Každý milujeme trochu jinak aneb Vztahy proměnlivé a komplikované
Každý se alespoň jednou v životě zamiloval. Mnohdy to byla láska na celý život, jindy lásky vyprchala s prvními problémy a někdy do vztahu zasáhl osud. Každopádně je láska něco, co musí člověk opravdu zažít, musí si ji vychutnat plnými doušky a musí pro plnohodnotný vztah také něco udělat. O vztazích a lásce toho bylo napsáno mnoho, koluje také mnoho mýtů a nejeden člověk se pozastavuje nad tím, proč jsou vztahy tak složité.
Nemiluj víc než ten druhý
Vztah dvou lidí je založen především na důvěře a lásce, které se s přibývajícím časem dostává pomálu. V té době si jeden z partnerů klade otázku, proč miluje víc než ten druhý. Není třeba dělat ukvapené závěry, protože oficiální stupnice, která by otestovala, jak moc toho druhého člověka milujete, neexistuje. Každý totiž miluje svým způsobem. To, co je pro jednoho složité a nepřekonatelné, může být pro toho druhého jednoduché a bez překážek. Důležité je zachovat určitou rovnováhu ve vztahu. Misky vah v tomto případě nebudou prakticky nikdy vyrovnané, ale vždy se dá najít kompromis, řešení, které ukáže zda má smysl ve vztahu pokračovat.
Co to znamená v praxi
Hodně také záleží na temperamentu, který je rozdílný. Neznamená to, že jeden z partnerů, nebo dokonce oba, když přijdou unaveni z práce domů, nemají o toho druhého menší zájem než tomu bylo třeba týden po svatbě. To samé platí například v případě, že jeden druhému rád dělá radost malými dárky, rád ho překvapí a těší se na úsměv, který vykouzlí na jeho tváři. Ten druhý takto své city třeba vyjádřit neumí. Má zkrátka jiný pohled na lásku a i tak miluje stejně silně. Vyjádřit své city není zkrátka pro některé jedince jednoduché.
Zamilovanost vyprchala…
Je skvělé vidět zamilované páry, jenž si naplno užívají života. Láska, kterou páry spolu sdílí je hříšná, dokonalá, nekonečná, hravá i bolestná. Zamilovanost se v takových případech stává jejich vítaným hostem, který ovšem hnízdečko lásky dřív nebo později opouští. Co se stalo? Proč už se nedržíme za ruce, nekoukáme na hvězdy, nelíbáme se pod rozkvetlou třešní? Je to individuální, ale je třeba se možná zamyslet nad tím, kam se zamilovanost vytrácí a co je možné udělat proto, aby se znovu, alespoň v malých porcích vrátila. Člověk nemusí létat na obláčcích, nemusí si v metru mačkat ruce nebo počítat hvězdy na noční obloze. Postačí když bude o lásku pečovat, protože láska je jako křehká květina, která uvadne, pokud nebude mít dobrou zeminu a vláhu.
Vztahy jsou prostě trošku komplikované a mnohdy si je komplikujeme sami, byť nevědomky.
Poslat článek
Tisk
Štítky: partner partnerství manželství láska zamilovanost komunikace důvěra