Jak mluvit s obětí sexuálního traumatu?
Nejen kauzy Dominka Feriho, Jana Cimického a Pavla Trávníčka ukazují, že naše společnost stále neumí otevřeně mluvit o zneužívání a traumatických zážitcích. Lidé mají problém otevřít se o předchozích traumatických zážitcích. Může se jednat o události, které je pronásledují již delší dobu. Pokud znáte někoho, kdo se právě nedávno svěřil se špatným zážitkem, o který se obvykle s nikým jiným nesvěřuje, může vám hledání vhodného způsobu reakce připadat jako náročný úkol. Abychom vám pomohli, vytvořili jsme po konzultaci s psychologem seznam otázek, které mohou být příliš tvrdé a které mohou naopak pomoci. Pojďme se podívat na časté otázky, které nám mohou přijít na mysl.
Proč jsi nic neřekla dříve?
Lidé, kteří přežili trauma, si často rozmýšlejí, zda své zážitky sdělí dalším lidem. Mohou si myslet, že ostatní neuvěří tomu, čím si prošli, a někdy svou minulost bagatelizují, protože si myslí, že by z ní neměli dělat velkou vědu. Mohlo by pomoci zvážit jejich duševní stav a být trpěliví, když se otevírají o něčem, co prožili, ať už jde o něco, co se stalo nedávno, nebo před dlouhou dobou.
Nevymýšlíš si?
Lidé, kteří prošli něčím traumatickým, znají psychické dopady, které to má, lépe než kdokoli jiný. Tím, že na to budete poukazovat, jim to nijak neulehčíte. Trauma navíc může člověka ovlivnit jak v mysli, tak na těle. Mezi prvotní reakce na trauma může patřit úzkost, zmatenost, smutek a disociace, které mohou výrazně ovlivnit jejich interakci s ostatními lidmi v sociální, romantické i sexuální oblasti.
Bylo to opravdu tak zlé?
Co je pro jednoho člověka traumatizující, nemusí být pro jiného. Položením této otázky bagatelizujete dopad události na danou osobu, což může vést k pocitu, že přehání. Navíc nápadně připomíná gaslighting, který patří mezi oblíbenou taktiku manipulátorů. Oběti tramautu se mohou se dokonce rozhodnout uzavřít se a potlačit to, co cítí, protože v jejich mysli: není to tak zlé.
Je to už dlouho, proč to teď řešíš?
Různí lidé mají v životě různé přístupy. Čas, který jim trvá, než se s předchozím traumatem vyrovnají, je jen jedním z nich. Pokud je někomu stále nepříjemné nebo emotivní mluvit o něčem, co se stalo před mnoha lety, znamená to, že si tato událost pravděpodobně udržuje místo v jeho mysli. Událost je možná ovlivnila hlouběji, než si myslíte, a proto by bylo nejlepší zůstat po jejich boku a poskytnout jim podporu, když je to potřeba.
Lžeš. A proč jsi to někde nehlásila?
Obviňování oběti je jednání, ke kterému dochází, když je oběť trestného činu činěna odpovědnou - zcela nebo částečně - za trestné činy spáchané na ní. Položením této otázky můžete naznačit, že daná osoba má na špatné události podíl, i když nemohla nic změnit. To může vyznít necitlivě a může to oběť ještě více přivést do stavu, kdy se bude obviňovat a bude mít pocit, že musí udělat něco, aby svou "chybu" napravila.
Ty si myslíš, že chlapy na jiný ženský oplzlý nejsou?
Když se vám člověk otevře ohledně předchozího traumatu, přirozeně chcete reagovat něčím empatickým, abyste mu ukázali, že v tom není sám. Tento člověk se však pravděpodobně potýkal s velkým sebezapřením, jen aby vůbec sebral odvahu o tom s vámi mluvit. Když najednou mluvíte o svých osobních problémech, může se cítit nevyslyšena, nebo dokonce vyvolat pocity, že se o vás chce starat a naslouchat vám - a teď se téma zcela posunulo. Proto se doporučuje vyslechnout si, co mají na srdci, bez vměšování, které se často může i nevědomky stát znevážením.
Chceš si o tom promluvit?
