Jak již samotný název napovídá, jde o slavnost slavenou v květnu. Svátek, kdy má mládež možnost zorganizovat si společný den, večer odměněný třeba i troškou „zakázaného ovoce“ v podobě taneční zábavy a alkoholového opojení, které k těmto oslavám odnepaměti patří. Den, kdy chlapci vyvádějí dívky z domu, a zatančení u májky má symbolizovat, že je dívka „na vdávání“. Patří k tomu i poměrně velká míra zodpovědnosti, pečlivost v organizaci a také výdrž tuto tradici i v dnešní době udržovat.

Májová tradice včera i dnes

Zima znamenala v podvědomí lidí vždy strádání a smrt, proto na jejím konci venkované pořádali různé slavnosti. Tím měli přivítat čas zeleně, rozkvětu a života. Zrodila se tak slavnost Májů, Staročeské Máje, především tedy oslava mládeže. Dnes si ji na venkově užívají snad všechny generace – od těch nejmenších až po pamětníky. Za oslavou Májů se sjíždějí široké rodiny, chalupáři i návštěvníci z měst a širokého okolí.

Tradice praví, že každá svobodná dívka by měla mít u rodného domu postavenou májku, mladou břízku ozdobenou pentlemi. Tak vlastně mládenci projevují dívkám svou náklonnost.

Největší májka, kterou lidé jako symbol přírody přináší do vsi, je vysoký, převážně jehličnatý strom, na kmenu zbavený kůry. Zdobí se barevnými stuhami a zavěšeným věncem. Kmen jako znázornění mužnosti a ženský prvek v podobě věnce mají společně tvořit symbol mládí a plodnosti. Pro tuto hlavní májku se v Čechách vžil název Král. Ten má vždy své typické místo v obci, převyšuje většinu budov ve vsi a stává se tak její dominantou a pýchou. Staví ho místní chlapci a muži v předvečer Májů, a to většinou tradiční ruční metodou pomocí žebříků a lan. Ženy a dívky ho předem nazdobí a poté podporují mladé muže v jejich dalším počínání a dodávají jim sílu. Tento proces se neobejde bez kupy legrace a zábavy a je předzvěstí příjemné atmosféry dalších oslav.

Král se musí pečlivě hlídat, protože se stává terčem mládeže z okolních vesnic. Ti se ho mnohdy pokusí pokácet nebo ukrást, což představuje pro vesnici největší možnou ostudu a potupu. Muži ze vsi proto drží u Krále celou noc před oslavou Májů stráž.  

Foto: Archív OÚ Jestřabí Lhota

Pod Králem se na konci oslavy tančí Staročeská beseda. Ještě předtím vede krojovaný průvod mládeže s živou kapelou celou vsí a zastavuje se u každého domu, který je označen májkou. Chlapci vyvádí dívky z domu, symbolicky jim pomohou přeskočit jeden březový kmínek a zatančí si společně v kole. Na oplátku dostane celá chasa pohoštění. Dívka tím rovněž může prokázat svůj kulinářský um.

Takto dojde průvod až ke Králi, kde může mládež představit svou verzi Staročeské besedy, tradičního tance, který se dědí z generace na generaci. Po jejím skončení následuje poprava krále - veselá scénka, na kterou se vždy všichni těší. Postava krále ke slavnosti patří právě proto, že představuje viníka všech špatností v obci. Pak už se dav tanečníků a přihlížejících rozchází a následuje májová taneční zábava až do brzkých ranních hodin.

Poslední generace si oblíbily zvyk, který již také patří k tradici májových slavností. Jedná se o noční psaní na silnici. Mládenci píší a malují před domy dívek, budovy v obci a na cesty vtipné znaky, básně a nápisy, které současně slouží jako malá kronika. Odráží totiž často události, které se ve vsi za poslední rok staly.

Staročeské máje jsou nádhernou tradicí, kterou jsme zdědili po našich předcích. Byla by škoda nechat takové zvyky upadat. Co myslíte?

Image courtesy of dan at FreeDigitalPhotos.net