Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Jak jezera vznikla?

Šumavská jezera mají původ sahající až do období třetihor. Když docházelo k ochlazování klimatu, na okolních svazích došlo k proměně sněhových lavin v ledovce. Tyto ledovce začaly postupně tát a díky tomuto procesu, při kterém ledovec hrnul kamení před sebou, se navrstvily kamenné hráze, které zadržovaly tající vodu. Dnes objem doplňují spodní prameny a přítoky.

Černé jezero

Jako první se jistě sluší zmínit Černé jezero, které se rozprostírá nedaleko Železné Rudy. Jedná se totiž o největší přírodní jezero České republiky, jeho rozloha činí 18,4 ha. Zároveň je také jezerem nejhlubším, neboť jeho nejhlubší místo má 40,6 m. Svůj název získalo díky okolním tmavým lesům, jejichž odraz se zrcadlí v hladině.

K Černému jezeru se nejlépe dostaneme z parkoviště na Špičáckém sedle. Navede nás žluté turistické značení, které nás dovede po zpevněné cestě a asi 3,5 kilometrech do cíle.

V cíli je v turistické sezóně možné využít pojízdný stánek s občerstvením v podobě chlazených nápojů a nanuků pro děti. Na místě je také dřevěné posezení pro turisty, kteří si svačinu donesli sami. Největší odměnou je však romantický pohled na samotné jezero, které zaujme svou velikostí, okolní divočinou a třpytivou hladinou.

Čertovo jezero

Dva a půl kilometrů od Černého jezera se třpytí Čertovo jezero, k němuž dorazíme po červené turistické značce štěrkovou cestou. Volba této trasy je však fyzicky náročnější, začíná totiž výstupem do prudšího kopce. Kdo se však v počátku nezalekne stoupání, zjistí, že se dá zvládnout i bez horolezeckého kurzu. Ač se stoupání může zdát nekonečné, délka tohoto úseku je kolem 0,5 km. Pro cyklisty však tato cesta vhodná není.

Dále už cesta probíhá příjemněji a vzhledem k nevelké vzdálenosti se nám brzy otevře pohled na další ze šumavských jezer.

K Čertově jezeru a jeho názvu se váže pověst o dívce, kterou měl odnést ďábel. Ta mu na ocas přivázala velký balvan a ďábel dle pověsti vyryl kotlinu, ve které se dnes jezero třpytí.

Rozloha jezera je 9,7 ha, místy dosahuje až 36 m hloubky. Okolí je lemované převážně jehličnatými lesy, voda je průzračná a pozorovat můžeme také zdejší faunu.

Prášilské jezero

Posledním jezerem, které si dnes představíme, je Prášilské jezero. Najdeme ho na výběžku hory Poledník. Hloubka tohoto jezera není taková, jako je tomu u Černého a Čertova jezera, hluboké je maximálně 15 m.

Místo pamatuje tragickou událost, jež je připomenuta pomníkem na hrázi. V roce 1927 podcenil hloubku vody student O. Kareis a utonul.

Prášilské jezero se nachází na červené turistické trase, která vede z obce Prášily. Pěší turisté se k jezeru dostanou vcelku schůdně – před samotným cílem je však čeká nepohodlná kamenitá cesta lesem, po níž mnohdy teče mělký potůček vody. Z tohoto důvodu může být výlet komplikovaný pro cyklisty anebo rodiče s malými dětmi v kočárku.

Pohled na jezero stojí za to. Nejeden turista tu vybaluje svačinu a posadí se na zdejší lavičce, aby si vychutnal skvostný pohled dosyta. Krásy divoké přírody, která připomíná kanadskou divočinu, na třpytivé vodě plující kachny a nebeské ticho – to je přesně ten zážitek, pro který sem tolik lidí míří.

Na koupačku se nechystejte

Průzračná voda ledovcových jezer může zlákat ke koupání, zvlášť pokud jste na túru vyrazili v horkém letním dni. Nepleťte si ale jezero s plovárnou! Takové letní osvěžení vás totiž může přijít pěkně draho. Pokuta, kterou vám mohou udělit strážci parku, se může vyšplhat až na 10 tisíc korun a to už je pěkně drahé koupání. Ekosystém ledovcových jezer je totiž obzvláště citlivý. Jezera již před 20 lety poškodily emise uhelných elektráren a dodnes se z toho vzpamatovávají. Následky nevhodného chování se projeví na úhynu některých druhů vodních živočichů, protože koupání velkého množství lidí negativně ovlivňuje jejich přirozené životní prostředí, v ohrožení je také vodní flora. Pokud se přesto potřebujete po horkém dni smočit, neriskujte sankci a po cestě ze Šumavy se zastavte třeba na pěkném koupališti v Klatovech.