Podnikatel Marek Novotný: Nemusím mít tvrdé lokty, stačí být slušný a mít dobrou strategii
Realitní kancelář Dachi, v jejíž čele stojíte, slaví letos 30 let od svého založení a je největším zprostředkovatelem nemovitostí v Olomouci a okolí. Jaký je podle vás klíč k takovému úspěchu?
Obecně se dá říct, že člověk dosahuje v různých oblastech svého růstu osobnostního, duchovního, sportovního, vědomostního nebo i byznysového úspěchu tehdy, pokud je činnost soustavná, pravidelná a trpělivá. Žádnou z těchto vlastností neoplývám (smích). Proto většinu činností deleguji na druhé, kteří jsou mnohem schopnější než já.
Kariéru realitního makléře jste začal prodejem poměrně netradičních nemovitostí, hradů a zámků. Jak jste se dostal zrovna k tomuto?
Více než makléř používáme v Dachi sousloví „realitní poradce“. Máme pocit, že to vystihuje podstatu naší činnosti nejlépe. Ano, je pravda, že prvních 8 let jsme se věnovali výhradně zprostředkování prodeje hradů, zámků a tvrzí na území ČR. Mimo jiné jsem státnicoval z výtvarné výchovy, kde mě hodně bavila architektura. A s kamarádem Davidem Jelínkem jsme objížděli už za studií historické objekty. To nás po „sametovce“ nasměrovalo k této úzké specializaci. Dachi jsem založil ještě za studií. Nakonec jsme navštívili kolem 800 hradů, zámků, tvrzí a klášterů. Byla to nádherná doba. Taková kontinuální dovolená. (Smích)
Mimo realitní činnost jste se pustil v posledních letech také do hotelnictví. Jste majitelem smarthotelu Nezvalova Archa v Olomouci a apartmánového domu Modřínová Archa v Horním Václavově v podhůří Jeseníků. Proč jste se pro tento směr rozhodl?
Původní záměr Nezvalovy Archy byl postavit luxusní koleje pro párové bydlení studentů, kteří se mají rádi. Ale nakonec jsme tuto ideu zpracovali tak netradičně a podle všeho i kvalitně, že lidé, co profesionálně dělají do hotelnictví, nám řekli, že ten projekt má silnou myšlenku prostoupenou kvalitním uměním. Že má zkrátka všechny předpoklady být úspěšným hotelem. A měli pravdu (úsměv). Modřínová Archa nedaleko Karlovy Studánky se stala modifikovanou dcerou „Nezvalky“.
Máte v plánu své ubytovací kapacity rozšiřovat o další podobné projekty?
Momentálně pracujeme s majitelkou pozemku na Čeladné na jednom menším projektu, kde by mělo vzniknout 6 apartmánu a 6 studií. Zatím ladíme projekt. Když přijde impuls, nevylučujeme, že ideu a model Nezvalovy Archy a Modřínové Archy budeme posouvat a modifikovat. Pokud má někdo hezký pozemek a hledá využití, nebráníme se konzultaci a třeba i společné realizaci.
Na obou stavbách se podíleli také umělci. V Nezvalově Arše to byl malíř a výtvarník Jiří David, v Modřínové Arše sochař Jan Dostál. Co vás vedlo k tomu spojit ubytování s uměním?
Umění má obrovskou moc a sílu vzdělávat, formovat, kultivovat, provokovat či iniciovat člověka. Mělo by být samozřejmou součástí každého z nás. Proto v našich realizacích necháváme umění významný prostor. Naše projekty jsou respektované právě tím, že se v nich snoubí umění s architekturou. Je to něco jako spokojené a šťastné manželství. Také to pak hezky září.
Jiří David, který má přes 100 citlivých realizaci respektující architekturu v Nezvalově Arše, je z našeho pohledu člověk přesahující hranice evropského umění. Jan Dostál je olomoucký sochař, který mimo realizací v Modřínové Arše (úsměv) realizoval sochu „mrak“ v českém domě na EXPO 2020 v Dubaji.
