Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Zjišťování a vyprávění historie street dance je jako nekonečný příběh. Pokaždé se dozvíte něco nového, zajímavého, něco, co jste ani nečekali. Existuje mnoho pohledů na vznik pouličních tanců, každý tanečník, který byl u zrodu, ho vidí jinak, po svém. To však neznamená, že to není pravda. Každý má svou pravdu. Historie je totiž subjektivní a my jsme ti, kteří si musí udělat o všem vlastní obrázek. Potřebujeme k tomu však mít nějaké informace.

Já se vám nyní pokusím stručně nastínit vznik hip hop dancing, co všechno zahrnuje a obnáší. Informace, které vám předložím, jsem si buď sama "vygooglovala", nebo posháněla různě na workshopech od tanečníků, na stránkách tanečních skupin (např. Alyaschcy crew) či z materiálů, které byly vytvořeny tanečníky a já si je zakoupila. Proto tento článek berte orientačně - nemůžu obsáhnout vše hned teď, tudíž čekejte pokračování.

Hip hopová kultura se začala vyvíjet začátkem 70. let v New Yorku vznikem hip hop music a rapu. DJové začali zvýrazňovat bicí a různé rytmy z funk music a  disco music, které byly tehdy v Americe populární. Rapeři recitovali improvizované texty do funkových skladeb. Texty se týkaly jejich života, názorů na společnost, na prostředí, ve kterém se dennodenně pohybovali. Základními elementy hip hopové kultury jsou DJing, MCing (rap), b-boying a graffiti. 

Základ hip hopového tancování tvoří afro a balet,  inspiroval se např. i tap dance či lindy hopem. Často se setkáme s označením "old school" a "new school". Je to nesprávné označení, nicméně se používá pro rozlišení stylů, které vznikaly v určitém časovém období. Je nutné říci, že všechny tance spadající do hip hopu jsou jednoduše hip hop.

První forma hip hopu byl tzv. hip hop social dance, což bylo něco jako společenský tanec v klubech a odvíjel se podle hrané hudby. Nebudu vás prozatím zatěžovat charakteristikou základních kroků, jelikož by vám stejně nic neřekly, pokud nejste vyloženě tanečníci. Ale pokud máte zájem se podívat, jak vypadají, zadejte si na youtubu např. Reebok, The Wop, Roger rabbit, Happy feet nebo Smurf.

Důležitou postavou je James Brown a jeho hudba, která tuto kulturu v mnohém ovlivnila. V 90. letech se pak objevuje nová vlna tancování (new jack swing neboli hype). Jsou to různé krokové variace, swingování do pumpujícího beatu, základním krokem je Snap (Running man). Největší vliv v této době měli umělci Bobby Brown, Bell biv Devoe, Heavy D a především M.C. Hammer.  Z jejich videoklipů se tanečníci učili novým krokům a inspirovali se jejich hudbou. 

Nyní použiju zmíněné nepravé rozlišení na old school a new school a jen načrtnu, co si pod tím můžete představit.

Do old schoolu řadíme styly, které vznikly v 70. letech a vyvíjely se v letech 80. Je také rozdíl ve stylech na West Coastu a East Coastu. Na East Coastu, konkrétně v New Yorku, byla základna pro b-boying (breakdance - což je komerční název pro b-boying) a uprocking. West Coast, zejména LA, byl typický pro funky styles - locking a popping. Z toho plyne, že do old schoolových stylů patří b-boying (jako jeden ze základních elementů hip hopové kultury), Brooklyn up rocking, locking, popping a electric boogie.

B-boying je akrobatický taneční styl ovlivněný capoierou a gymnastikou. Vznikl v prostředí pouličních gangů v Bronxu. Tancuje se na breakbeaty. S breakbeaty je nutno zmínit důležitou osobnost, a to jamajského DJ Kool Herce. Ten emigroval z Jamajky do New Yorku a vyvinul mixování desek tak, že taneční hudba vlastně nikdy nepřestává hrát. Byl to zřejmě on, kdo poprvé použil označení "b-boy" a "b-girl". Dodnes se neví, co tím přesně chtěl říct - zda to mělo znamenat b-boying boys and girls, anebo bronx boys a girls. Typické pro b-boying je battle a freestyle. B-boys se inspirují a trénují společně ve svých crew (seskupení). Tento taneční styl vznikl na základě battlů (pouličních soubojů v tanci, kdy se bojovalo o prestiž, respekt, o území), proto k tomuto stylu patří jakási bojovnost, agresivnost, soutěživost. Je to jediný styl, pro který je typický battle. Ostatní styly jsou spíše klubové tance, ale v dnešní době se v nich také soutěží formou přátelského battlu v klubu.  Nejznámějším b-boyingovým seskupením je The Rock Steady Crew, které udávalo směr všem b-boyům. 

