Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

V běžecké terminologii se obvykle používá výraz tempo, protože jako rychlost se v běžecké hantýrce obvykle označuje trénink krátkých rychlých úseků. V jednom článku jsem psala, že je dobré si alespoň orientačně měřit čas, a že na to stačí hodinky na běžné nošení. Já jsem si zpočátku měřila čas Primkami (pro mladší generaci – to byly kvalitní mechanické hodinky české výroby, samozřejmě s ručičkami). Když jsem začala chodit do zaměstnání, tak jsem si koupila svoje první digitálky. Byly těžké a některé funkce se musely nastavovat pomocí špendlíku. To bylo v dávnověku, dnes je velký výběr různých sofistikovaných zařízení na měření funkcí při sportu. Sporttestery, které se prodávají doplněné hrudním pasem, mechanickým počítadlem kroků do šněrování bot nebo senzorem GPS pro měření vzdálenosti, vám změří čas, vzdálenost, tempo běhu, stoupání, tepovou frekvenci, spotřebované kalorie a další funkce. Většinou si je můžete propojit s počítačem a rovnou přetáhnout data a nakreslit grafy. Na běžeckých stránkách, kterých je dnes už taky hodně, se vedou dlouhé diskuse ohledně měřících zařízení, takže si člověk kolikrát říká, jestli ti běžci mají taky někdy čas trénovat. Je samozřejmě každého věc, pro co se rozhodne. Mě osobně by tolik funkcí spíš obtěžovalo, protože běhání je jedna z mála činností, při níž si odpočinu od počítače, a snažím se techniku při tréninku raději omezit. Dlouho mi stačily jednoduché hodinky s pamětí na třicet mezičasů. Stopky mají dnes už každé digitálky. Vlastně jediné speciální, co od hodinek na běhání potřebujete, je paměť na ukládání mezičasů, kterých by mělo být 20 až 30.

Pokud jde o vlastní tempo běhu, tak zde hodně záleží na tom, jaké máte ambice, a co od tréninku očekáváte. Jestliže vám jde o dobrou kondici a udržení hmotnosti, tak si s tempem nemusíte dělat zvláštní starosti. Jediné, co bych doporučila je, abyste běhali přirozeným tempem. Tím budete mít zaručeno, že se vám vždy poběží dobře, a že si nijak neuškodíte. Co tím konkrétně myslím. Abyste tempo běhu přizpůsobili okolnostem. Jestliže pocítíte únavu nebo dokonce bolest, měli byste zpomalit. I když sport sám o sobě znamená určité sebepřekonání, tak to neznamená rvát výkon za každou cenu, zvlášť, když neběžíte mistrovství světa. Stále mějte na paměti, že běháte pro sebe. A to i v případě, že pomýšlíte na budoucí závodní kariéru, asi by nemělo cenu se už předem odrovnat. Kromě vaší momentální fyzické a psychické pohody, sem patří terén (do kopce běhá pomaleji i Kilian Jornet, což je nejlepší horský běžec na světě), počasí (do zimy je daleko, ale když budete zapadat do sněhu, bude to těžší), a také samozřejmě na konkrétní situaci – když se k vám žene pes s výhružným výrazem, je lepší zpomalit.

Jiná situace je, pokud byste se chtěli někam posunout, zlepšit se pro vlastní dobrý pocit, nebo vás láká postavit se na start závodu. Pak je potřeba zařadit rychlejší tempové běhy. Zpočátku stačí jeden za týden, aby si tělo zvyklo na nové okolnosti. Tempových běhů je celá řada typů, ale všechny mají společné, že se snažíte běžet předem stanoveným tempem (odtud označení). Je samozřejmě ve vašem vlastním zájmu, abyste si stanovili takové tempo, které dokážete udržet po celou délku daného úseku. Tempo byste neměli během daného úseku snižovat, ale ani zvyšovat, (pokud neběžíte stupňovaný běh). K teorii ještě mohu doplnit, že tempový běh je náročnější na kardiovaskulární systém, což znamená, že ho posiluje. Aby tempový běh plnil svoji funkci, tj. aby se zlepšila výkonnost, je potřeba běhat na hranici anaerobního prahu (ANP). Existují metody na zjištění ANP, které by vyžadovaly samostatný článek. Nemusíte se ale nechat ANP strašit, jednoduše stačí když poběžíte maximálním tempem, které jste schopni udržet po celou dobu běhu. Pokud jste už jen při té představě udýchaní, tak si odpočiňte. Já si taky myslím, že to pro začátek stačilo. Příště se budu věnovat uvedení konkrétních příkladů tempového běhu.