newsletter

Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek

Zuzana Osako – v tradicích je kus domova, který si můžete vzít kamkoliv

 
 

 

Mladé slečny často sní o tom, že se z nich stanou módní návrhářky. Mají představu, že budou jen kreslit své modely, vybírat krásné látky, pořádat módní přehlídky a chodit na večírky s celebritami. Realita ale asi nebude tak jednoduchá, že? Jak vypadá ve skutečnosti život módní návrhářky?

Určitě je velký rozdíl mezi návrhářkou, která pracuje na pozici pod velkou značkou a nebo návrhářkou/podnikatelkou, která tvoří pod značkou vlastní. Můj případ je ten druhý. Vybudovala jsem si vlastní firmu a nejméně polovinu času trávím mezi kanceláří a skladem. I když mám kolegyně, které mi pomáhají, musím být schopná zastat kteroukoli roli. Takže chvíli sice špendlím krásné látky, nebo kreslím, ale pak mě vidíte tahat role, stříhat, vystavovat faktury, počítat ceny, plnit sklad galanterie apod. Ta krásná kreativní práce je za odměnu, protože dává smysl, jen když funguje všechno komplet.

 

Kdy jste začala Vy sama snít o kariéře módní návrhářky?

Bylo mi 10 let.

 

V patnácti letech jste odjela do ciziny jako modelka. To asi nebylo úplně snadné, že? Co Vám do života dala taková brzká zkušenost?

Pamatuji si moment, kdy jsem jela výtahem do agentury a nebyla si jistá, jestli budu umět používat angličtinu. Rozmluvila jsem se pěkně a pak jsem se učila další jazyky, aspoň do nějaké praktické úrovně. Nejsem večírkový typ, takže jsem byla hodně sama. Od rodičů jsem měla podmínku vyznamenání ve škole a zvykla jsem si tak pracovat až dvakrát víc, než ostatní vrstevníci. Na cestách i při práci jsem se učila. To chce disciplínu a celkově práce modelky je velká dávka disciplíny sama o sobě.

 

Kariéře modelky jste se věnovala i později, ale poměrně krátce. Nebyl to tehdy směr, kterým byste se chtěla dále ubírat?

Když jsem se v 29 letech přestěhovala do Prahy, zjistila jsem, že má skautka Klaudie z Milána má svou úspěšnou agenturu v Praze. Klaudie mi řekla, ať to zkusím, že v mém věku mohu mít hodně práce a opravdu jsem brzy natočila desítky velkých kampaní, které mi finančně umožnily svou firmu kompletně vybudovat bez dluhu. Ještě minulý měsíc jsem fotila billboardy do Francie a Švýcarska, občas si k modelingu odskočím, když se mi zakázka líbí, ale je to stále méně často.

 

Část svého života jste prožila v Japonsku, odkud pochází Váš bývalý manžel. Nelákalo Vás usadit se tam na trvalo?

Nějaký čas jsme jako rodina plánovali tam zůstat a postavili jsme si dům, měla jsem i hezkou práci učitelky výtvarky pro děti. Ale nakonec jsem se moc ráda vrátila na západ.

 

Japonci jsou známí svou úctou k předkům a tradicím. Jak moc velký je podle Vás rozdíl mezi jejich vnímáním tradic a tím naším?

V Japonsku jsou tradice velmi živé a vyvíjeli se u nich nepřetržitě, zatímco u nás je musíme na mnoha místech obnovovat, nebo objevovat. Myslím, že se nám to v posledních letech daří velice hezky a že třeba za pět let bude díky nim všude veseleji.

 

Pro Vás samotnou jsou tradice velmi důležité, že?

Kdokoli žil déle mimo svou rodnou zem, pochopí jejich význam ještě jinak. V tradicích je kus domova, který si s sebou můžete vzít kamkoli na světě. Jsou v nich vzpomínky na lidi, kteří už tu snámi nejsou. A pocit bezpečí, který jsme snad měli jako děti. Propojení s přírodou po celý rok a moudrost, která v tomto leží, často spojená s našim fyzickým zdravím. V tradičním způsobu života je recept na zdravý a ekologický život a radost.

 

Ostatně Vaše oděvní značka se jmenuje Tradice. Čím byste charakterizovala své modely?

Snažíme se o krásně a pohodlně padnoucí nadčasový design. Naše oděvy jsou využitelné od všedních po slavnostní události. Můžete je nosit desetiletí, může vám být 20 i 80. Naše střihy se dají výborně vzájemně kombinovat a to nejen v rámci jedné, ale všech kolekcí postupně. Zákaznice si tak buduje funkční šatník a osobní styl. Používáme kvalitní přírodní materiály. Vyrábíme u nás. Snažíme se šít tak, aby oděvy dobře odolávaly zátěži praní a dlouho vydržely hezké. Spolupracujeme s mistry řemesla a zakomponováváme jejich práci i do konfekce. Přináším tím zákazníkům příběhy a zážitky, pokud chtějí.

