Rčení aneb Proč se říká
Rčení
Nakoupit za babku
Slovní spojení, které vyjadřuje levný nákup nebo získání něčeho levně. Okolo peněz se ostatně používá velké množství zajímavých výroků. V roce 1485 se začaly v Kutné Hoře razit takzvané černé peníze, drobné mince tmavé barvy, které obsahovaly jen velmi málo stříbra. Říkalo se jim babky, zřejmě podle lidového označení brouka chroustka letního, který se velmi rychle rozmnožuje. Zmíněné mince neměly skoro žádnou hodnotu a bylo jich všude plno.
Groše na tom byly, alespoň zpočátku, jinak. Začaly se razit ve Francii a staly se vzorem pro ostatní země. České groše se razily opět v Kutné Hoře, a to od roku 1300. Byly to peníze kvalitní a staly se vyhledávaným platidlem. Nicméně, obsah stříbra se i v groších začal postupně snižovat, a tak i tato mince ztratila hodnotu.
Dodnes říkáme: „nemá za groš rozumu“, tedy je hloupý, nebo „smrdí grošem“, neboli nemá nic.
Dlouhé vlasy, krátký rozum
Pro ženy poněkud nevybíravé označení původně zdaleka neznamenalo, že muži jsou chytřejší a ve všem lepší než ženy, tedy ta krátkovlasá většina mužů. V Kosmově kronice je popsán příběh, kdy kněžna Libuše rozhodovala jakousi při a muž, který ji prohrál, osočil kněžnu z nespravedlnosti. Podle českých pověstí prý tato událost napomohla tomu, že se knížetem nakonec stal Přemysl Oráč, tedy muž, jak bylo do té doby zvykem.
Ale nabízí se i jiné vysvětlení. Dlouhé vlasy, coby symbol ženskosti a krásy, versus krátký rozum, tedy že když se mužům nějaká žena líbí, ztrácejí soudnost a jednají nerozumně.
Zkrátka „brajgl“
Počeštělé slovo brajg vyjadřuje nepřehlednou situaci, nepořádek, zmatek a chaos. Své kořeny má v Belgii a vztahuje se k obrazům slavného vlámského malíře Pietra Bruegela (1525–1569). Jeho obrazy na první pohled opravdu působí zmatečně, na některých jsou zachyceny i stovky lidí. A všichni něco dělají. Zdánlivě tedy neuchopitelný chaos a brajgl.
Další rčení
Podobat se jako vejce vejci
Toto vyjádření znamená nápadnou podobnost, téměř shodu věcí. Jeho historie je poměrně temná. Asi znáte zfilmovaný příběh Železná maska nebo Muž se železnou maskou, který s tímto slovním spojením úzce souvisí. Králi Ludvíkovi XIII. a jeho manželce Anně Rakouské se prý narodila dvojčata, dva chlapci. Z obavy před tím, aby se nestali konkurenty v boji o trůn, byl jeden z bratrů vychováván v ústraní a na obličeji nosil železnou masku, aby si ani jeho věznitelé nevšimli nápadné podoby s bratrem.
Šťastnější z bratrů - pozdější král Ludvík XIV., Král Slunce, jako dospělý údajně o všem věděl, a dokonce se tím i trápil, ale něco s tím udělat se neodvážil. Trpěl výčitkami svědomí, a když mu jednou přinesli k snídani vajíčko, mrštil jím o zeď a křičel, že ví, co mu tím předhazují… že přeci ví, že jsou si s bratrem podobní jako vejce vejci.
Řádí jako megera
Megera označuje ženu zlou, zběsilou a závistivou, též nazývanou například fúrie. Pro vyjasnění pojmu musíme do starověkého Řecka. Podle pověstí měl bůh podsvětí Hádes se svou ženou Persefonou tři služebnice, kterým se říkalo Erínye. Alléktó byla bohyní nesmiřitelného hněvu, Tísifoné byla mstitelkou vražd a Megaira měla patronát nad závistí.
Tyto tři bohyně chodily v černých hábitech, s pochodněmi v rukou, byly ošklivé, s očima zalitýma krví, místo prstů měly drápy a ve vlasech se jim kroutily zmije. Žily v podsvětí a odtud posílaly na svět stíny zavražděných nebo své kletby. Vystupovaly z mlhy a hříšníky pronásledovaly na každém kroku.
V římské mytologii se jim říkalo Fúrie a nám dodnes zůstalo toto slovo pro označení zlé a hádavé ženy.
Takže až příště budete tvrdit, že máte doma brajgl, budete vědět, o čem přesně mluvíte.
Poslat článek
Tisk
Štítky: rčení, ustálená slovní spojení, význam rčení, původ rčení, zajímavosti