Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Experti na neverbální chování mají jasno. Všude najdete mnoho příruček a doporučení, jak podle postoje poznáte, že vám někdo lže. Jenže ono to není zdaleka tak snadné. O jistých rozporech už jsem psala v článku Gesta podle příruček? Ne! CIA radí, ale tato zajímavá problematika si zaslouží mnohem více prostoru.

Bývalí agenti CIA mluví o své přímé zkušenosti, rukama jim prošlo mnoho lhářů, a jejich poznatky jsou asi tím nejpravdivějším, co kdy bylo ve světě lživé komunikace odhaleno. Poznat, že vám někdo lže, podle jeho postoje, gest či jiných projevů může být velmi zavádějící. Proto teď odhlédněme od všech barevných a bohatě ilustrovaných knih na toto téma a pojďme se podívat, co lze opravdu zjistit z chování člověka a jak na to.

Paradoxně a přes všechny knihy o neverbální komunikaci, nejefektivnější jsou lži verbální. Jak je ale poznat?

Analýza nesmí být příliš obecná

To je totiž přesně to, co dělají příručky. Odborníci na komunikaci mají tendenci hodnotit chování příliš všeobecně. Ale ono je důležité vycházet z konkrétního případu a odfiltrovat všechno chování, které nepomáhá dostat se k jádru věci, tedy k identifikaci lži.

Určité projevy chování lze identifikovat jako klamné.

Pozastavení odpovědi nebo zpožděná reakce

Obvykle bývá odmlka, která nastane po otázce, spojována se lží a s tím, že daný člověk musí přemýšlet, aby si vymyslel nějakou nepravdu. Ale schválně samy vyzkoušejte malé cvičení. Třeba kamarádky se můžete zeptat, co dělala ve čtvrtek před měsícem. Jistěže vám neodpoví hned, pokud si vůbec vzpomene. A pak se jí zeptejte, zda ten den náhodou nepřepadla benzínovou pumpu.

Reakce bude pravděpodobně okamžitá a negativní, pokud se tedy nepohybujete mezi lidmi, kteří by o této skutečnosti museli přemýšlet. Odmlka je tady více než na místě, ba naopak značí, že člověk mluví s největší pravděpodobností pravdu.

Opakování otázek

Opakování otázek slouží k tomu, aby dotazovaný získal nějaký čas navíc. Je potřeba vyplnit chvíli, kdy by jinak bylo ticho, protože ticho je jasným identifikátorem lži.

Odpověď bez odpovědi

Psychologie, která se skrývá v odpovědi, jež v podstatě na nic neodpovídá, je téměř identická s případem opakované otázky. Ještě jednou jde o snahu vyhnout se trapnému tichu a získat víc času na přemýšlení. Většinou jde o odpovědi typu: „To je dobrá otázka.“ nebo „Jsem rád, že jste se na to zeptala.“ popřípadě „Věděl/a jsem, že se mě na to zeptáte.“ Taková prohlášení přece vůbec nejsou nutná, ale hodně vám napoví.

Rozporuplná prohlášení

Zde rozhodně platí stará lidová moudrost, že ten, kdo nemá dobrou paměť, by se nikdy neměl do lhaní pouštět. Jakmile zachytíte nějaký rozpor ve vysvětlování co, proč, jak, kdy, kde a komu, jedná se víc než pravděpodobně o lež.

Agresivní režim

Ve chvíli, kdy je lhář zatlačen do kouta, přejde ve většině případů do útoku. Většina z nás to možná zná od vlastního manžela nebo šéfa. Lhář se začne snažit obvinit vás z nedůvěryhodnosti nebo z neschopnosti otázkami, jako jsou například: „Jak dlouho vlastně děláte tuto práci?“, „Víte o naší organizaci vůbec něco?“, „Proč mrháte mým časem?“. Jde o snahu donutit vás, abyste začaly samy o sobě pochybovat a své dotazování ukončily. Je to chování typické pro děti, když dojde ke konfrontaci s rodiči.

Do této kategorie spadají i otázky typu: „Proč jsem to vždycky já?“ nebo „A proč mi nevěříš?“.

Příliš specifické odpovědi

Lidé, kteří se vyhýbají pravdomluvnosti, bývají ve svém chování specifičtí, a to dvěma zcela protichůdnými způsoby. Na otázky odpovídají buď příliš podrobně nebo příliš stroze. Strohá odpověď je logická. Žádná fakta, žádná sdělení, které by bylo potřeba složitě rekonstruovat, aby se člověk vylhal z toho, co už jednou řekl.

Naopak zabíhání do detailů, které nejsou předmětem dotazu, mají vlastně jediný cíl, a to vytvořit dobrý dojem. Jde o potřebu ovlivnit váš úsudek ve smyslu, že se jedná o sympatického, přátelského a vstřícného člověka, se kterým je radost komunikovat.

Nevhodná úroveň zdvořilosti

Rozhodně ze lži nepodezřívejte každého milého a příjemného člověka, to určitě ne! Pokud se ale chování změní během rozhovoru a začne být milé až příliš, je lepší zůstat ostražitá. Začne-li vás druhý náhle chválit, říkat vám, že vám to sluší nebo cokoli jiného, čím se snaží zalichotit, pravděpodobně má postranní úmysl.

Tím je získat si co nejvíce vašich sympatií. Protože čím více je nám druhý člověk sympatický, tím víc jsme mu nakloněni a věříme mu. Přemrštěná zdvořilost je zkrátka pouhý prostředek k prosazování vlastních zájmů.

Výše uvedené hry se praktikují zejména ve firmách a tipy přímo od CIA vám pomohou odhalit lživé chování. Nebo vám mohou pomoci se do této „hry na pravdu“ úspěšně zapojit.