 

 

Šijete i Vy sama? Máte na něco takového čas a chuť?

Šila jsem dřív na sebe a děti a v té době asi vznikly první kousky toho, co teď pro Tradici šijí švadlenky a krejčové. V posledních letech tak maximálně přišívám knoflíky, když nestíháme :))

 

Navrhujete si i vlastní originální vzory látek a velkou roli u Vás hraje modrotisk. Proč právě ten?

Modrotisk mají rádi lidé z celé republiky. Je vnímaný jako tradiční a není omezený konkrétním regionem. Tmavomodrá barva je slušivá a praktická, zákaznice si pak vybírá, jestli chce romantický bohatý květinový motiv, nebo střídmý, který umí působit ač tradičně, tak současně velice moderně. Například vzor, který máme tentokrát z dílny ve Strážnici a provází kolekci Jihomoravského kraje pod záštitou Centrály cestovního ruchu, vypadá na drobných předmětech romanticky a ve větší ploše na oděvech nesmírně chic, moderně.

 

Vaše jméno se hojně objevovalo v médiích vloni v souvislosti s kolekcí oděvů pro českou reprezentaci na slavnostní zahájení LOH v Tokiu, kterou jste navrhovala. V hlavní roli byl právě modrotisk a modely odkazovaly k folklornímu odívání našich předků. Jak dlouho jste tuto kolekci tvořila?

Na návrhu jsem pracovala několik týdnů, na zakázce jsem pracovala tři roky.

 

 

Ohlasy ale nebyly jen pozitivní, především na sociálních sítích. Čekala jste i takové reakce?

Byla jsem upozorněna, že se toto dělo i v minulosti a že to mohu prožít, takže mě to nezaskočilo. Intenzita mě překvapila, nikdy jsem podobnou situaci nezažila, ale radost z práce mi to určitě nevzalo a nakonec ten úspěch ve světě byl neuvěřitelný.

 

Znamenala pro Vás tato spolupráce nějaký zásadní posun v kariéře?

O naší kolekci a o našem modrotisku se psalo všude po světě a to mi otevřelo dveře za hranice. Momentálně dělám na krásném projektu v Bavorsku.

 

Vy jste také úspěšná ilustrátorka. Ilustracím jste se profesně věnovala dříve, než jste založila své zakázkové krejčovství, že? Tvoří ilustrování pořád část Vaší náplně práce, nebo už převládlo spíše návrhářství?

Postupně práce v Tradici zabrala celý pracovní týden. Ilustruji po večerech a o víkendu. Mám to místo filmů a knížek, jako relax. Proto buď ilustruji pro sebe, nebo příjmám zakázky, ze kterých mám pouze dobré pocity. Přeci jen nad tím sedím často sama do půlnoci, tak to musí stát za to všechno ostatní, co bych v ten čas mohla dělat :))

 

Dá se říct, jestli se Vy sama cítíte více ilustrátorkou nebo módní návrhářkou?

Je to naprosto propojené. Jedno s druhým. Někdy se zasním, představím si třeba 3 roky, kdy se budu věnovat malbě, udělám série větších formátů a úplně se do toho ponořím. Stejně tak se umím zasnít nad tím, že mám 10 - 20 řemeslníků, jejichž práci dostávám do každodenního života spousty lidí a že tak řemeslo opravdu žije všude kolem nás. Že mladí lidé vidí smysl v tom si tyto obory zvolit jako své zaměstnání a řemeslníci tak najdou své pokračovatele. Takže vidíte, je to už spojené.

 

Aktuálně probíhá v Art Gallery Brno výstava Vašich autorských ilustrací k hracím kartám s lidovou tématikou, které vydává Centrála cestovního ruchu Jižní Morava. Kde se vzal nápad na vytvoření takových karet?

Od založení Tradice se o všem možném radím se svou kamarádkou a kolegyní Věrou Colledani. Věra je vystudovaná historička, v terénu je to ale etnografka - tichá voda břehy mele. Velice úspěšně a zásadně proměňuje naše prostředí, pomáhá řemeslníkům s granty, školeními apod. Věra žije na jižní Moravě a řemeslníky a jejich výzvy dobře zná. Tradice vnímá v historických kontextech, dokáže se na věc podívat v souvislostech společenských a politických situací a vysvětlit, proč se jak které odvětví vyvíjelo. Toto nám obrovsky pomáhá přemýšlet nad tím, co jak uchopit v naší době ve spolupráci s řemeslníky, i v osvětě. Při našich častých hovorech nás napadl i quiz pro věřejnost. Věra vymyslela cca 90 otázek, rozdělených do tří úrovní. Můj syn Luigi Osako se na nich podílel jako grafik. Karetní hra, kterou jsme vytvořily ve spolupráci s Centrálou cestovního ruchu, je taková první “základní” úroveň” .Lidi se mohou otestovat a opakováním hry učit.

