Listopad očima pranostik
Listopad je jedenáctým měsícem roku. Ve starším římském kalendáři to byl měsíc devátý, od toho pojmenování November, které se objevuje ve většině cizích jazyků. Naše pojmenování Listopad jasně souvisí s podzimním padáním listí.
Pranostiky toho měsíce se nejvíce točí okolo příchodu zimy, její síly a částečně i rázu jarního počasí. „Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá“. Jako forma krátkodobé předpovědi může fungovat úsloví „Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí“, při dlouhodobém vyjasnění, rychleji klesají průměrné teploty. Pro uklidnění, listopad patří k nejopačnějším měsícům v roce. Výrok o „listopadovém sněžení, co neškodí vůbec osení“ mluví, jak o příchodu sněhu, tak i o jarní úrodě, stejně jako „Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, víc než hnůj polím prospěje“. Naopak mnoho vody je považováno, za špatné „V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to je předzvěst neúrody“.
1. listopadu: „Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí“, „Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích“.
2. listopadu: „Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje“.
9. listopadu: „Svatý Teodor – mrazy lezou z hor“.
11. listopadu: „Svatý Martin přijíždí na bílém koni. Přijede-li na šedém (mlhy), bude zima střídavá. Přijede-li na žlutém (sucho), přijde tuhá a suchá zima“. To, že Svatý Martin jezdí pouze na bílém koni, patří mezi ty novější pranostiky, z konce 19. století. Martinův bělouš, však není jistotou příchodu zimy, ba naopak „Martinův led, bude vodou hned“.
16. listopadu: „Na Svatého Otomara neuvidíš už komára“.
19. listopadu: „Z ledu Alžběta má brod, u Kateřiny znám Ond“. Nevšední pranostika už podruhé odkazuje na výrazné ochlazení. Tato pranostika patří k těm nejstarším, vyskytuje se v Korandově cisiojanu z roku 1472.
21. listopadu: „Když je na obětování Panny Marie noc jasná, čistá, krutá zima se v lednu chystá“.
22. listopadu: „Svatá Cecílie sněhem pole kryje“.
23. listopadu: „Svatý Kliment víc než kdo jiný si zimu oblíbí“.
25. listopadu: „Na svatou pannu Kateřinu sluší se schovat pod peřinu, pak na svatého Mikuláše tuť je zima všecka naše“. Peřinová pranostika se objevuje již v Selských pranostikách z roku 1710.„Hrozí-li Kateřina sněhem, přinese jej Ondřej“. Tato sněhová pranostika se týká trvalého sněhu na horách, v nížinách je to stále otázka jen občasného sněžení. „Svatá Kateřina prádlo máchá a svatá Barbora je škrobí“. „Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě“.
1. neděle adventní: „Začne-li zima až s adventem, potrvá deset týdnů“. „Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent“.
29. listopadu: „Na Saturnina skučí meluzína“.
30. listopadu: „Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše“. „Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží“. S touto pranostikou můžeme zcela souhlasit, v tomto období, totiž i v nížinách zůstává sníh. „Sníh svatého Ondřeje ozimám nepřeje“.
foto: archiv autorky
Poslat článek
Tisk
Štítky: listopad, pranostika, počasí na listopad, jak bude