Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

S mou ženou jsme se domluvili, že si budeme dávat pod stromeček pouze jeden dárek. Přišlo nám zbytečné kupovat si hlouposti, které stejně nevyužijeme a takhle se nad tím alespoň více zamyslíme. Každý rok si tak lámu hlavu nad tím, co ji pořídit, a nakonec se to vždy setká s úspěchem. Nejvíc mě překvapila ale minulý rok, když jsem dostal let horkovzdušným balónem, protože to byl zážitek, na který jen tak nezapomenu.

Na podzim jsme pouštěli celá rodina draka a nad hlavou nám lítal horkovzdušný balón. Nikdy mě to nelákalo, a ani jsem nepřemýšlel, že bych chtěl letět. Možná i proto, že mám trochu strach z výšky. Koho ale tento adrenalin ve vzduchu zajímal více, byla dcera Amálka. Nedokázala spustit balón z očí a naprosto ji fascinoval. V tu chvíli jsem pomyslel na to, že bych svůj strach dokázal ovládnout, jen abych viděl jiskry v jejích očích. A jak už to tak bývá, tak manželka mi vidí do hlavy a proto mě na Vánoce obdarovala tímto zážitkem.

Co by to ale bylo za zážitek, kdybych ho nemohl prožít s celou rodinou? Proto jsme na let velkým balónem vyrazili všichni tři. Amálka už od rána natěšeně poskakovala, zatímco já jsem nervózně přemýšlel, jaké to asi bude. Nakonec to pro měl byl hned po narození dcery ten nejlepší zážitek v životě. Jak to celé probíhalo?

Přijeli jsme na místo setkání, kde už na nás čekal tým lidí. Balón se nejdříve musel nafouknout, tak jsem i já ochotně přidal ruku k dílu. Pak už nám nic nebránilo naskákat do koše a vydat se vzhůru do oblak. Balón letí ve výšce od 50 do 300 metrů nad zemí, takže máte jednu chvíli vše jako na dlani a hned vzápětí si připadáte jako pták, který krouží na obloze. Ani na chvilku jsem nepomyslel na svůj strach z výšky, protože mě tento pohled úplně uchvátil. Když už jsem měl pocit, že nemůže být nic lepšího, obě holky mě objaly a pilot nám podal sklenky šampaňského. To byla ta nejlepší tečka celého zážitku. Amálka celou dobu ani nepromluvila a jen nadšeně koukala z jedné strany na druhou. Překvapilo mě, že se ani na chviličku nebála a do balónového koše běžela jako první.

Let trval hodinu a uletěli jsem zhruba 20 kilometrů. Ten den byla skvělá viditelnost, což ještě více umocňovalo celkový zážitek. Největším adrenalinem bylo pak samotné přistání, kterého jsem se dost obával. Museli jsme mít pokrčená kolena, držet se popruhů a čekat na náraz do země. Přistání ale bylo celkem hladké a mé obavy byly úplně zbytečné. Na závěr letu jsme prošli slavnostním křtem a povýšili nás do baronského stavu. Šťastný návrat nohama na zem jsme zakončili šampaňským a rodinnou fotkou.

A já už přemýšlím, jaký zážitek dám letos k Vánocům manželce já, protože to opravdu stálo za to.