Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Po dlouhém, náročném hledání kalendáře do telefonu - Android je hrozný mor - se mi v životě objevil fenomén zvaný GTD (Getting Things Done - Mít vše hotovo). Musím se přiznat, že to začalo tím, že se mi prostě líbila aplikace na Android. Pustila jsem se hned do organizování. Nejsem přece žádná trubka, abych musela shánět návod na kalendář. Ale časem jsem zjistila, že něco dělám špatně. Nějak to nebylo tak úžasné, jak by to podle recenzí a popisu aplikace mělo být. A tak jsem začala na internetu hledat podrobnosti. Vůbec jsem netušila, do čeho se pouštím.

GTD vymyslel americký kouč David Allen. Vtip je v tom vyčistit si hlavu, ať nemusíte myslet na různé úkoly, které musíte udělat. Začíná se uklizením pracovního okolí. Nemyslím tak, aby to vypadalo pěkně urovnaně, ale funkční uklizení. Každý úkol, každý papírek s nápadem má své místo. Řeknete si, že si přece umíte zapsat poznámku a uložit ji někam do složky. Ale pokud nemáte precizně vytvořené složky a snadný přístup k ním, může se stát, že si rychleji vzpomenete, co to bylo, než kam jste to dali. Abyste měli opravdu čistou hlavu, je třeba mít úkol uložený tak, abyste ho rychle našli a aby se vám připomenul, když je třeba. Allen vymyslel v podstatě jednoduchý princip zapisování, zakládání a připomínání různých úkolů. Jednoduchý samozřejmě v případě, že se to naučíte.

Já se teprve učím, a přiznávám, že si GTD snažím trochu přizpůsobit obrazu svému. Ale co mi hodně změnilo přístup k plánování, je nedávat si vlastní pevné termíny, pokud to není bezpodmínečně nutné. Allen učí udělat nejdříve to, co je termínované, co opravdu nejde udělat jindy. Na ostatní věci máte úkoly rozdělené do složek, kontextů a podobně. Takže například sedíte doma u počítače, tak si najdete seznam s kontextem počítač a v něm si podle priority, času a vlastní energie určíte, co je teď třeba udělat. Hodně používám i seznam toho, co chci s někým probrat. Například když jdu s malou k doktorce. Předem si napíšu kontrolní seznam Doktorka a v něm je všechno, na co se chci zeptat. Jak mě něco napadne, prsknu to tam. Tím, že to mám zapsáno, na to nemusím myslet, připomenu si to cestou, nebo v čekárně. Nevím, jak vy, ale já jsem si nikdy z hlavy nevzpomněla na všechno.

Takhle bych mohla popisovat dál a dál. Možná to vypadá náročně, ale ve chvíli, kdy pochopíte princip a určíte si, kam co dát, je to snadné a funguje to. Teď už jen stačí dostat to do krve a možná přestanu zmatkovat a nebudu se v polovině psaní článku zabývat tím, co mám druhý den všechno vyřídit.

Foto: freedigitalphotos.net