Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Semenaření bylo dříve součástí práce každého zemědělce, pěstitele i zahradníka. Farmáři si vždy schovávali nejkvalitnější část své úrody jako osivo pro následující roky. Semínka se předávala obvykle z otce na syna, z generace na generaci, bez přerušení po celá staletí. Každá usedlost měla své vlastní osvědčené variety a odrůdy, kterým se dařilo právě v daném místě a onom podnebí. Semínka si lidé mezi sebou volně vyměňovali a směňovali, aby byla zachována vysoká plodnost a různorodost. Vše, co dnes jíme a pěstujeme, je výsledkem tohoto snažení.  

S příchodem 20. století se ale v tomto směru mnohé změnilo. Šlechtitelství se s rozvojem genetiky a technologie z velké části přesunulo  z polí  do laboratoří. Potřeba chránit pracně vyšlechtěné odrůdy vedla ke vzniku katalogů plodin a certifikátů vlastnictví, volná směna osiv je mnohy značně omezená, nebo nelegální. Nové, zejména hybridní odrůdy, které se nedají semenařit, začaly ve velkém nahrazovat tradiční, osvědčené či místní nehybridní odrůdy. To, co si dříve farmáři produkovali sami, si nyní museli každoročně kupovat sami. Centrální produkce osiv vedla k tomu, že pěstované plodiny již nejsou adaptovány na dané pole, zahrádku či podnebí. Proto je potřeba je chemicky ošetřovat a přihnojovat, aby bylo dosaženo uspokojivého výsledku. To s sebou ale nese mnohé nevýhody: jednak jde o značnou finanční zátěž pro farmáře, zemědělce i zahradníky, ale horší je, že chemické látky zanechávají svá rezidua v půdě, ve vzduchu, ve vodě a samozřejmě také v potravinách. To má samozřejmě důsledky pro naše zdraví.... 

Dalším dopadem je citelný pokles rozmanitosti odrůd (agrobiodiverzity). Uvádí se, že za posledních sto let došlo k poklesu bohatství odrůd o více než 75% a situace se stále zhoršuje. Například dříve se na území Spojených státu pěstovaly stovky odrůd jablek, dnes je to sotva desítka odrůd. Podobná situace je i v Evropě. Mnohé cenné odrůdy nenávratně mizí a vymírají, jak jsou nahrazovány rozsáhlými výsevy monokultur. To samozřejmě ovlivňuje také v okolí žijící živočichy a lidi.
Pokles rozmanitosti s sebou nese riziko, že malé množství pěstovaných odrůd může podlehnout novému škůdci, chorobám či nezvyklým klimatickým podmínkám a o danou plodinu můžeme zcela přijít...

Problematika okolo osiv je složitá, jistě se ptáte, co s tím? Co s tím můžu udělat já? 

Jednou z možností je domácí semenaření. Každý, kdo má třeba i malou zahrádku, může doma semenařit alespoň základní plodiny. Hrášek, fazole, rajče či salát, to jsou příklady, kdy sklizeň semínek je snadná a zvládnou ji i semenářští začátečníci. Tradice semenaření na našem území má hluboké kořeny a byla by škoda toto umění nechat zmizet v propadlišti dějin. Stále se dají sehnat tradiční staré či místní odrůdy: rajče 'Ostravské', paprika 'Severka', salát 'Mělnický máj' či 'Plzeňský kamenáč' jsou jen zlomkem bohatství, které se můžeme pokusit uchovat pro další generace. A nejen to, můžeme samozřejmě doplnit i odrůdy a variety zcela nové!

Jaké má domácí semenaření výhody?

1. UŠETŘÍTE

A to dost značně. Kolik peněz ročně utratíte za osivo? A přitom stačí tak málo a semínka druhů jako jsou papriky, rajčata, fazolky, hrách, salát, roketa apod. si nemusíte již nikdy kupovat! Nádhera.

2. JSTE (ALESPOŇ ČÁSTEČNĚ) NEZÁVISLÍ

Není to krásný pocit, když víte, že si jste schopni vypěstovat vlastní zeleninu a to nejen během jedné sezóny, ale neomezené množství let po sobě!

3. VÍTE, CO PĚSTUJETE

Tím chci říci, že si zvolíte právě tu odrůdu, která vám vyhovuje chuťově, vzhledově, svou raností či pozdností, daří se jí dobře ve vaší půdě i bez zbytečných hnojiv a postřiků… Semenařit je vhodné zejména nehybridní odrůdy, jejichž  potomstvo je geneticky stálé a odpovídající rodičům, tudíž ho budete moci uchovávat v obdobné kvalitě i pro další generace.

4. JE TO ZÁBAVA

Zkuste se zeptat některých starousedlíků, nebo se obraťte na specializované asociace, nadšence ap., poproste je o semena některé ze starých odrůd a experimentujte. Co třeba letos zkusit 20 odrůd rajčat? Uvidíte, které se právě na té vaší zahrádce osvědčí nejlépe. Založte sbírku starých odrůd z vašeho kraje, ochutnejte něco „staro“nového…

5. TVOŘÍTE

Nemyslím zrovna mandaly z lepených semínek, i když i ty jsou krásné. Jde mi o jeden aspekt pěstování z vlastních semen a to je jejich výběr. Výběr plodů, z nichž si zachováte semena, je pro semenaření zásadní a jde o velice zodpovědnou práci. Není to tak jednoduché, jak se může zdát. Pokud chcete uchovat nějakou odrůdu v pokud možno nepříliš změněném stavu i pro budoucí pokolení, je třeba zachovat co největší variabilitu, tj. nevybírat jen ty největší plody, ale i ty menší, tvarově možná odlišné ap. Nicméně, je zde prostor pro kreativitu, pokud jste soukromý zahradník a na jednom rajčeti vám narostla rajská jablíčka velikosti grepu a sladká jako cukr, je jasné, že semena uchováte právě z nich… A zde již vlastně provádíte tzv. pozitivní výběr a je možné, že za několik let se vaše rajčata budou od původní odrůdy značně lišit… Vytvoříte si svou vlastní varietu dle vašeho vkusu.

6. ZACHOVÁVÁTE DĚDICTVÍ

V sáčku hybridních okurek žádné dědictví nenajdete (jen finančně podpoříte některou z nemnoha velkých korporací, které již téměř ovládly trh s osivem). Pokud ale budete pěstovat krajovou odrůdu, můžete jejich semena předat svým dětem a oni jejich dětem… A tradice semenaření, kterou lidstvo uchovávalo po celá staletí, bude zachována.

7. ZACHOVÁVÁTE BIODIVERZITU

V neposlední řadě má semenaření pozitivní ekologický dopad a to zejména pokud jde o snahu o uchování co nejvyšší biodiverzity...

...

Pokud jsem vás alespoň trochu nalákala a pokud budete chtít v semenaření proniknout ještě více do hloubky, vyhledejte ve svém okolí některý z kurzů, kde se dozvíte více.
Jeden z praktických kurzů semenaření pořádá také Iniciativa Semínkovna ve spolupráci se společností Gengel, která se specializuje na uchovávání starých a tradičních českých odrůd.
Bližší informace o tomto kurzu  i dalších aktivitách se dočtete na webu Iniciativy Semínkovna https://seminkovny.wordpress.com/.

Image courtesy of sritangphoto at FreeDigitalPhotos.net, ostatní fotografie autorka článku.