Zde je pár dobrých, a ze zkušeností poslední doby opravdu klíčových rad, jak se o tento přírodní zázrak starat od samého počátku. Do článku vkládám se souhlasem autorů i „odstrašující“ fotografie a předem upozorňuji, že některé jsou skutečně pouze pro otrlé. Na druhou stranu přidávám utěšující informaci, že všechny tyto zbídačené rostliny se po včasném zásahu podařilo zachránit a většina z nich se i úspěšně rozmnožila nebo se na to v nejbližší době chystá. A to je prima!

Nedostatečné zaštipování

Asi největším nešvarem mnoha začínajících pěstitelů rýmovníku je nevědomost a strach. A to je prosím myšleno pouze v dobrém slova smyslu. „Přece ho nebudu hned zaštipovat, když tak pěkně roste.“ „Ten jede, že bude mít za chvilku snad metr.“ Ano, bude. A to je chyba. Veliká. Rýmovník sice roste raketovým tempem, co pár dní přidá další patro listů, má ale jen jeden šlahoun. Za pár týdnů se z něj stane vysílená anténa bez energie, začne se vytahovat, shazovat listy a volat po vaší pomoci. Nepřijde-li včasný zásah, bude žloutnout a nakonec se zlomí. Rýmovník je potřeba už od samého počátku zaštipovat, jen tak vytváří kompaktní kulatý keříček s ještě větším počtem lístků a silnou vůní blahodárné silice. Zaštipování přináší ještě další výhody – listy se dají použít pro vaření domácího sirupu, čaje či odvaru, celé vrcholové řízky k zakořenění ve vodě a množení nových rostlinek. Po ustřižení výhonku asi 1 cm nad listy dostane rostlinka sílu a během pár dní obrazí, začne košatět. Když se tento postup pravidelně opakuje, bude jí brzy plný květináč. Jediným spolehlivým heslem je tedy radikální řez...

        I takto může rýmovník "narůst"...

Málo světla

Jak už bylo mnohokrát napsáno, rýmovník je světlomil. Díky svým dužnatým listům s vysokým obsahem vody snese v sezóně dokonce i přímé sluneční paprsky, musí to však být vykompenzováno dostatečnou zálivkou. To, že by se rýmovník na ostrém slunci spálil, se mi stalo jen jednou, a to právě ve dnech, kdy neměl co pít. Navíc se s jedním spáleným lístkem velmi dobře vypořádal a v klidu rostl dál. Nebojte se toho a dopřejte mu tolik světla, kolik jen můžete. Já osobně mám rýmovníky po celém bytě, nejčastěji však na východním, jižním a jihozápadním stanovišti. V létě dobře rostou kdekoliv, dají se letnit ve skleníku a na terase (viz.obrázky), díky čemuž zesílí a naberou energii na horší časy. V zimě jim vyberte nejsvětlejší okno, vyhněte se však průvanu, mrazu a prudké změně teplot. Rýmovník dokáže světlo cíleně vyhledávat i sám, můžete tak pozorovat, že se za ním během dne otáčí a nastavuje mu listy. Sem tam proto bude potřeba, abyste s květináčem pootočili. Prostě jen proto, aby se dostalo na všechny listy a rostlina rostla rovnoměrně.

        Vlevo pokojový, vpravo letněný venku

Zálivka – jeden velký otazník

O rýmovníku se dočtete, že hyne na přemokření a chce pouze velmi mírnou zálivku. To ale neplatí tak docela. V létě tak, v zimě onak.

V sezóně (cca duben až říjen):

Zejména v létě a v období růstu si rostlina pravidelně žádá tolik vody, že občas nestíháte zalévat. Důkazem toho je i fakt, že se dá velmi úspěšně a rychle množit zakořeněním řízků ve vodě, dokonce tak může pár týdnů bez větších problémů růst. Jak už bylo napsáno, rostlina má zásobu vody v listech, takže pár dní sucha ji hned tak nerozhází. Pak ale začíná kroutit a svěšovat jindy pevné listy a vy poznáte, že má žízeň. Pokud je to možné, dopřejte rýmovníku dešťovou vodu, a to buď přímo ve formě zálivky, nebo ji prostě a jednoduše vyneste přímo na déšť. Pakliže tuto možnost nemáte, zalévejte odstátou vodou. Hnojení rýmovník nevyžaduje, ale pokud jste zvyklí dopřávat výživu ostatním pokojovkám, jednou za čas rozhodně nepohrdne.

        Množení rýmovníku, větvení listů v místě zaštípnutí

Zimní období, delší doba s nedostatkem světla:

V zimě rýmovník naopak odpočívá, jeho růst se zpomalí a zalívat ho stačí střídmě (v závislosti na pokojové teplotě, vzdálenosti od topení, počtu slunných dní apod.). Je daleko lepší zalít ho jednou za čas vydatně a poté nechat vyschnout. Mimo sezónu ho nikdy nenechávejte stát ve vodě, vždy po zalití a vstřebání do kořínků přebytečnou tekutinu vylijte. Zabránit uhnívání kořenů pomůže i drenáž z kamínků či keramzitu naspodu květináče. Pokud je rostlina delší čas přemokřená, začíná žloutnout a hnědnout, potom už ji většinou pomoci není. Moje zkušenost je ale taková, že se tato nepříjemnost stává právě v odpočinkovém období a vliv na to má obvykle více faktorů – například kombinace výrazného ochlazení stanoviště a silné zálivky. Tady připadá v úvahu jen jedno řešení. Pokud je byť jen malá vrcholová část rostliny v pořádku, uštípněte ji a dejte zakořenit do vody. V zimním období se nepodaří pokaždé, ale stojí za to to vyzkoušet. Je to jediný způsob, jak téměř uhnilou rostlinku na poslední chvíli zachránit.  

Průvan, výkyvy teplot

O tom, že má rýmovník rád stálou teplotu, už jsem se zmínila. Je jasné, že udržet konstantní teplotu celý rok je nemožné. V sezóně to až takový problém nepředstavuje, ale v zimě se zkuste vyhnout dlouhému větrání v okolí rostliny a také jejího umístění příliš blízko mrazivého okna. Na jaře se pak můžete těšit na obvyklé tempo růstu a radovat se z nových voňavých lístečků každý den.