reklama 3 v magazínu pro ženy
reklama 4 v magazínu pro ženy
reklama 1 v magazínu pro ženy

newsletter

Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek

Co to piješ za (ne)čaj?

 
Co to piješ za (ne)čaj?

Otázka, kterou v obou formách slýchávám až nechutně často. A ať je odpověď jakákoli, vždy se najde někdo, kdo nad ní lamentuje nebo se zatváří nechápavě. A podobně jako káva je i čaj ve svých podobách diskutované téma, byť trochu méně, neboť čaj začíná ustupovat do stínu kávy. To ale nechme stranou a spíše se podívejme, co že se to tvoří kolem čaje za humbuk. Nebo spíše, co se to tvoří kolem čaje za mrak zmatení a hádek.

 

Vezměme si skupinku mladých lidí, z nichž jeden je znalec čaje, druhý naprostý analfabet a zbytek jakýsi kompromis dvou výše zmíněných, a strčme je do pozorovací oblasti - do čajovny. S těmito podniky, specialuzující se na orientální nápoje, se v poslední době roztrhl pytel a lákají stále více zvědavců, kladoucích si otázku, co že se to vlastně tam na východě pije. A právě do tohoto prostředí přichází naše testovací skupinka. Usazuje se v prostředí, úpěnlivě se snažící napodobit arabské či čínské podniky za pomocí tapisérií, sošek, které viděly zmíněné oblasti snad jen v časopise, vonných tyčinek, které mají ovšem naprosto opačný účinek, a hudby, která jen podtrhuje celou atmosféru iluze autentičnosti. A začíná si objednávat. Zatímco znalec s výrazem matematika řešícího diferenciální rovnice listuje stránkami menu, zbytek skupinky hledí na názvy cizokrajných nápojů jako telata na nově natřená garážová vrata. Přichází obsluha v některých případech navlečená do oblečení, které se zoufale snaží vypadat jako to z Egypta, Saudské Arábie či Japonska, a ptá se na objednávky. Náš znalec hbitě vysekává název vytouženého čaje, obsluha na něj hledí v němé prosbě o číslo čaje a zbytek skupinky na něj hledí s nefalšovaným zmatením. Až se jeden z nich zeptá: "Co to piješ za čaj?"

Ano, je to skeč ze života. A já v něm znalce nehraji. Já jsem hrál pouze komparzistu. Ale odstartovalo to moje bádání, jestli 'čajaře' postihují stejné konflikty jako 'kafaře'. Postihují. A překvapivě nesou podobné atributy. To si takhle jeden človíček ráno usmyslí, že začne žít zdravě a místo kafe začne pít čaj. Černý. Co na tom, že také obsahuje kofein, v televizi přeci hlásají, že čaje jsou 'dobré pro vaše zdraví', 'zpomalují stárnutí' nebo 'vás hodí do pohody'. A tak si  náš člověk s čistým svědomím zamíří do práce, aby svým kolegům sdělil tu úžasnou novinu, že z kávy přesedlal na čaj. Jenže shodou okolností mezi jeho kolegy je i kulinární frfňa, který jej ihned zavalí otázkou "A jaký?". V odpověď mu dorazí slovo 'Černý'. Jenže zkušeného čajaře tato odpověď neuspokojí. Ptá se na zemi původu, dobu fermentace a spoustu dalších informací, které by málem zahrnovaly i rodné číslo plantážníka, který sbíral lístky čaje, ze kterého si nešťastník louhoval ranní nápoj. 

Může se to zdát přitažené za vlasy, ale ve světě kvalitních čajů hrají tyto informace prim. Téměř veškeré čaje jsou jen variace lístků čajovníku čínského, stálezelené rostlinky, původem - jak jinak - z Číny. Odtud se rozšířil také do Indie, Japonska a dalších zemí jihovýchodní Asie. Pěstuje se na terasovitých plantážích v nadmořských výškách až 2000 m. n. m. s tím, že čím výše keř čajovníku roste, tím menší má lístky, které se ovšem vyznačují vyšší kvalitou a lepší chutí. Kvalita se také určuje časem sběru. Čím mladší se lístky sbírají, tím jemnější chuť mají a znalci čaje vyzdvihují jejich přílišnou znamenitost. Mezi faktory ovlivňující kvalitu čaje patří také oblast, ze které pochází, a hlavně fermentace, neboli oxidace. Tímto způsobem se čaje upravují a podle toho vzniká chuť či aroma. S rostoucí dobou fermentace roste i síla chuti čaje a přidává se také lehce kouřové aroma. Takto nám vznikají bílé čaje - velice mladé nefermentované lístky (patřící k nejkvalitnějším, a s tím také nejdražším), zelené čaje - taktéž nefermentované, ale již dorostlé lístky, oolongy - čaje, podléhající oxidaci jen krátce, a na závěr černé čaje, laicky řečeno 'zoxidované do bezvědomí', což ovšem neubírá na kvalitě. 

