Nepřehlédněte
Historie známá i neznámá - rozhovor s Martinou Bittnerovou
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Žárlivost
Ale milá Klára si neříká, ba naopak mnohem raději si zahrává s ohněm. Prohlíží svému muži kapsy, kontroluje límečky košil a občas i sáhne do jeho soukromí – telefonu či mailů.
Vždy když na to při společných setkáních přijde řeč, ptám se jí, proč to dělá. Zda se on chová jinak? Budí podezření, že už pro něj není tou jednou jedinou? Ale ne! On je stále ten pozorný, na první pohled milující muž. Dokonce spolu začali mluvit o dětech. Tak proč tedy??
Ujišťuje se, že je vše v pořádku? Že mezi stovkami žen, se kterými se setkává v zaměstnání (a ona z hloubi duše nesnáší) na jedinou ani nepomyslel? Že je stále jen její? Nebo hledá, doufá a uměle vytváří nevěru, pro kterou se za něj může zlobit, případně ho za ni opustit??
Nedávno se mě Klára zeptala, proč já to nedělám. Proč nepátrám a nekontroluju? První věc, která mě napadla byl fakt, že svému muži věřím. Vzápětí to, že není v pořádku někomu lézt do soukromí, byť je to vlastní manžel! Odpověděla mi, že na svého muže nežárlím, protože ho dostatečně nemiluju. Já na svého muže žárlím (a snad ho v jeho očích i dostatečně miluju). Ale to mi nedává důvod mu nevěřit, ba naopak!! Možná jsem naivní, nebo si jen chci svůj šťastný a spokojený život udržet co nejdéle. Prostě odmítám hledat něco, co nechci najít!!
A je mi trošku líto, že Klářin muž bude navždy jen někdo, kdo nenechává důkazy…..
Image courtesy of imagerymajestic at FreeDigitalPhotos.net
Poslat článek
Tisk
Štítky: žárlivostpodezřenípátránínevěra