Nepřehlédněte
Nosítko pro děti? Vybírejte pečlivě, jde o pohodlí i zdraví vašeho miminka!
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
4 recepty regionálních specialit, které musíte ochutnat
Každý tuzemský region má recepty, které jsou jedinečné a rozhodně stojí za vyzkoušení. Jaká tradiční jídla jsou typická pro různé kouty naší země? To vám prozradí nové vydání Regionální kuchařky s názvem Atlas chutí Čech, Moravy a Slezska. Jako inspiraci vám nyní přinášíme vybrané recepty z Chodska, Šumavy, Valašska a Prahy.
Po úspěchu Regionální kuchařky připravila Petra Pospěchová s nakladatelstvím Smart Press druhé, rozšířené vydání pojmenované Atlas chutí Čech, Moravy a Slezska. Kniha nově kromě 130 návodů na tradiční pokrmy z 13 tuzemských regionů obsahuje také 40 tipů na výlety do přírody i za gastronomickými zážitky, ilustrační mapky, popis 13 stále živých regionálních tradic, řadu nových fotografií a 2 bonusové tradiční recepty. Jihočeské knedlíky s borůvkovým žahourem, podkrkonošské kyselo, valašský skopový guláš, ornamentální chodské koláče, smažený chřest z jihu Moravy nebo patenty s oskerušovými povidly ze Slovácka. Domácí strava je proti té restaurační osobní, spojená s konkrétními lidmi a příběhy. Stojí na běžně dostupných a lokálních surovinách a obvykle nevyžaduje složité postupy. Ochutnejte zatím alespoň několik pokrmů typických pro své regiony.
Valašsko: KYSELICA
Hutná valašská polévka z kysaného zelí se dřív snídávala, aby chlapi měli dost síly na práci v lese; jeden talíř je tak vydatný, že vydá za celý oběd. Nemluvě o tom, že voňavá kyselica je to nejlepší na ukonejšení těla mučeného kocovinou uhnanou na silvestra nebo při tancovačce po mikulášském jarmeku ve Valašských Kloboukách. Na opačné, slovenské straně Bílých Karpat se dělá její příbuzná, kapustnica. Rozeznáte je na první pohled: kyselica je bílá, kapustnica má načervenalý odstín díky přidané paprice.
Budete potřebovat:
4 porce
400 g kysaného zelí, 300 g brambor, 100 g klobásy, 100 g slaniny, 1 cibule, 200 ml zakysané smetany, 20 g másla, 1 lžíce hladké mouky, 50 ml mléka, sůl, pepř, kmín, bobkový list, nové koření
Postup:
Do většího hrnce dáme vařit zelí i s nálevem a hrnkem vody, ve druhém, s osolenou vodou a kmínem, na kostičky pokrájené brambory. Do hrnce se zelím přidáme ještě několik bobkových listů a pár kuliček nového koření. Když jsou brambory skoro měkké, přidáme je i s vodou do většího hrnce k zelí.
Orestujeme na kostičky nakrájenou slaninu, cibuli a na kolečka nakrájenou klobásu. V troše mléka rozkvedláme lžíci mouky, vlijeme do hrnce a důkladně rozmícháme. Pak přidáme osmaženou cibulku, klobásu a slaninu. Za občasného míchání necháme probublávat asi čtvrt hodiny. Nakonec odstavíme z plotýnky a dochutíme zakysanou smetanou, případně solí a pepřem.
Praha: HRUŠKA DUŠENÁ VE VÍNĚ
Hrušky patřily k oblíbenému ovoci, které se dalo použít jak do koláčů pro všední den, tak do sofistikovanějších pokrmů. Do Prahy se hrušky vozívaly hlavně ze sadů v Polabí a z Litoměřicka. Podle pamětníků se na Litoměřicku vyhlášené hrušky v neděli sbíraly, balily do „sajnpapíru“ a v pondělí zrána už naložené na šífy plující po Labi putovaly k zákazníkům do Německa a ve vozech také na jih do Prahy.
Budete potřebovat:
4 porce
4 hrušky, 1 l bílého vína, 3 hřebíčky, 3 hvězdičky badyánu, 1 rulička skořice, 300 g cukru
Postup:
Hrušky oloupeme, nevykrajujeme, neodstraňujeme stopky. Přivedeme k varu víno, vmícháme do něj veškeré koření a nakonec také cukr. Jakmile se cukr rozpustí, přidáme oloupané celé hrušky. Necháme probublávat na mírném plameni, dokud hrušky nezměknou. Poté je vyjmeme a necháme vychladnout. Obsah rendlíku necháme pomalu redukovat na sirup, se kterým posléze hrušky servírujeme.