Dobře, tak máme čaje rozděleny. Ale nabízí se otázka - jaký čaj je 'nejlepší'? Často kladená, a přitom je to jasná cesta do pekel. Jen málo osob vám odpoví tím, že vám řekne, že je to o osobních preferencích, stejně jako skoro ve všem. Většina těch takzvaných znalců vám začne sáhodlouze popisovat ty nejzbytečnější detaily o jistém typu čaje, začne popisovat výrobu a málem i evouční teorii, která vedla ke vzniku čajovníku. A opět zde vznikne střet dvou rýpalů, kteří jsou hluboce přesvědčeni, že jen čaj, který pijí oni, je tím správným. Ale kdo je usměrní? Bohužel nikdo, protože minimálně česká veřejnost není v čajích moc znalá. V tom horším případě vás někteří odkážou na reklamu na značku, kterou zpropagovala reklama. Což vede k nárustu absurdity, když se dva lidé začnou hádat o tom, která značka čaje je lepší, respektive, která má povedenější reklamu. Věc vkusu je téma, které hraje u čajů prim, ale málokdo, zdá se, k ní přihlíží. Někomu vyhovuje se po ránu nakopnout půllitrem černého čaje, který by položil na lopatky kdejaké cappuccino, někdo zase dává přednost odpoledním seancím nad konvičkou zeleného. Co komu do chuti. Tím máme vyřešen interní čajový konflikt.

Ale kdo se to ozývá? Frfňalové, kteří spílají o bylinkových odvarech, o rooibosu a podobných nápojích, a o tom, že si nezaslouží honosit se titulem 'čaj'. Já říkám: "A proč proboha ne?" Pod pojmem čaj se pro mne skrývá prakticky jakékoli zelené lupení, které bylo zalito horkou vodou, ať už je to meduňka, šípek, rooibos, Panyong Golden Monkey nebo Lipton 'Ovocný čaj'. Veškeré žabomyší války o tom, co je a co není čaj, jsou jen mrhání energií. Ať už je to džentlmenská hádka svou znalců, kolegiální rvačka dvou vystresovaných zaměstnanců nebo jen debata při nedělní nudě. Čajem se bylinkové odvary nazývaly odnepaměti, tak proč to kvůli pár excentrickým jedincům, snažící si vydupat trochu pozornosti, měnit? Třeba se za pár let objeví jiná rostlina, která, ponořená do horké vody, vytvoří také popíjitelnou tekutinu, která se bude těšit velké přízni. A až se tak stane, najdou se opět šťouralové, kteří budou hlásat: "Ale toto přeci není čaj!" A naproti tomu by se sborově mělo ozvat: "A není to jedno?" Protože, jak to hlásá populární reklamní plakát: "Keep calm and drink tea". Nač se rvát nad něčím, co je předurčeno k navození klidu, v jakékoli podobě? To dává asi tolik smyslu jako cibule v meruňkové marmeládě.

 

 

Foto: http://gamerfitnation.com/2013/04/health-benefits-of-green-tea/

2013.07.08 | Martin Klose | přečteno: 10849x
 

Poslat článek
Tisk

Štítky: čaj; čajovny; klišé

 
archiv

Nejzajímavější články

 

Mýty a fakta: vše o pórech

A je tu další článek ze série Mýty a fakta péče o pleť, dnes o pórech. Na pleti je má samozřejmě každý, ale někdo má ...
 
celý článek | Barbora Juřeníková | 2015.11.15 | přečteno: 11715x

Pampeliškový med - ten musíte mít!

Dlouhá léta se mu říká med, ale pravým medem ve skutečnosti není. Pampeliškový sirup, jak by se měl správně nazývat, je ...
 
celý článek | Kateřina Pořízová | 2015.05.11 | přečteno: 12594x

Svatební kvíz

Jaký druh svatby chcete? Udělejte si následující kvíz. Odpovědi odhalí Vaši vnímavost jako nevěsty. ...
 
celý článek | Ing. Pavlína Kalamárová | 2014.01.23 | přečteno: 11585x

Aqua aerobic

Chcete shodit nějaká ta kila a dát se do formy? Neláká vás však klasické pocení v tělocvičně, ale máte rády vodu. Ide...
 
celý článek | Martina Limbergová | 2014.02.04 | přečteno: 10794x
 

Portál pro ženy