Mezi dobré otázky naopak patří nabídka pomoci. Pomáhat oběti traumatu znamená poskytnout jí bezpečný prostor, kde si může sama vybrat, co chce ve svém volném čase dělat. Je důležité se jich zeptat, zda chtějí mluvit o něčem, co se stalo v minulosti, nebo zda jen chtějí, abyste tu byli s nimi. Pokud se rozhodnou o tom mluvit, je vhodné jim naslouchat a být trpělivý. Pokud toho nejste schopni nebo máte o sobě pochybnost, můžete taktně a srdečně doporučit dobrého psychoterapeuta.
Chceš udělat chvilku přestávku?
Někdy může být vzpomínka na to, co se stalo v minulosti, pro osobu, která o tom mluví, příliš zatěžující. Pokud zjistíte, že je viditelně nesvůj nebo se chystá emočně zhroutit, je dobré se ho zeptat, zda si nechce dát pauzu. Může pomoci přinést jim sklenici vody a nabídnout slova útěchy a podpory, jako například Nebyla to tvoje vina nebo Vím, že to není fér.
Mohu tě nějak podpořit?
Existuje mnoho způsobů, jak můžete někomu s předchozím traumatem nabídnout podporu. Někdy stačí být s ním jen prostřednictvím fyzické přítomnosti. Je to způsob, jak projevit péči, a dává jim to najevo, že jste trpěliví a nespěcháte na ně, aby dělali něco, co se jim nelíbí. Můžete také poskytnout možnosti. Zjistěte, jaké věci dělají rádi, a také jejich limity. Co jim dělá radost? Pomůže, když si s nimi o těchto věcech promluvíte, abyste se ujistili, že jim to vyhovuje.
Chtěla bys dnes dělat něco zábavného?
Osoby, které přežily trauma, nejspíše ocení, když se jich zeptáte na to, co budou dělat, místo abyste jim něco předem naplánovali. Díky tomu budou mít pocit, že nikdo nepřebírá násilím kontrolu nad situací. Možná vám pomůže, když se jich zeptáte na jejich dřívější koníčky nebo na to, co vždycky chtěli dělat, abyste jim dali návrhy na každodenní zdroje zábavy. Sledují rádi filmy? Mají zájem o to, aby si osvojili nějaký nový hudební nástroj? Můžete jim kreativně navrhnout volnočasové aktivity, které by případně spokojeně vyplnily jejich čas. Provádět je s nimi je také dobré!
Jak se dnes máš?
Poté, co se vám někdo svěřil s předchozím traumatickým zážitkem, je pravidelná kontrola příjemným vyjádřením toho, že jsem vás slyšel a že mi na vás záleží. Většina těchto lidí se ze špatného zážitku nedostane hned poté, co se o něm rozhodli otevřít, ale vždy jim můžete být oporou na cestě k zotavení. Pokud je budete neustále kontrolovat a ptát se, jak se jim daří, možná si díky tomu uvědomí vaši přítomnost a nebudou se cítit tak sami.
To, že někdo mluví o předchozím traumatickém zážitku, vyžaduje hodně vůle a odvahy. Možná také budete muset vzít v úvahu, že jste osobou, které to řekli. Pocity beznaděje a ztracenosti jsou běžné, ale je důležité si uvědomit, že vám to pravděpodobně chtěli říct, protože chtěli někoho důvěryhodného, kdo by je prostě vyslechl. Pokud by chtěli vyhledat odbornou pomoc zvenčí, můžete je k tomu vést, ale až poté, co trpělivě posoudíte jejich záměry a to, co jim vyhovuje. Až přijde čas, kdy budete chtít navrhnout návštěvu psychologa, doporučuje se použít citlivý a empatický jazyk, jako např: Oceňuji, že jste mi o tom řekla. Také si myslím, že si zasloužíš správnou podporu od psychologa odborníka, který ví, co dělá.
Chceš pomoci s nalezením psychoterapeuta?
Pokud budou chtít, tak jim pomozte najít psychoterapeuta nebo jinou pomoc. Buďte přítelem, který pomůže a bude tu pro ty, kteří ho potřebují.
Poslat článek
Tisk
Štítky: psychologie trauma sexuální napadení oběti sexuální trauma