Nepřehlédněte
Jak správně pečovat o nohy, aby byly zdravé a krásné nejen v létě
Dokonale krásná pleť díky barevným korektorům
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Krása v průběhu času. Pleť bílá versus bronzová
Ve starověkém Egyptě ovšem lidé předpokládali, že kůže bohů musí být stejně zářivá jako slunce. A na tom byl založen i pozemský ideál.
V tehdejším Řecku naopak vychvalovali bledou Afroditu, a tak ženy trávily dny uvnitř budov, schované před sluncem, aby si uchránily bledou pokožku. Obdobně jako dámy v Římě. Světlá pleť byla populární i ve středověké a novodobé Evropě, kdy kromě sociálního statusu odkazovala na indikátor mládí a panenskosti.
Dále na východ má bílá pokožka a ochrana před sluncem velmi dlouhou tradici, a podle vědců s ní lidem pomáhaly kosmetické přípravky již v 16. století před Kristem. V Japonsku byl ideál porcelánové pleti na vrcholu zejména v období od 6. do 12. století.
Bledost díky otravě
Ačkoli antické Řecko nikdy nepřišlo do styku s Čínským císařstvím, v obou kulturách panoval bledý ideál krásy. A obě mocnosti sázely na olovo. Lidé si jej zahušťovali octem a vařili s vodou, dokud nezůstal bílý prášek, který se využíval k líčení pleti.
Toto nebezpečné líčení se překvapivě udrželo až do 20. století, protože mělo spoustu výhod: dlouhou výdrž, dobré krytí a krásný lesk. Jenže olovo si rychle vybíralo svou daň, známky otravy olovem začaly být patrné a s krásnou pletí byl konec. Alžběta I. jako velká fanynka tohoto typu líčení prý s postupujícím věkem nechala ve svém paláci zakrýt všechna zrcadla.
Další, z našeho dnešního pohledu bláznivou volbou, byly rtuť a arsen, díky nimž bledli v průběhu novověku nejen vznešené ženy, ale i muži.
Chvála bledé chudoby
Ženy z nižších vrstev tak měly docela štěstí, že se uchylovaly k levnějším směsím z cibulek narcisů, vikve, ječmene, otrub a medu, aby svou pleť zesvětlily. Různé recepty byly známé po celém světě, někde se používaly také krokodýlí exkrementy, ale nikdo už neví, zda se jednalo skutečně o trus nebo šlo o kreativní název pro jíl.
Nicméně výkaly se k bělení pokožky opravdu používaly. Z Koreje se například vyvážel trus slavíků už od roku 600 př. n. l. Mezi nejstarší, nejzdravější a nejúčinnější látky, kterým se Dálný východ postaral o jasnou a bledou pleť, je ale rýže a perlový prášek. Díky mnoha kosmetickým a zdravotním benefitům se dosud používají i v moderních přípravcích.
Už zase ta Coco!
Na mnoha místech se ideál světlé kůže zachoval dodnes. V Evropě ovšem ve 20. století došlo k radikální změně a novým módním trendem se stalo opálení. Vše začalo nevinnou událostí, kdy si Coco Chanel zapomněla vzít na jednu ze svých dovolených na jachtě v roce 1923 slunečník. Opálená pokožka se jí natolik zalíbila, že na přehlídková mola v Paříži vyslala opálené modelky.
Ti, kdo si to mohli dovolit, od té doby leželi na slunci, jak často to jen šlo, a vyšší společnost vyrážela v zimě na jih, aby se pak mohla hrdě chlubit bronzovou pletí.
Samozřejmě, že se záhy ukázala nevýhoda v podobě spálenin od sluníčka. A tak hned ve 30. letech minulého století přišly na trh první opalovací krémy. Paradoxně se jim lidé spíše vyhýbali z obavy, že se při jejich použití neopálí dostatečně. Tehdy se ještě nevědělo o všech zdravotních rizicích, které může slunění se bez ochrany přinášet. V roce 1975 bylo vynalezeno solárium, a tak mohl kdokoli a kdykoli zářit stejnou barvou jako hrdinové plážových seriálů 80. a 90. let nebo ikonická panenka Barbie.
Všechny barvy krásy
Ozonová díra byla objevena už deset let po soláriu a stále více lékařů varovalo před nebezpečím přílišného opalování se na slunci, ale i před nebezpečím, které pro zdraví představují solária. Přesto tmavý bronz opouštěl módní výsluní jen velmi pomalu.
Vlastně až přelom tisíciletí přinesl přehodnocení a ideálem se stala rozmanitost, jedinečnost a individualita, a to i ve volbě opálené či bledé pokožky. Dnes už najdete v drogerii ochranné opalovací prostředky vedle samoopalovacích krémů, které v jedné řadě následují přípravky pro zesvětlení pleti a pigmentových skvrn.
Rozdíl je v tom, že bledost 21. století už konečně není zdraví škodlivá, ba naopak jej podporuje. K zesvětlení pigmentových skvrn se používá vitamin C, kořen lékořice, ibišek nebo ovocné kyseliny.
Jak se zdá, po tisíciletích nadvlády životu nebezpečné bledosti jsme se konečně z historie poučili.
Poslat článek
Tisk
Štítky: pleť, bílá pleť, bledá pleť, opalování, opálená pleť, bronzová pleť, olovo, arsen, přípravky na opalování, krémy, pigmentové skvrny