Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Kreslení pastelkami je jedna z nejoblíbenějších zábav především dětí předškolního věku. U některých tato záliba zůstává zachována ještě na prvním stupni základní školy, pak již nadšení opadá a v dospělosti už pastelky berou do ruky jen výtvarně nadaní jedinci nebo lidé, pro které představuje kreslení hobby, jemuž se věnují ve volném čase, a to asi na stejné úrovni jako parta chlapů, kteří si jdou v sobotu odpoledne zahrát fotbal a pak usednou k půllitru piva.

Co se stalo, že jsme v dospělosti zapomněli na krásu, kterou pro duši skýtá usednutí k barevným tyčinkám, které voní dřevem a dokáží z obyčejného bílého papíru vytvořit jedinečný obraz. Nikdo nikdy nevytvoří totožné dílko jako my. Každý obrázek je jedinečným originálem a v mnohém vyjadřuje a odráží naši osobnost a momentální psychické rozpoložení. 

U dětí se kreslení využívá jako prostředek k rozvoji jemné motoriky. V čem je kreslení dobré u dospělých? Záleží samozřejmě na propracovanosti (ideálně) barevného dílka. Čím propracovanější, tím více času nad ním strávíte. Pokuste se přestat dívat na hodiny a lamentovat, kolik vám kreslení zabírá času, Prostě se na vše vykašlete a ponořte se na chvíli do světa barevné fantazie. Báječně se tak uvolníte a zrelaxujete, aniž byste pro kýžený efekt museli chodit do masážního salonu nebo do vířivky. Ne nadarmo se kreslení a malování využívá jako arteterapie v oblasti prevence i léčby neurotických (a jiných) pacientů. Zhruba po týdnu byste měli sami u sebe pozorovat zklidnění a určitý nadhled nad starostmi všedního dne. Je to jako meditace. Zase se to ovšem nesnažte lámat přes koleno, jinak se kreslení změní z příjemné kratochvíle v nucenou aktivitu, kterou prostě MUSÍTE splnit. A víte, jak to často dopadá s cvičením (a dalšími povinnostmi), o nichž máte v hlavě zafixováno, že se PROSTĚ MUSÍ. 

Cílovou skupinou se dospělá populace stala i pro vydavatele omalovánek. Ano, čtete správně. I vybarvování šablon je krásnou kreativní záležitostí a navíc nás zbaví věčného kritického hlásku, který v nás vypěstovalo dospívání a který křičí, že pokud něco nakreslíme my sami, je to "otřesné, jak od malého dítěte". A přitom...víte, jak jsou děti na své výtvory pyšné. Co je špatného na tom vrátit se na chvíli do dětství, přestat se snažit o to, co nám často ve školách na výtvarné výchově vtloukali do hlavy, a sice, že všechny obrázky musí přece vypadat stejně, pokud ne, tak "tento se dnes opravdu nepovedl, podívej se, jak to namaloval Honzík..." atd.

Zpět k omalovánkám. Ještě dnes se seberte a uhánějte do knihkupectví, případně sedněte k internetu a zadejte do vyhledávače heslo "omalovánky pro dospělé". Udělejte si trochu průvan v peněžence a vyčleňte si čas na nejdůležitějšího člověka na světě, s nímž strávíte nejvíce času ze všech. Na sebe. Uvidíte, že se to vyplatí.

Image courtesy of Supertrooper at FreeDigitalPhotos.net