Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Zatímco hlavní těžiště závodů vrcholových a výkonnostních atletů je v ligových a mistrovských závodech, které probíhají od června do září, sezóna kondičních a hobby běžců je rozdělená na jarní a podzimní část, kdy se běhají krosové a silniční závody. Pokud jste začali běhat na jaře, máte za sebou už půl roku pravidelného tréninku. Pokud jste postupovali systematicky, například i podle tohoto seriálu, postupně jste navyšovali objem, občas zařadili nějaký fartlek či svižnější tempový běh, jste celkem dobře připraveni, abyste si mohli vyzkoušet závod.

"Proč závodit, když běhám jen pro radost, pro dobrou kondici, jako relaxaci po práci?“ říkáte si možná. A nebo: „Stejně nic nevyhraju, nejsem tak rychlý / rychlá, třeba budu poslední, a budu mít ostudu.“ No tak na tyto otázky si asi zpočátku musí odpovědět každý, kdo začínal jako kondiční běžec. Co vám závod přinese? Především novou motivaci v tréninku, který se po několika měsících už může stát stereotypem. Posune vás ve výkonnosti. V závodě, a to i v případě, že nemáte extrémně soutěživou povahu, kde všichni okolo vás poběží, tak vás to jednoduše strhne. Na druhou stranu velmi doporučuji, abyste se nenechali strhnout příliš a nepřehnali, jak říkáme v běžecké hantýrce „nepřepálili“, počáteční tempo. Teď je vidět, jak bylo dobře, když jste si aspoň občas změřili tempo svého běhu. Víte, co si můžete dovolit, abyste mohli celou vzdálenost uběhnout bez problémů. V závodě se obvykle vždycky běží o něco rychleji než v tréninku. Záleží přitom na délce závodní tratě. Ze své zkušenosti můžu říct, že v závodě na deset kilometrů běžím asi o půl minuty rychlejším tempem na kilometr než v tréninku. Je to ale také tím, že zařazuji do tréninku i rychlejší tempové běhy, které bývají v tréninkových plánech označované jako speciální tempo. Znamená to, že běžíte vzdálenost kratší než v závodě takovým tempem, jakým obvykle běháte v závodě (resp. jakým chcete v závodě běžet, pokud jste ještě nezávodili). Například: chystáte se na závod na deset kilometrů a chtěli byste ho uběhnout za 50 minut, tj. tempo 5 minut na kilometr. Když v tréninku poběžíte 8 km stejným tempem, tedy za 40 minut, zřejmě v závodě, kde budete motivováni, stejným tempem uběhnete celých 10 km. Jiný příklad speciálního tempa jsou opakované kratší úseky v o něco rychlejším než závodním tempu. V našem případě to může být 4 x 2 km v tempu 4:55 min / km. Jestliže se vám zdá, že 5 a 4:55 min / km není žádný rozdíl, tak si to vyzkoušejte :-).

Když už jste se odhodlali běžet závod a pilně se připravujete v tréninku, ještě zbývá k vyřešení několik organizačních záležitostí. Jako začátečníka bez závodních zkušeností by mě napadly následující otázky. Jaký vybrat závod? Jak se přihlásit? Jak se na závod dostanu a jak vůbec najdu, kde je start? Jaké bude počasí, co si vzít na sebe? Co mám před závodem jíst a pít? Možná vás napadnou nějaké další, na ty základní zkusím odpovědět. Jaký závod vybrat je skutečně kardinální otázka. Termínovka běhů mimo dráhu, která je k dispozici na Internetu, obsahuje na celý rok asi 800 závodů. Je to docela rarita, jinde takhle propracované termínovky nemají. U nás na tom měl velkou zásluhu běžec, chodec, organizátor, sportovní novinář, moderátor, a jak se mu také říkalo „guru“ nebo „dobrá duše našeho běhu“ Ivo Domanský, který termínovku i výsledky závodů vydával téměř padesát let. Bohužel se už dva roky prohání po nebeských tratích, nicméně tradice zůstala a termínovka, kterou lze objednat i v tištěné podobě, vychází dál. Při výběru závodu vycházejte z toho, co o sobě víte z tréninku. Tedy, jestliže běháte převážně na asfaltu, vyberte si silniční závod. Pokud jste zvyklí na terén, najděte si kros. Vaše tělo je zvyklé na daný povrch, a náhlá změna by mohla vést ke zranění. Stejně je to s délkou závodu. Zde doporučuji závod na kratší vzdálenost, než jakou obvykle běháte na tréninku. Jednak to bude psychicky lépe působit – v závodě, až se vám bude znát, že melete z posledních sil, tak si řeknete: „Když uběhnu desítku, tak pětku uběhnu taky,“ no a samozřejmě si taky můžete na kratší vzdálenosti dovolit svižnější tempo.

Pokud jde o organizační otázky. Způsob přihlašování, informace o době a místě, startovném, někdy i doprava na závod, mapa trati a cesty na start jsou uvedené v propozicích, které doporučuji si pečlivě přečíst. Pokud vám něco nebude jasné, vždycky je lepší se zeptat,  v propozicích taky najdete kontakt na organizátory. Protože jsou závody rozprostřené prakticky po celé republice, doporučuji si vybrat nějaký běh v okolí bydliště, nebo v místě, které znáte. Odpadne vám polovina starostí.

Pokud jde o další praktické otázky, tak zejména doporučuji si zjistit informace o počasí. Jistě, vždycky předpověď nevyjde, proto si s sebou raději vezměte oblečení pro více variant – krátké i dlouhé legíny, triko s krátkým i dlouhým rukávem, a podobně. Nezabere to moc místa a může vám to ušetřit zhoršení výkonu a nedobrý pocit z běhu. Při vlastním závodě se oblečte lehčeji než při tréninku. Jednak se při větším výkonu víc zahřejete, jednak by vám přebytečné vrstvy oděvu překážely v pohybu.

Pokud jde o stravu před závodem, tak asi máte zkušenost z tréninku, jak dlouho po jídle se vám dobře běhá. Asi půl hodiny před startem závodu můžete sníst něco lehce stravitelného s dostatkem sacharidů, jako je banán, cereální sušenky, müsli tyčinka. Když jsem začínala s atletikou, tak se ještě neprodávaly energetické tyčinky, a před závodem jsme si s holkama ulamovaly kousek z tabulky čokolády. Při delších závodech, v teplém počasí už od pěti kilometrů, jsem si všimla, že mě někdy začínají bolet svaly, přestože nezvyšuji rychlost. Je to proto, že se vypotí hodně vody a svalová vlákna nejsou dostatečně hydratovaná. Je proto potřeba před závodem vypít dostatek tekutin, a to postupně, aby se mohly vstřebat. Nejjednodušší je čistá voda, ale slabě rozředěný iontový nápoj nebo neslazený čaj vám dodá navíc užitečné minerální a další látky.

Tak to jsou asi stručná doporučení pro začínajícího závodníka či závodnici.  Pokud se vypravíte na start, tak přeji hodně štěstí.