Chodsko: CHODSKÉ KOLÁČE
Málokterá regionální specialita ze západu Čech je tak vyhlášená jako tyto ploché koláče plněné tvarohem, mákem a povidly. Regionálně se liší merhováním čili zdobením. Někde se různé náplně vrství do proužků, jinde se na tvarohový podklad nanášejí povidlové a makové ornamenty.
Budete potřebovat:
cca 7 koláčů
750 g polohrubé mouky, 110 g krupicového cukru, půl lžičky soli, 125 g másla, 35 g kvasnic, 250 ml mléka, 1 vejce, 1 žloutek, 1 sáček vanilkového cukru, kůra z půlky citronu, 50ml rumu, 1 lžíce stolního oleje na vytření mísy na kynutí, mandle a rozinky na zdobení
na tvarohovou náplň: 750 g tučného tvarohu, 125 ml smetany ke šlehání, 70 g krupicového cukru podle chuti, 2 lžíce rumu, citronová kůra a vanilkový cukr, 125 g másla, 2 bílky
na makovou náplň: 250 g máku, 1 vejce, 100 g krupicového cukru nebo podle chuti, 100 ml horké vody nebo mléka
na povidlovou náplň: 400 g švestkových povidel, citronová šťáva podle chuti,
rum podle chuti
Postup:
Kvasnice necháme vzejít s trochou vlažného mléka a cukru.
Polohrubou mouku smícháme s cukrem, solí a vanilkovým cukrem. Přidáme žloutek a jedno celé vejce, kvásek, zbylé mléko, změklé máslo, rum a nastrouhanou citronovou kůru. Těsto důkladně vypracujeme. Přikryjeme utěrkou a necháme na teplém místě kynout v míse tence vytřené olejem. Zhruba po hodině těsto znovu propracujeme a necháme kynout ještě asi dvacet minut.
Zatím připravíme náplně. Do tvarohu přimícháme cukr, smetanu, trochu rumu, máslo a citronovou kůru a pak utřeme. Nakonec vyšleháme sníh a opatrně jej do tvarohové směsi vmícháme. Mák umeleme, promícháme s cukrem a spaříme směs horkou vodou nebo uvaříme v mléce. Pak vmícháme jedno celé vejce. Povidla lehce ochutíme citronovou šťávou a rumem.
Těsto rozdělíme na sedm dílů. Válečkem zploštíme na placku o průměru asi 25 cm, přeneseme na plech a vytvarujeme okraje. Necháme ještě čtvrt hodiny kynout, potom pomažeme okraje zbylým rozšlehaným vejcem.
Na těsto navrstvíme tvaroh tak, aby je zakryl, potom zdobíme povidly a mákem.
Dáme do trouby vyhřáté na 180 °C a pečeme asi půl hodiny, dokud okraje nezrůžoví.
Šumava: ŠKVARKOVÁ POMAZÁNKA
Asi každý kraj má alespoň jednu hospodskou chuťovku, která se hostům nosí k pivu nebo na zahnání hladu mezi hlavními jídly. Na Šumavě vám při takovéto příležitosti nejčastěji nabídnou chleba se škvarkovou pomazánkou. Svačina je to vydatná a voňavá.
Budete potřebovat:
pro jednu sešlost u vína či piva
1 kg vepřového sádla, 1 cibule, 3 stroužky česneku, 1 svazek pažitky, 1 lžíce majoránky, 50 g jader vlašských ořechů, sůl, pepř
Postup:
Sádlo nakrájíme na větší kostky, přidáme 100 ml vody a pozvolna vyškvaříme. Škvaříme na nejnižším možném plameni velmi pomalu, občas promícháme. Hlídáme, aby se budoucí škvarky nepřipalovaly. Při škvaření sádla se spěch opravdu nevyplácí.
Cibuli nakrájíme na menší kostičky, pažitku nasekáme najemno. Česnek utřeme s trochou soli. Česnek a cibulové kostičky smícháme. Trochu sádla ze škvaření odebereme a cibuli s česnekem na něm orestujeme.
Z vyškvařeného sádla vybereme škvarky do misky a osolíme je, sádlo slijeme do kameňáku nebo jiné vhodné nádoby.
Škvarky rozemeleme, smícháme s orestovanou směsí cibule a česneku, ochutíme pepřem, přidáme nasekané ořechy, vmícháme pažitku a nakonec ještě 4 lžíce sádla. Ochutnáme, dosolíme či dopepříme podle potřeby. Necháme alespoň den uležet v chladu. Potom mažeme na chleba.
Poslat článek
Tisk
Štítky: recepty kraje regionální kuchařka atlas chutí