Nezvalova archa je netradiční i z hlediska svého samoobslužného konceptu, který u nás zatím není příliš obvyklý. Proč jste zvolil právě tento koncept?
Myslím, že jsme byli skutečně první hotel víceméně s plným samoobslužným konceptem. Dali jsme našim hostům, kteří touží po ubytování s vůní, kořením a přesahem, důvěru a oni nám ji pozitivně vrací. Vím, že jsme inspirovali několik desítek majitelů penzionů a hotelů, kteří k nám „samoobslužnost” přišli navnímat a nastudovat poté, co o nás vyšel čtyřstránkový článek v profesním časopise HOREKA.
Hosté tu mají k dispozici kromě jiného plně vybavenou samoobslužnou kuchyň, kde si mohou vzít a sami naúčtovat některé potraviny a pochutiny. Neměl jste obavy z nepoctivců, kteří nezaplatí?
Opravdu jsem obavu neměl. Ale když jsem ideu konzultoval s profesionály z hotelnictví, nenašel jsem ani jedinou podporu a důvěru v tento koncept. Všichni tvrdili, že lidé budou tento koncept ve velkém zneužívat. Já mám po 5 letech provozu pozitivní zkušenost. Naprostá většina lidí, když jim dáte důvěru, tak ji nezneužijí.
Ve svém hotelu se snažíte hostům zprostředkovat nabídku regionálních potravin. Jak důležité téma pro vás osobně regionální produkty jsou?
Regionálními potravinami a snahou o minimalizaci použitých plastů se hlásíme k ekopřístupu a k minimalizaci znečištění naší planety.
S jídlem souvisí i další z vašich nápadů, Gastro club Mušlárna. Ve vybrané čtvrtky se budou v Nezvalově Arše pořádat gasto večery pod taktovkou šéfkuchaře Romana Loubala, který hostům připraví tříchodové menu s hlavním chodem v podobě slávek. První z nich se uskuteční 22. září 2022. Na co všechno se mohou hosté těšit?
Monotematický gastroclub je cílen na hosty, kteří vyhledávají ve svých životech zážitkovou gastronomii. Koncept s pracovním názvem „ČT 17-22 80” znamená, že ve vybraný čtvrtek mezi 17-22 hodinou podáváme maximálně 80 porcí slávek v tříchodové menu. Objednávka je možná pouze a jen přes internet na mušlárna.cz. Tento projekt je na startu a každý ho může podpořit tím, že se přijde kvalitně najíst (v prvním roce za zvýhodněnou cenu) s doprovodem skvostného sonberského vína. Nebo třeba zakoupí voucher na gastro večer pro někoho blízkého.
To zní velmi zajímavě. Chystáte se tedy pomalu vplout i do oboru gastronomie, nebo jaká je vaše vize s Mušlárnou?
Nejsme a nebudeme klasickou restaurací. Kdo chce řízek, musí jít jinam. (Smích) Rádi bychom dosáhli toho, že se Nezvalova Archa a Mušlárna.cz stane gastronomickou regionální klubovou ikonou - že po třech letech budou čtvrtky vyprodány na půl roku dopředu. (Smích) Tak uvidíme, zda se to i díky vám čtenářům podaří. Myslím, že rozjezd bude hodně těžký.
Podstatné jsou pro vás také tradice, ať už se to týká zvyků nebo odívání, že? Slyšela jsem, že si rád oblékáte hanácký kroj a nosíte jej třeba i na pochůzky do města nebo pracovní setkání. Je to pravda?
Ano, hanácký kroj jsem si nechal ušít u paní Vitoslavské z Troubek. Jak „věkovitím“, mám potřebu se identifikovat s krajem, ve kterém jsem se narodil a kde bych rád i umřel. Když se občas projdu jen tak v kroji, mám zkušenost, že kroj otevírá komunikaci. Bavíte se s mnohými lidmi, kteří mají tu odvahu vás oslovit nebo se na vás usmějí.
