Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Musíme si vytvořit limity ohledně toho, koho sledujeme a kdo sleduje nás, jaký druh obsahu konzumujeme, co vysíláme do éteru a kolik času tím vším trávíme.

Problém stanovení hranic

Co se týče stanovování hranic na internetu, můžeme mít velké problémy. Jsme totiž přitahováni k tomu, abychom část svého života prožívali online, protože zde existuje pouze naše mysl, naše „online já“ a naše názory mohou být slyšeny po celém světě. A právě o to těžší je vytvořit hranice, díky nimž bude používání internetu bezpečné, smysluplné a zdravé.

Pokud ale nestanovíme počáteční hranice, které nám dávají šanci ukázat, co považujeme za vhodné a přijatelné a co už ne, můžeme se dostat do velkých potíží.

Proč jsou hranice nezbytné?

V první řadě jsou hranice nezbytné pro naše bezpečí. Musíme vždy hlídat, abychom měly nastavené překážky, které chrání naše osobní údaje a identitu.

Nastavením ochrany osobních údajů ale nemůžeme vytvořit emoční hranice, které nás k sociálním médiím poutají. U mnoha lidí je rozvinutá potřeba, aby dostali okamžitou odpověď na zprávy nebo kontrolu oznámení, jakmile se objeví na obrazovkách.

Výzkum ukázal, že pokud na internetu trávíte příliš mnoho času, pravděpodobně se stanete více úzkostní, a nadměrné používání sociálních médií je spojováno i s rozvojem depresivních onemocnění.

Vědci ale zjistili také jinou velmi zajímavou věc. Modré světlo na našich mobilních telefonech a počítačích může stimulovat náš mozek, aby vytvořil více dopaminu, což je chemikálie spojená s pocity štěstí. To v důsledku znamená, že častější kontrola telefonů nebo trávení více času online nás činí šťastnějšími, zatímco čas strávený mimo technologie může způsobit abstinenční příznaky, úzkost a depresi. Takže nejde jen o to, co se právě na sociálních sítích děje či kdo vám zrovna píše!

Být sama sebou

Mnoho lidí už si samo na sobě všimlo, jak může být nadměrné používání internetu a sociálních médií nezdravé, a podnikají kroky k boji proti problému vlastním způsobem. Průzkum v rámci výzkumného centra Pew Research Center zjistil, že v loňském roce si 42 % uživatelů Facebooku udělalo přestávku a více než ¼ dotázaných aplikaci pro sociální komunikaci odstranila z telefonu.

Jedna z dívek, které se účastnily průzkumu, dokonce řekla, že si musela dát přestávku od Twitteru, protože měla pocit, že časté používání aplikace změnilo její myšlenkové vzorce! To, že se přinutila zůstat mimo Twitter, jí prý poskytlo prostor pro znovunalezení sebe sama.

Kde můžeme hranice vytvářet?

Nejprve se musíme rozhodnout, jaké hranice jsme vůbec schopny a ochotny si vytvořit. Dobrým prvním krokem je zeptat se sama sebe. Když se například díváte na sociální média, měla byste se ptát: Co tady hledám? Chci navázat přátelství, navázat profesní spojení nebo najít zábavný obsah?

Tyto otázky vám mohou pomoci rozhodnout se, jaké hranice vytvořit.

Lidé často mluví o pocitu povinnosti, který cítí, když jsou online. Často cítíme povinnost přijmout žádost o přátelství na Facebooku nebo vrátit zprávu někomu, kdo je pro nás cizí. A právě tady je další prostor pro to si stanovit, do jaké míry jsme ochotny se účastnit těchto interakcí.

Navíc vaše „online já“ je odlišné od toho skutečného. Na internetu jste tím, kým chcete být. Ale nezoufejte, mají to tak všichni uživatelé sociálních sítí. Je zde totiž ten luxus, že fotografii odešlete, až když jste s ní 100 % spokojená a na tom, co píšete do zpráv, si přeci jen dáváte víc záležet než při běžném rozhovoru.

Ve snaze změnit způsob, jakým přistupujeme k internetu, se lidé konečně vážně zajímají o to, jak se v online světě chránit. Nejen, že se snaží vymezovat hranice vůči ostatním, ale to, co je mnohem důležitější je, že také přemýšlejí o rozpoznávání nesouladu v online osobnostech.

Tam je totiž potřeba na sobě zapracovat a vytvořit hranice samy pro sebe!