Druhá polovina života. Něžný „poslední soud“
Je to mlčení. Klid a mír.
Něco jako poslední soud.
Najednou VÍTE…
Alenka v říši divů: Osm metaforických bran je jako fantastická cesta!
Ryze praktické, psychologické, duchovní povídání je ozvláštněno příběhy. Příběh každé brány, kdy s průvodcem ve své duši dokonale poznáte svůj život zpětným pohledem. Díváte se zpět, díváte se hluboko do sebe a do puzzle vašich životů zapadá každičká událost, která se kdy udála. Ať už pozitivní, nebo negativní.
„Při postupném procházení jednotlivými branami se odvíjí naše individuální cesta podobně jako pouť hrdiny nebo hrdinky z archetypálního příběhu. My i hrdinové příběhů za sebou necháváme to, co je nám známé, a vydáváme se na novou cestu do neznáma. A tak jako hrdinové v každém univerzálním příběhu ani my na to nejsme sami. Nacházíme pomoc u nejrůznějších spojenců, ale také čelíme mnoha překážkám, dostává se nám nečekaných darů a nepředvídatelné okolnosti urychlují náš růst a zbavují nás všeho, co je v našem životě nepotřebné.“
Dostáváme se zde do všech zásadních témat našich životů. Od lásky, intimity, sexu, k hledání vlastní identity, překonání strachu z nového, podíváme se na zoubek tvořivosti, plodnosti, štědrosti našich duší, ale i do bolestí lásky, zrady, odpuštění, budeme podrobovat analýze náš charakter, moudrost, pravdivost a nakonec projdeme branou Zlatou, která je branou smrti. Poznáme lehkost a moudrost odevzdání se, uvolnění a povolení se tomu, co přijde. Protože naše životní dílo bylo dobře vykonáno. Není to vůbec depresivní, naopak. Svým způsobem brána smrti byla pro mne tou nejzajímavější a docházelo mi, že umět zakončovat – to se v naší společnosti nenosí. Všechno musí být tak, jak jsme navyklí…. Změny bolí a často jsou i společensky nežádoucí. Neumíme opouštět, lpíme na tom, co už dávno nefunguje a jen nám to ubírá energii. Neumíme se postavit problémům čelem a říct – tady je třeba „konec“ a chci jít jinou cestou.
Ponořovala jsem se do hloubky své intimity, hledala jsem svou pravou podstatu a také to, pro co jsem se na tento svět narodila, kde je moje tvořivé místo. Bylo to jako ponořit svou duši do horké vany plné voňavé jasmínové pěny a nechat ji tam hezky relaxovat. A potom jsem se zase vynořila.
Do reálného světa. A byla jsem potěšena. Pohlazena a snad jsem i věděla, kudy dál jít. Pokud ve svém životě cítíte potřebu něco změnit, cítíte se ustrnuti na jednom místě, je tato kniha tím pravým.
Jemně postrčí, ale nikoliv tam, kam nechcete. Sami si díky těmto osmi přechodovým rituálním branám přijdete na to, kudy a kam… Autorce se překrásně podařilo popovídat o životní moudrosti tak, že vám srdce přetéká láskou. Jako mimořádně vnímavou považuji tuto knihu, oslovující ty nejniternější pocity v srdci člověka.
O autorce:
Angeles Arrien, Ph.D., (1940 – 2014) vystudovala kulturní antropologii na Kalifornské univerzitě v Berkley. Specializovala se na studium mýtů, rituálů a symbolů všech kultur. Ve své odborné práci spojovala poznání z antropologie, psychologie a srovnávací religionistiky a hlavní důraz kladla na všeobecně platná přesvědčení, která jako lidé společně sdílíme. Přednášela o kulturní antropologii a transpersonální psychologii na univerzitách i ve firmách. Mezi její nejznámější knihy patří Archetypy šamanské tradice a Living in Gratitude. Nakladatelství Synergie vydalo její Velkou knihu Crowleyho tarotu.
Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2015, www.synergiepublishing.com
Image courtesy of sattva at FreeDigitalPhotos.net
Poslat článek
Tisk
Štítky: Angeles Arrien, Druhá polovina života, moudrost, lidskost