Nepřehlédněte
Léčba neplodnosti – cesta k vytouženému dítěti
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Kladivo na bezdětné třicátnice
Pozor, milé dámy. S rostoucím věkem roste riziko, že se vám nenarodí veselý capart a nadějný génius, ale postižený drobek, který bude do konce života závislý na péči okolí a v podstatě ani žádný život mít pořádně nebude. Znamená to snad, že by si chytrá, pěkná a svobodná "třicítka" měla pořídit dítě s prvním tajtrlíkem, který projde okolo? Samozřejmě, že neee. Proč se tedy v časopisech stále častěji objevují články s citacemi lékařů, kteří varují před odkládáním mateřství a prohlašují, že žena by měla otěhotnět do 25 let, což vlastně znamená, že už to ani nemá cenu se snažit. Vzápětí narazíme na "povzbudivý" článek s nadpisem "Ve třiceti svobodná, no a co?" Výjimkou nejsou ani rozhovory, v nichž samozvané odbornice káravě hovoří o ženách, které dávají přednost kariéře před svým životním posláním, tedy porodit a vychovat kvalitního občana naší společnosti.
Třicátnice nešetří ani jejich okolí. "Tobě už je třicet? A co děti? Asi nebyl čas, viď, dlouho jsi studovala", přičemž vzápětí následuje monolog na téma studium a kterak se "pak všechno posunuje", což je samozřejmě špatně, špatně, strašně špatně. Běda hříšnicím, co ve třiceti ještě nemají děti. Ještě napínavější chvíle zažívají ty, které v onom kritickém věku nemají ani partnera. No jo, je asi divná. Kdo by s ní taky vydržel, to je hysterka od pohledu. Není náhodou lesba? Čeká snad na prince na bílém koni? Ta vybírala, až přebrala...
Otázkou je, proč jsou třicátnice takovým, ač někdy dobře míněným, útokům vystavovány, když jich stále přibývá. Jedním dechem se také můžeme zeptat, proč jich je tolik. Už nemáme padesátá léta. Není naším životním cílem udržovat oheň v krbu, obskakovat chlapa a být uvázaná u dětí. Máme více možností, můžeme cestovat a získávat důležité zkušenosti, na něž by s dětmi nezbyl prostor. Proč ne. Bude snad proto horší mámou v pětatřiceti?
Ač je to od jisté doby protizákonné a chápané jako určitá forma diskriminace, potenciální zaměstnavatelé se často také velice zajímají o věk uchazeček a někteří se stále neváhají zeptat, zda plánují děti. Jiní se neptají a dají přednost (většinou) mladší kandidátce. Bez ohledu na kvalifikaci a především zkušenosti. Přitom u třicátnic praxe už většinou není jen prázdnou kolonkou v životopisu.
Pokud je možnost, tak si samozřejmě rády počkáme na toho správného partnera, po jehož boku bychom chtěly strávit zbytek života. A přiznejme si, že je to často hledáním v kupce sena. A tak je spousta krásných a chytrých holek i po třicítce singl. A proč ne, na to lepší se vyplatí si počkat.
A tak pokud patříte do této kategorie, jejíž škatulku tato společnost vymyslela, nevěšte hlavu. Řeči okolí se pokuste brát s nadhledem a časopisy s podezřelými názvy článků nekupujte, případně alespoň ignorujte.
Image courtesy of imagerymajestic at FreeDigitalPhotos.net
Poslat článek
Tisk
Štítky: mateřství, tradice, svoboda