Jak jsem zmínila výše, do old schoolu řadíme i locking, popping a boogaloo (electric boogaloo a boogaloo) - funkové styly. Vznikly v průběhu funkové éry, která probíhala v Americe. Tyto styly jsou pod stříškou hip hopové kultury, ale v počátcích byly čistým funkem. Locking byl založen Donem Campbellem v roce 1970. Locking jsou přesné pohyby zakončené vtipnou nebo zmrzlou dobou, lockem. Tanec má pobavit, hlavně vzhledem tanečníka, který má na sobě barevné oblečení, čepici, buřinku, proužkované podkolenky, tričko, kšandy a podobně. S lockingem je spojena i významná televizní show Soul Train, kde se představovali tanečníci a předváděli různé taneční pohyby. Tuto show založil Don Cornelius, který 1. února 2012 spáchal sebevraždu ve svých 75 letech. Nejznámější skupinou, zabývající se tímto stylem, je The Lockers. Sam Saloman je další důležitou postavou hned pro několik funkových stylů - boogaloo a popping. Sam začal tancovat svůj vlastní styl, inspirovaný The Lockers. Boogaloo pochází z latinských tanců; Sam pohyby nově zpracoval a na základě songu Do The Boogaloo od Jamese Browna se tanec začal nazývat boogaloo. Popping je samostatným stylem, jehož podstatou jsou svalové kontrakce nejrůznějších svalů na těle do beatů funkové hudby. Electric boogaloo je pak kombinací poppingu a boogaloo. Známými ikonami funkových stylů jsou The Electric Boogaloos (Poppin Pete, Mr. Wiggles, Boogaloo Sam), legendou je i japonský popper Kite.

Plynule přejdeme do roku 2000, kdy se začal vyvíjet new school (new style). Na nové trendy v hip hopové hudbě reagoval i tanec, jak tomu bývá zvykem. Míchaly se různé taneční styly dohromady, především se čerpalo z old schoolu. Vznikly nové taneční techniky a pohyby, feelingy. Tance se inspirují i bojovým uměním, reggae, dancehallem, lockingem, poppingem... Hodně se využívá vln (jako by tělem proběhla vlna; waving), poppingu, a hlavně v Evropě se vžil název new style (nový styl). Do new stylu můžeme zařadit i např. styl z Californie - jerkin, který proslavila skupina New Boyz songem You´re a Jerk!, nebo také styl dougie, který pochází z Dallasu a zpropagoval ho song Teach Me How To Dougie od Cali Swag District. Populární je i c-walk, jež reprezentuje gang a jeho kulturu, a jedná se hlavně o krokové variace.  

O hip hopu se toho dá říct ještě mnoho. Mohli bychom se zabývat i legendami, které stáli u vzniku této kultury. Určitě se v budoucnu můžete těšit na další pohled do světa hip hopu. Pokud vás zajímá více informací, určitě pátrejte, ale dávejte pozor, odkud budete čerpat, protože ne všechny weby jsou důvěryhodné a ne všechny texty obsahují pravdivé informace. Když už o tom mluvím, zrovna tento týden se mi přihodilo něco, co mě opravdu rozčílilo. Seděla jsem ve fitku a čekala na slečnu, se kterou jsem měla mít schůzku. Jelikož jsem se nudila, vzala jsem do ruky časopis a listovala. Narazila jsem na článek o novinkách ve světě aerobiku, něco v tom smyslu, že dnes už se aerobik cvičí i moderně a existují různé techniky, jako např. street dance. Dotyčná, která psala ten článek, však pokračovala v popisu dále a zmínila, že street dance se dělí na styly hip hop, just dance a x-dance. Tato věta mě nadmíru vytočila! Nic takového přece neexistuje! Možná to jsou nějaké fitness techniky, kterým pro změnu zase nerozumím já, ale přece nemůže někdo psát nesmysly! Street dance nezahrnuje žádné takové styly ani techniky, jako je zmíněný just dance a x-dance, stejně jako neexistuje ani lyrical hip hop, jazz hip hop... Všechny tady ty názvy vznikly za účelem komercionalizace. Lektoři vyučují MTV dance, LA dance, R´n´b class... ano, ať vyučují, je to podstata klipového zábavného tancování, ale rozhodně to nemůžeme nazývat hip hopem a zastřešovat to pod něj. Tyto lekce jsou vyloženě postaveny na choreografiích, přesných pohybech na beaty, zpěv a další složky songů. Řekla bych, že je to spíše speciální disciplína, která sice čerpá pohyby ze street dance, ale rozhodně nemůžeme považovat právě tyto choreografie za podstatu hip hopové kultury!