Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Milá Vlaďko,

je skvělé, že si svůj problém uvědomujete, a hlavně, že jste na celou situaci schopná nahlížet i racionálně, s odstupem a z různých úhlů pohledu. Je to skvělé, protože jenom tak můžete na sobě pracovat, což už vlastně děláte, a to i bez pomoci psychologa či terapeuta.

Musím říct, že je jistě strašně těžké žít vlastně už roky s touto žárlivostí, s onou konkrétní ženou, která jako by se stávala součástí Vaší rodiny. A ona vlastně součástí je. Jak píšete, je s Vámi prostřednictvím SMS o víkendech, na dovolených, ale především je stále ve Vašich myšlenkách. A toho se potřebujete zbavit.

Zbavit se žárlivosti je strašně těžké. I když ve Vašem případě se asi opravdu žádná nevěra neděje a Váš vztah s partnerem v ohrožení pravděpodobně není, ale žít s pocitem nejistoty se nedá věčně. Sama umíte poznat signály, které by svědčily o tom, že se něco děje, ale Váš muž z toho všeho vychází s čistým štítem.

Kamarádství mezi mužem a ženou je problematická věc a nikdy Vám nikdo neřekne, zda může fungovat nebo ne. Každopádně ze všech možných zkušeností vyplývá, že za kamarádstvím opravdu často bývá víc, a to právě ono zmiňované flirtování. Je to věc, která Vás logicky musí hrozně štvát, ale paradoxně právě flirtování, které trvá už tak dlouhou dobu a stále se podle všeho nezvrtlo v nevěru, chrání Váš vztah. Manžel si v náznacích užije „něco víc“, a tím to pro něj končí. Alespoň tak to vidím já.

Je to celkově divné, ale s kolegy v práci trávíme mnohem víc času než se svými partnery. Také se jim často svěřujeme se vším možným a obvykle také víc, než to, co řekneme doma. Společensky je to tak prostě nastavené a v tomto ohledu nezáleží na tom, zda jde o kolegu stejného pohlaví nebo opačného. Když jde o opačné pohlaví, mnoho lidí se pak v práci cítí víc jako doma, jsou si jistější, a ještě si mohou i nevinně zaflirtovat.

Myslím, že přesně to je i případ Vašeho manžela. To, že sdílí informace a pocity s jinou ženou, je nicméně bolestivé tak jako tak a fakt, že Vás „píchne u srdce“ vždy, když přijde SMS nebo kolegyně zavolá, to je naprosto pochopitelné. Každopádně zažila jsem i situaci, kdy úplně stejným způsobem žena žárlila na sestru svého muže. Tam opravdu nebylo, co skrývat, nevěra ani flirtování nehrozilo, přesto žena žárlila právě na čas, který spolu oni dva trávili povídáním, a navíc často o věcech, které jí samotné manžel nikdy neřekl, nesvěřil se.

Nevím, jestli po tak dlouhé době je vůbec možné, abyste situaci začala zvládat bez onoho zraňujícího ostnu, který se objevuje, ale pokusit se můžete.

Nejlépe zabírá takzvaná stop technika. Ve chvíli, kdy se Vaše myšlenky začnou ubírat směrem: „co by, kdyby“ a „co když už“ a podobně, musíte se naučit říct myšlenkám důrazné stop a opravdu utnout řetězec těchto nepodložených úvah. Okamžitě začít myslet na něco jiného. Na cokoliv. Co uvaříte o víkendu k obědu, co bylo ten den u Vás v práci, co se děje v knize, kterou právě čtete nebo co bude večer v televizi. Je úplně jedno, jaké myšlenky použijete, ale musíte je odvést od tématu Váš muž + jeho kolegyně. Jinak se z toho kolotoče nevymotáte nikdy a jen se budete zbytečně trápit.

A nejde jen o Vás. Když budete s manželem neustále řešit, co ona kolegyně, ptát se na ní a podobně, může partnerovi dojít trpělivost a skutečně ho nevědomky zaženete přímo do situace, které se tak bojíte. Jistě, čas od času se zeptat, to je určitě na místě, zeptat se třeba, co zrovna spolu řeší, jaké pracovní věci atp. Věřím tomu, že jeho odpověď Vás uklidní.

Ještě mě napadá, vlastně vůbec nic o té kolegyni nepíšete, zda je svobodná nebo vdaná, zda má děti, partnera nebo partnery, kolik je jí let… to vše hraje velkou roli. Přemýšlela jste vůbec někdy nad tím, zda by ona o Vašeho manžela vlastně měla zájem? Možná je šťastně vdaná, spokojená ve svém vlastním vztahu, možná nikdy nepomýšlela na to, že by s Vaším mužem měla být něco víc než kamarádka, možná on pro ni není jako milenec vůbec atraktivní.

Nejlepší bude, když se i nadále budete na celou situaci dívat s nadhledem, naučíte se říkat „stop“ myšlenkám, které se točí v nesmyslném kruhu a budete se svým manželem co nejčastěji mluvit a všímat si ho. Ostatně právě pozornost, kterou si vzájemně s partnerem projevujeme, je to nejdůležitější a nejvzácnější na společném soužití a je to přesně to, co odlišuje šťastně páry od těch nešťastných.

Věřím, že vše úspěšně zvládnete a budete se cítit lépe, než tomu bylo dosud.

JB

Máte nějaký dotaz nebo problém, se kterým si nevíte rady? Napište na e-mailovou adresu jana.b@portalprozeny.cz naší psycholožce Janě Brandtlové.