Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Každá časově omezená dieta založená na odříkání nebo založená  na konzumaci „nepřirozené potravy“ (zejména chemické preparáty všech skupenství) má jen časově omezené účinky, nemluvě o důsledcích, které fyzicky i psychicky prodělané strádání dočasně nebo trvale zanechá. Jsme-li obézní, pak dietou měníme jednu skupinu nevhodných stravovacích návyků za jinou skupinu nevhodných stravovacích návyků. Pokud budeme tuto činnost stále opakovat, pak tělo nikdy nepřejde na přirozený (přírodou naprogramovaný) režim, budeme vypadat stále více odlišně od optimálního stavu (rostoucí obezita nebo anorexie)…. Jakákoliv odtučňovací kúra založená na odříkání a omezování, doprovázená nespokojeností, při které se těšíme na její konec a neplánujeme změnu stylu výživy, patří mezi nejméně logické činnosti člověka, kterých je schopen.“

Konec, finíto. Cítíte to? Tu logiku…ten zdravý selský rozum, který autor dal do celého textu. Argumenty, proč není sůl vhodná do lidské stravy – a už vůbec ne v tom obrovském měřítku, v jakém ji dnes konzumujeme – jsou jen těžko zpochybnitelné. Jsou totiž přirozené a vycházejí z toho, co jsme díky civlizaci už dávno ztratili. Instinktu. Napadl mne argument, že přece sůl nad zlato a i ta zvěř chodí za solí, ale faktem je, že sůl dal zvířeti člověk a… sám autor na tuto moji otázku v rozhovoru odpověděl takto: „Jako psychoaktivní látka navozuje chuť soli pocity slasti, štěstí a nasycenosti. Když zvířata lížou v zimě sůl, pocítí slast nasycení, necítí hlad a neožírají stromy. Zároveň lížou sůl jen do té chvíle, přesněji v té dávce, která uspokojí míru jejich závislosti. Při prvním líznutí jim sůl nechutná, ale stimulační účinek se přesto dostaví a vyvolá touhu po opakování. U člověka je to stejné. Nebezpečná není chuť, ale působení chemické látky v organismu. A když jste zmínila pohádku „Byl jednou jeden král“, tak při moudru pana Wericha byla z filmu zřejmě vystřižena jedna scéna: „A vysypali všechnu sůl, z celého království, do řeky a v ní pochcípaly všechny ryby. Inu, málo soli zabíjí malé organismy, hodně soli zabíjí velké organismy.“ A snad jako dovětek, zvířata lížou sůl jen v případě, že jim ji podstrčí člověk. Jinak raději žerou trávu a ta na solných pouštích neroste.“

S autorem se velmi dobře povídá a ještě lépe se čtou recepty, které do této knihy vložil. Až se dostatečně proderete svým vlastním selským rozumem, pravděpodobně to minimálně zkusíte bez soli. Receptů je tu dost a v podstatě se ničím zvláštním neliší od těch klasických, opravdu dobrých receptů. Často kombinuje maso s neobvyklými chutěmi, ovoce, meruňky, citrusy, získala jsem chvílemi pocit, že neslané vaření dává neuvěřitelnou rozmanitost chutí a vůní. Protože všechno není zabito solí, dostává se na povrch přirozená chuť potravin. Neslané brambory chutnají sladce… obohacené smetanou a žampiony jsou potom rozkoší!

A především ten fakt, že když solíte méně, opravdu se zjemní chuť a jakékoliv průmyslově vytvořené jídlo nebo jídlo osolené „normálně“ vám bude připadat nechutné. Štiplavé.

A osobně mě velmi štvou různé grilovací kořenící směs, kde je hlavní složka sůl, takže se tím pomalu potom nedá nic ochutit. Leda si namíchat svou. Anebo výrobci, haló! Vyrábějte bez soli :-)

Recepty inspirují pro další vymýšlení!

A víte co, dieta nedieta, však to na začátku bylo psáno. Svým způsobem je pro tělo lepší kus hovězího než prefabrikát typu sojové maso! Nebojte se zdravých věcí, v téhle kuchařce nic tak extrémního vykukovat nebude. Naopak, poctivě, dobře a bez okolů se bude vařit. Krůtí prsa obalená v pruzích vepřového sádla a pěkně udušená, upečená v sádle – bože, to je slast… maso dušené na tymiánu a meruňkách, srnčí steak s kiwi,  nejrůznější variace na klasická jídla jako je rizoto nebo těstoviny nebo zapékané brambory. 

Vše je dokonale řazeno i v závěrečném seznamu receptů pro snadnou orientaci (Polévky, Vepřové maso, Hovězí maso, Telecí maso, Skopové maso, Králičí maso, Mletá masa, Vnitřnosti jatečných zvířat, Drůbež, Zvěřina, Ryby, Bramborové pokrmy, Rýže a těstoviny, Pizza, čéča, koláč, Zelenina a luštěniny, Vejce a houby) a základní postupy nesolených vývarů, nebo kečupů či postup na výrobu nudlí.

O autorovi

Ing. MIROSLAV LÉGL je vysokoškolsky vzdělaný ekonom.  Za svého života podnikl řadu cest po světě, při nichž se díky své zálibě v kulinářském umění seznamoval nejen se širokou škálou způsobů stravování jiných národů, ale i s důsledky, které rozdílnost v kuchařském umění a ve stravování přináší. Důvodem pro napsání této knihy byly autorovy zdravotní potíže, jež vyvrcholily lékařským doporučením a osobním rozhodnutím začít se stravovat bez použití kuchyňské soli. Publikace vychází z jeho vlastní dlouhodobé praxe a z pozitivních zkušeností, které mu životní styl bez slaných jídel přinesl.

Vydalo nakladatelství Eminent, 2015, www.eminent.cz

Image courtesy of Mister GC at FreeDigitalPhotos.net