Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Obtížná situace jako zvrat ve vztahu

Ačkoli se učíme žít v pozitivní energii a radosti a snažíme se být si vědomi vlastních stínů, v obtížných životních situacích mohou vyplout na povrch zasunuté pocity, o kterých jsme ani nevěděli. Mohou pocházet z dětství, odkud jsme si je přinesli do současného momentu, abychom je vyřešili.

Náročnou životní situací nemusíme procházet přímo, ale může jí projít náš partner a my se pouze ocitneme v odlišné energii, která zapůsobí na naše vlastní nevědomí. Nedořešená zranění z dětství způsobují, že se v emočně vypjatých momentech uzavíráme do sebe ve snaze ochránit se před možnou bolestí a mnohdy nedokážeme projít situací s otevřeným srdcem a přijetím.

Ve chvíli, kdy si obtížnou situací prochází náš partner, může se nám jevit uzavřený, odtažitý a málomluvný. Touží být sám, vyhýbá se kontaktu s okolím a nepouští nás k sobě. V takové chvíli je důležité, abychom zůstali sami v sobě a byli si vědomi vlastních emocí, které to v nás vyvolá. Partner se může cítit jakkoli, ale kromě jeho vlastních emocí je tu také rovina zrcadlení, kdy je na nás, abychom si v sobě zpracovali to, co nám ukazuje.                                                               

Řešit, ale především v sobě

Od emocí se můžeme jednoduše vyčlenit, jen je pozorovat a nechat je odplynout. Ve chvíli, kdy bychom měli pocit, že je třeba něco řešit, měli bychom si dát pozor, co je skutečně naše niterné „já“ a co jsou pouze pocity, které je třeba nechat jen projít. Ve chvíli, kdy cítíme, že je potřeba si něco uvědomit a něco v sobě zpracovat, zamysleme se nejprve, zda se to týká pouze nás nebo je to k řešení s partnerem, zda pocit změny ve vztahu pramení z nás samotných nebo je skutečný, zda se jedná pouze o dočasnou změnu, a to důležité zůstalo nezměněno nebo zda začal vztah skutečně skřípat.

Ve chvíli, kdy si partner prochází těžkým obdobím, měli bychom mu dát dostatek prostoru a nevyžadovat po něm, aby se choval a jednal stejně jako před obtížnou situací, kterou si prošel nebo stále prochází. Některé věci potřebují pouze čas a oporu. I když se můžeme najednou cítit sami a mít pocit, že i nám vše padá na hlavu, neměli bychom zapomínat na otevřené srdce. Nyní je více než kdy jindy potřeba odlišit, co je skutečné a co už ne.                                                        

Hranice reality

Ve chvíli, kdy se v něčem necítíme dobře, je na nás, abychom si uvědomili, zda je to pouze projekce, zda v sobě máme něco porušeného, co si přeje být narovnáno nebo zda je tu skutečně reálný problém, který je třeba řešit. Nikdy bychom neměli zůstávat v něčem, co nám ubližuje nebo v čem se necítíme dobře.

Zároveň bychom však měli být schopni odlišit, zda to něco, čemu je ubližováno, je skutečně naše vnitřní „já“ nebo zda je zraněno naše vlastní vnitřní trauma, které o sobě dává vědět bolestí. V takovém případě je na nás, abychom se s tímto traumatem vypořádali, namísto toho, abychom obviňovali partnera nebo po něm chtěli, aby řešil situaci za nás s pocitem, že je její příčinou.

Ať už je situace jakákoli a ať už námi prochází jakékoli pocity, vždy bychom měli vše řešit v klidu a s porozuměním vůči sobě i druhému.