Vedlo vás i toto k myšlence spojit své síly s módní návrhářkou Zuzanou Osako, majitelkou značky Tradice, a nabídnout v Nezvalově arše některé její modely v projektu Tradice na štendru?
Ano, práci návrhářky a ilustrátorky Zuzany Osako mám velmi rád, a v mém šatníku mám určitě více jak 10 kusů, které velmi často nosím zvláště na cestách po světě. Jsou extrémně pohodlné a jsou inspirovány krojovou tradicí u nás. Takže hosté Nezvalovy Archy mají možnost koupit si ze štendru samoobslužně i její produkci.
Vy jste také velmi umělecky založený člověk. Psal jste poezii, zpíval ve sboru, stále hrajete v kapele. Být úspěšný podnikatel, od kterého se očekává spíše praktický přístup a tvrdé lokty, a zároveň takto umělecky renesanční člověk nejde na první pohled moc dohromady. Jak se vám daří skloubit tyto dvě polohy svého života?
Nejsem zastáncem tvrzení, že podnikatel musí mít tvrdé lokty. Mimo jiné jsem vystudoval pravoslavnou teologii v Prešově. Jsem přesvědčen, že stačí být v podnikání korektní a slušný a mít strategii na dlouhodobost. Statky, osobnostní i ekonomické, které jsou mi dány, považuji spíše než za vlastnictví za propůjčené. (Úsměv) Je to jak s těmi biblickým hřivnami.
Vaším rodištěm je Olomouc a je o vás známo, že jste velkým patriotem. Prozraďte, opravdu jste nikdy nezatoužil zvednout kotvy a přestěhovat se jinam, ať už v Česku nebo rovnou za hranice?
Olomouc je trochu zapomenutá a opomíjená, má obrovský turistický potenciál, ale i potenciál místa pro kvalitní bydlení, pro rodinný život. Otázky, zda žít jinde, během mého života přišly. Ale osobně se cítím být spojen s Českem, Moravou, Hanou a Olomoucí. Jsem v Olomouci šťastný. Dovedu si představit žít jinde, ale jen krátkodobě.
Čím je podle vás Olomouc tak jedinečná?
Ani velká ani malá. Urbanisticky velmi dobře řešená. Pokud rádi chodíte, tak do hodiny pěší chůze jste kdekoli a určitě půjdete kolem citlivé historické architektury. Prstenec parků kolem centra tvoří perfektní městskou relax zónu. Voní mládím díky cca 23 tisícům studentů. Cokoli je velmi dobře dostupné na kole. V Praze, ve Vídni, v Bratislavě či v Krakově jste z Olomouce do dvou a půl hodiny. A jak uvedla Lonely planet - Olomouc je jedna z 10 zapomenutých perel Evropy.
Další z vašich počinů realizujete také v Olomouci. Tentokrát je to developerský projekt s názvem Hanácká krajina. V olomoucké části Týneček vznikne celá nová ulice s netypickými domy, které jsou vlastně spíše byty. Řeknete nám o nich více?
„Hanácká krajina“ je menší developerský projekt, ve kterém se snoubí to skvělé z bytů a to dobré z rodinných domů. Je energeticky velmi šetrný s fotovoltaikou a smart řízením domu na dálku. V zásadě je to projekt, který se soustředí na klienty shánějící pohodlné bydlení pro čtyřčlennou rodinu na 85m2 s velmi malou zahrádkou. Použité architektonické prvky záměrně rozbíjejí unifikovaný stereotyp. A fasáda i atika odkazuje na hanáckou krajinu - zoraná pole, ale i kopce kolem, ve které je projekt realizován.
Děkuji Markovi za zajímavý rozhovor a přeji hodně úspěchů s Mušlárnou, Nezvalovou a Modřínovou Archou, Hanáckou krajinou i s dalšími projekty.
Poslat článek
Tisk
Štítky: rozhovor, interview, Marek Novotný, reality, Mušlárna, Nezvalova Archa