitosti a tu nabízí větší výběr výrobků.
Nejvtipnější a možná i nejsmutnější na tom všem je, že většina lidí si nakonec stejně vybere to, co už zná.
Třetinu dne proflákáte
Dnešní doba je zaměřená na rychlost a výkon. Určitě ale znáte situaci, kdy máte plné ruce práce, a přesto se náhle „zaseknete“ a děláte jednu věc stále dokola nebo provádíte nějakou automatickou činnost. I to je normální. Podle vědců z Kalifornské univerzity v Los Angeles se lidský mozek plných 30 % dne oddává snění. Zasněná nálada stoupá při monotónních činnostech, úplně nejlepší je prý cesta vlakem nebo autem.
Podle studie denní snění není na škodu, dokonce je prý zdravé. Odpočinete si při něm, zbavíte se stresu nebo si zpracujete nějaký nevyřešený problém, který vás trápí.
A bonus navíc. Nicnedělání podporuje kreativitu, takže se mu nebojte oddávat, třeba vás napadne nějaká geniální myšlenka.
Vracíte se domů, jestli jste zamkli
Pravdou je, že 60 až 80 % rozhodnutí děláte podvědomě, automaticky. Jde většinou o rutinní věci, jako je třeba zamykání domovních dveří, zhasínání světel či vypínání sporáku. Jenže často vás doběhnou pochybnosti o tom, zda jste danou věc opravdu udělali. Je to normální, a možná že právě z této zkušenosti vychází ono známé rčení: „co není v hlavě, to je v nohou“, a vy se prostě musíte vrátit, abyste vše zkontrolovali.
Jistě, pokud překročíte určitou hranici, jste už na poli psychiatrie a kompulzivně-obsedantní poruchy.
Zkreslujete vzpomínky
Zejména při společném sdílení vzpomínek může dojít k zásadním rozmíškám ohledně toho, kdo si co, a hlavně jak pamatuje. Během manželských roztržek jsou tyto informace velmi nebezpečnou zbraní, protože každý si věci pamatujeme jinak. Asi by vás nenapadlo, že vzpomínky se časem mohou měnit. Podle odborníků máme všichni tendenci svou paměť přepisovat a upravovat.
Je to prý dáno menší kapacitou mozku, který má tendenci do minulých dějů podsouvat i události z nedávné doby. Někdy do svých vzpomínek dokonce zahrneme člověka, který v dané době na daném místě vůbec nebyl.
Určitě tedy hned nevyčítejte svému protějšku, že si minulost upravuje k obrazu svému, protože často nejde o záměr vás vytočit, ale o pouhý důkaz toho, jak lidská paměť funguje.
Poslat článek
Tisk
Štítky: zvyky zlozvyky chování netrpělivost zvědavost paměť vzpomínky