Září očima pranostik
Září je devátým měsícem roku. Podle římského kalendáře byl však měsíc sedmý. Proto se ve většině evropských jazyků nazývá September. České jméno září v nás může evokovat „záři“. Ale ve skutečnosti je odvozen od výrazu „zaříjen“, tedy malý říjen nebo „ za řuje“ – za říje; což by mohlo souviset s jelení říjí.
„ Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.“ Toto pořekadlo z roku 1846 je výstižnou charakteristikou počasí počínajícího podzimu. Co se týče množství deště, věnuje se mu pranostika z Moravského Slovácka „Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.“ Ač by mohlo být, na víno trochu pozdě, tak pokud je začátek září ve znamení babího léta, může to vínu jen pomoci.
I když by se to mohlo na první pohled zdát zvláštní, mluvit o září jako o slunečném měsíci. Je to tak ve srovnání s předešlými letními měsíci a celkově i vůči celému roku má září nejnižší průměrnou oblačnost, pouze okolo 45%.
„Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.“ Toto pořekadlo jen potvrzuje to, že září podává ruku podzimu. „Divoké husy na odletu – konec i babímu létu.“ Září je spojováno s babím létem, které se také nazývá „léto svatého Václava“. Milá se může jevit pranostika „Září jezdí na strakaté kobyle.“ Což odkazuje na barevnost podzimu, nikoli na nějaké významné meteorologické jevy.
V rámci vlivu na ostatní měsíce je září na prvním místě! Je tedy nejvlivnějším měsícem v celém roce. A to není žádná pranostika. Má silný kladný vliv na říjen, červenec a srpen následujícího roku a na duben, srpen a září po dvou letech. To znamená, že pokud bude září teplotně nadprůměrné, budou nadprůměrné i výše jmenované měsíce.
· 1. září: „Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.“ Je tedy jasné, že nejen pro školáky je tento den významný. Také ukazuje, jaké budou následující čtyři týdny. Což dokazují pranostiky „Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.“ Je vidět, že i v září může být krásné počasí a zářijová dovolená, zvláště na horách může být vydařenější než v letních měsících. Ale může se také stát, že „Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.“
· 2. září: „Na svatého Štěpána krále je už léta namále.“ Do konce astronomického léta nám zbývají už jen tři týdny, ale i po podzimní rovnodennosti je naděje na babí léto.
· 8. září: „Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.“ Tato pranostika jen potvrzuje stálost zářijového počasí. Dále tu máme otázku vlaštovek: „Na Panny Marie narození vlaštovek shromáždění.“, „Panny Marie narození – vlaštoviček rozloučení.“ a „O Marie narození vlaštovek tu více není.“ Tyto nesrovnalosti s výskytem vlaštovek jsou z důvodu, že pořekadla vznikla v různých oblastech Česka a různých dobách. Ale celkově vlaštovky a září patří k sobě.
· 10. září: „Neprší-li o Mikuláši, bude suchý podzim.“
· 14. září: „Po svatém Kříži podzim se blíží.“
· 15. září: „Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychleji poklesne.“ Toto je znát především ve vyšších nadmořských výškách a v podhorských oblastech, jakými je třeba Sloup v Moravském krasu, kde je specifické mikroklima a navíc kostel se stejným zasvěcením. Což je zajímavou shodou okolností.
· 16. září: „Svatá Ludmila deštěm omyla.“ Tato pranostika signalizuje průchod studené fronty v polovině měsíce, která je vystřídána pravím babím létem.
· 21. září: „Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.“ Matouš signalizuje babí léto a celkovou stálost zářijového počasí. Nejznámější je „Po svatém Matouši čepici na uši.“ tuto pranostiku zachytil už F. L. Čelakovský.
· 22. září: „Je-li jasno v den svatého Mauricia, bude v zimě mnoho větrů.“
· 26. září: „Na svatého Cypriána chladno bývá často z rána.“
· 28. září: „Svatý Václav v slunci září, sklizeň řípy se vydaří.“ Řepa je jedna z posledních plodin, které na poli před zimou zůstává, konec září je řepy čas. „Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.“ Je to také čas na sběr posledních hroznů a sladkého čekání do svatého Martina, na první koštování. „Přijde Václav – kamna připrav.“ Chodské pořekadlo, ohlašující začátek topné sezóny.
· 29. září: „Je-li o Michalu jasná noc, zvěstuje to zimy moc; je-li mlhavá a vlhká, nebudou chladna velká.“ Toto pořekadlo můžeme brát jako krátkodobou předpověď.
· 30. září: „Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.“
Co je vlastně to babí léto? Název vznikl, jak všichni víme podle pavučiny na, které ve větru poletují pavouci, hledající příhodný úkryt před nadcházející zimou. Toto období je také básníky a jinými umělci opěvováno. Ale pokud se na něj podíváme z čistě praktického hlediska. Je to období suchého, málo větrného, slunného a přes den teplého počasí. Které se v Evropě vyskytuje koncem září a začátkem října. Noci bývají poměrně chladné, tvoří se mlhy, které se v nižších polohách a údolích mohou udržet až do odpoledních hodin. Na horách je v tu dobu nejkrásněji.
Září je jistě jedním z nejkrásnějších měsíců. Počasí je stálé, léto se loučí a příroda se balí do podzimního kabátu. Proto využijte babího léta, které nás brzy jistě čeká, a vyrazte nejlépe na hory, kde je teď nejkrásněji.
Krásné babí léto přeje
Katka Mikulášková
Foto: archiv autorky
Poslat článek
Tisk
Štítky: září, pranostika, portalpro zeny