 

 

Výstava ilustrací je prodejní a výtěžek z ní se rozdělí mezi obec Lužice zasaženou tornádem a na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Loňské události na jižní Moravě se Vás asi hodně dotkly, když jde o Váš rodný kraj?

Samozřejmě, byla to obrovská pohroma. Naše vesnice už nikdy nebude vypadat stejně. Lidé prožili obrovské trauma a dosud to zdaleka není za nimi. Když jsme s bratrem procházeli ulici, kde jsme vyrostli, vzpomínali jsme, kde byl který dům..

 

Ve spolupráci s podnikatelem Markem Novotným a jeho smarthotelem Nezvalova archa chystáte nový pilotní projekt Tradice na štendru. V Nezvalově arše si budou moct hosté vybrat z několika Vašich modelů a přímo tam si je zakoupit. Jak vzniklo toto poměrně nezvyklé spojení prodeje módy v hotelu?

Markovy projekty jsou skvělé, Nezvalova archa je naprosto jedinečné místo se specifickou paletou barev, takže Štendr pro “Nezvalku” bude originálně barevný, ale střihy budou naše obvyklé. Takto můžeme přizpůsobit Štendr vždy na míru konkrétnímu místu, podle přání prodejce.

Nápad Tradice na štendru jsme měly s kolegyní Martinou jako odpověď na přání naších zákaznic moct si sáhnout na látky, vyzkoušet naše střihy a nemuset jezdit daleko. Chceme, aby byly naše kolekce přístupné v dobré dojezdové vzdálenosti ve všech koutech země. Dosud jsme měly fyzické zázemí pouze Na Praze Západ a v Tišnově pro moravské zákaznice. Hotely mohou být ideální místo, stejně jako třeba hezké butiky v menších městech, ale umím si představit náš štendr i v krásné kavárně nebo květinářství. Podmínkou takovéto spolupráce je, že provozovatel má maximálně milý přístup k zákazníkovi, že servis je jeho priorita. Takový prodejce může reprezentovat Tradici.

Daří se Vám jako ilustrátorce, módní návrhářce i podnikatelce. Musí být ale dost náročné to vše skoubit ještě s rodinným životem, ne?

Vybudovala jsem si práci kolem programu mých 3 dětí. Pracuji z domu, dělám teplé večeře, které u nás trvají někdy i dvě hodiny a bývá hodně srandy. Děti jsou vždy na prvním místě, protože můj čas s nimi je omezený a právě teď se dvě starší hlásí na vysoké školy do zahraničí. Uteklo to.

 

Máte nějaké další kariérní sny, které byste si ráda splnila?

Mám pořád nějaké sny. Nejradši mám ten o létání. Prostě se odrazím na špičce od země a letím. Tak uvidíme.

 

A ještě nám prozraďte, čím si nejraději „dobíjíte baterky“? Co Vás povzbudí, když se cítíte unavená nebo rozmrzelá?

Sport, příroda, živá hudba..

 

 

Děkuji Zuzaně za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v kariéře i při plnění snů.

Zuzanu Osako a její tvorbu najdete na webových stránkách www.tradice.org nebo www.zuzanaosako.com, přes které si můžete její modely objednat.  

Některé z modelů, originální ilustrace a hrací karty si můžete do 28.4. 2022 prohlédnout na prodejní výstavě v Art Gallery Brno.

 

 

 

| přečteno: 30915x
 

Poslat článek
Tisk

Štítky: rozhovor, módní návrhářka, Zuzana Osako, Tradice

 
archiv

Nejzajímavější články

 

Dřevěné postele s úložným prostorem jako skvělá volba do každé ložnice

Pro většinu z nás znamená každý den kromě radostí i mnoho povinností a starostí, které unaví. Není proto nic lepšího ...
 
celý článek | Martina Limbergová | 2014.08.21 | přečteno: 31395x

Chytré hodinky vám pomohou zhubnout

Hubnutí nikdy nejde samo od sebe. Vždycky je potřeba dosáhnout většího výdeje kalorií než příjmu. Jak to uděláte, je pou...
 
celý článek | Nina Albertová | 2020.08.26 | přečteno: 30576x

Bylinky v kuchyni III. - jak se vyznat v proslulých bylinkových omáčkách?

Bylinky a koření jsou nedílnou součástí většiny pokrmů, omáčky nevyjímaje. Česká kuchyně je sice omáčkami pověstná, j...
 
celý článek | Kateřina Pořízová | 2016.06.17 | přečteno: 30598x

Jaké svrchní oblečení se nejlépe hodí k sukním?

Sukně spolu se stylovým svrchním oděvem bude skvělým nápadem pro módní stylizaci. Proto se vyplatí zjistit, které svrchn...
 
celý článek | Nina Albertová | 2023.04.03 | přečteno: 30839x
 

Portál pro ženy