Nepřehlédněte

Mládí není období života

 
celý článek | Andrea Tomanová | přečteno: 9861x 2014.02.18

Pátek třináctého

 
celý článek | Kateřina Pořízová | přečteno: 10070x 2015.02.14

Kde na to berou čas?

 
celý článek | Meridene | přečteno: 10353x 2014.12.18

newsletter

Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek

Postavme se na hlavu

 
Postavme se na hlavu

Někdy je dobré obrátit svůj pohled na svět o sto osmdesát stupňů. Jogíni to dělají běžně. Pro nás ostatní smrtelníky to vyžaduje vytrvalý trénink a notnou dávku odvahy.  

 

 

I kdyby kocour na koze jezdil.

Až budou padat trakaře.

Kdyby ses rozkrájela.

Ani kdyby ses postavila na hlavu.

Jako dítě jsem tyhle věty slýchala běžně a nikdy jsem o nich nepřemýšlela. Včera jsem ale začala. Především o té poslední, protože to chvíli vypadalo, že je z těch čtyř jediná realizovatelná.

Takže včerejší podvečerní lekce jógy a moje nová zkušenost: Lektorka nám ukázala, jak na to, a trpělivě vyčkávala, která z nás se odhodlá. Zkusila jsem to. Ruce a hlava v trojúhelníku, velký tlak do podložky, všechny prsty rovnoměrně zatížené. Opírat se v místě, kde jsme jako miminka měli fontanelu, postavit se na špičky a zvykat hlavu na silný tlak. Dotud to ještě šlo, i když to celkem bolelo, ale k další fázi už jsem odvahu nesebrala. Složit nohy na ruce a spoléhat se pouze na tři chabé opěrné body, to chce buď tři promile nebo sebedůvěru americkýho prezidenta. V tuhle chvíli jsem to vzdala a nebyla jsem jediná.

Prý se to dá trénovat.

Prý je to zdravé.

A prý je to další z kroků k odstranění nějakých vnitřních bloků.

Někdo na hlavě dokáže stát dlouhé minuty a užívá si obráceného pohledu na svět. Podobně jsme na tom byli vlastně už v děloze. I tam jsme k tomu ale museli postupně dospět.

Kdy jsem se k tomu v prenatálním věku rozhodla já, to neví ani moje máma, ale pamatuju si ještě moc dobře, jak to měly moje děti – první si dalo na čas (celé svůj otec, který klidně zmešká mezinárodní vlak) a otočilo se tři dny před porodem, druhé (celá já, která klíče od bytu vyndávám ještě tři zastávky před výstupem z tramvaje) už v polovině těhotenství. Příchod na svět nezmeškalo ani jedno. A o tom to je – k cíli dojdeme každý a je jenom na nás, jakou zvolíme cestu.

P.S. Zatím zkouším svíčku :).

foto: freedigitalphotos.net

 

2013.06.06 | Beáta Matyášová | přečteno: 10642x
 

Poslat článek
Tisk

Štítky: jóga sebedůvěra

 
archiv

Nejzajímavější články

 

Každý den není posvícení

Asi každá z nás to zná, občas se zadaří, že se prostě nedaří… Řada neúspěšných, bezútěšných dní za se...
 
celý článek | Andrea Tomanová | 2014.03.18 | přečteno: 10043x

Chcete rodinný dům v Praze? Raději si pospěšte!

  O rodinné domy v Praze je v posledních letech velký zájem a jejich nákup se nevyplatí odkládat. Přečtěte s...
 
celý článek | Admin | 2015.02.24 | přečteno: 10325x

Výborné karamelové řezy

Chuť karamelu je pro mnoho lidí přímo neodolatelná. Karamelový krém ve spojení s kakaovým základem a dobrou čokoládou...
 
celý článek | Martina Limbergová | 2015.04.15 | přečteno: 10980x

Zelené vdovy – touhy a osamění

Posledních několik desetiletí přineslo do Česka nový trend, kdy se mnoho lidí s vyššími příjmy stěhuje z&nb...
 
celý článek | Lea Kubová | 2017.03.21 | přečteno: 10327x
 

Portál pro ženy