Nepřehlédněte
Babí léto: Období, které nabízí nespočet možností pro zábavu a relaxaci
Přírodní sedativa jsou mnohem zdravější. Vsaďte na bylinky a zklidněte svou rozjitřenou duši
Osobní rozvoj vám pomůže k radostnějšímu životu
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Dejte si naklíčit vitamíny
Zimní období představuje pro organismus velkou zátěž. Ze všech stran na nás útočí viry a bacily, imunita je vlivem nízkých teplot a krátkého dne (a tedy nedostatku slunečního světla) oslabená, cesta do práce i z práce za tmy unavuje. Je proto nezbytné pravidelně doplňovat vitaminy a tělu dodávat energii i jinými způsoby. Ať již to je pohyb na zdravém vzduchu o víkendech, pestrá strava bohatá na ovoce, dostatek spánku. Obohatit jídelníček můžete i naklíčenými semeny či výhonky různých rostlin.
Zimní období představuje pro organismus velkou zátěž. Ze všech stran na nás útočí viry a bacily, imunita je vlivem nízkých teplot a krátkého dne (a tedy nedostatku slunečního světla) oslabená, cesta do práce i z práce za tmy unavuje. Je proto nezbytné pravidelně doplňovat vitaminy a tělu dodávat energii i jinými způsoby. Ať již to je pohyb na zdravém vzduchu o víkendech, pestrá strava bohatá na ovoce, dostatek spánku. Obohatit jídelníček můžete i naklíčenými semeny či výhonky různých rostlin.
Již tři tisíce let před naším letopočtem v Číně používali výhonky fazole mungo (Vigna radiata) jako zdravou a výživnou zeleninu s léčivými účinky. Semena rostlin jako zdroj vitaminů používali rovněž Féničané na svých dlouhých plavbách po moři (konzumace výhonků zabraňovala nemoci z nedostatku vitaminu C, tedy kurdějím); tento poznatek o mnoho let později pomáhal rovněž během světové války. Rovněž strava chudých vesničanů v našich zemích již v 19. století obsahovala naklíčený hrách nebo obilí (žito, ječmen i pšenici).
Výhonky mungo z Asie
Nejznámější výhonky mungo jsou malé zelené fazolky původem z Indie, které připomínají vzhledem i chutí hrášek. Obsahují velké množství proteinů a vitaminů, kromě toho také kyseliny listové, železa, hořčíku, vápníku, draslíku a rovněž vlákniny. Ideální je jíst výhonky syrové, protože tepelnou úpravou se ničí jejich cenné látky. Je ovšem dobré nepřehánět zkonzumované množství – tedy zhruba jedna hrst denně.
Dnes není problém klíčky různých semínek a luštěnin koupit hotové na tácku v supermarketech. Nejčastěji se jedná o hrášek, již zmíněné mungo, fazole, ale také třeba řeřichu, ředkvičku a podobně. Ale mnohem levnější a spolehlivější je příprava výhonků a klíčku doma. Jednak máte jistotu, že se jedná o kvalitní produkt, je čerstvý, a tedy i chutnější. Ideální je pořídit produkty v bio kvalitě, abyste měli jistotu, že nejsou chemicky ošetřené. Propláchnuté fazolky nebo semena nechejte namočené ve vodě alespoň 12 hodin. Potom je umístěte do nádobky, kde jsou stále udržovány ve vlhku (může se jednat o tácek, talíř či keramickou misku) – pravidelně vodu vyměňujte, abyste předešli vzniku hniloby. Pro udržení vlhka je možné použít obyčejnou vatu, ale i tu je nutné měnit.
Klíčky nejlépe čerstvé
Klíčky na luštěninách se začnou objevovat během tří až pěti dnů, jejich ideální délka je kolem dvou centimetrů. Rozhodně s klíčením nečekejte, až se objeví kořínky – protože těmi už zase výhonky své živiny ztrácejí. Hotové výhonky před konzumací opláchněte ve studené vodě, neskladujte je ale příliš dlouho – ideální je několik málo dnů, maximálně pak týden. Ve stejně dlouhé době jako mungo vyraší také běžné fazole, hrách nebo čočka a také lístky z naklíčených semen ředkvičky nebo řeřichy. Také ty jsou bohaté na vitaminy a minerály a lze je konzumovat buď přímo, nebo pokrájené jako ozdobu na salátech či pomazánkách. Klíčky se rovněž přidávají do asijských jídel, vždy je ale lepší je konzumovat syrové.
Šárka Kunická
Foto: Pixmac
Poslat článek
Tisk
Štítky: zdraví zdravá strava