Nepřehlédněte
Historie známá i neznámá - rozhovor s Martinou Bittnerovou
Šlehačková bábovka – klasika pro každou příležitost
Přitahujete si do života negativní energie? Skoncujte s tím
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Jako houby po dešti
Ano, rostou nám přímo raketovou rychlostí a my přece vůůůbec nestárnem…
Kuk na mamku! Zdárně zvládnuté šestinedělí. Čas letí jak splašený. První zub, první dort a první krok. Panebože, to už ani není pravda. Vítáme tě ve školce. Prvňáček 2015. Devítka na krku – kam dál… A mohla bych pokračovat.
Počátek září je nejen pomalým loučením letních dní, ale s dětmi, které nám před očima sotva vyrostly z plínek a golfáčů, právě obdobím nových startů. Jsou to pomyslné životních kroky pro naše poklady, ale také pro nás, rodiče. Prvního září je vlastně NOVÝ ROK. Školní.
Čas opravdu pádí svým tempem a zastavit ho jednoduše nejde. Pociťujeme to v menší či větší míře asi všichni, ale dokud nepřijdou do našich životů děti, nemá všechno tak rychlý spád a tak sladkou šťávu. Ne nadarmo se praví, že nejvíce je každý náš den znát na našich potomcích – na tom, jak rychle rostou, dospívají, učí se. Doba mateřské počínaje pyšným kočárkováním, přes období „tryskomyš“ až po „rituální tance kolem plného nočníku“ vám uteče jak mávnutím proutku a zůstanou na ni překrásné vzpomínky. Ve školce se v podstatě jen rychle ohřejete u hodných "pančitelek", které nejednou zavřou obě oči, vyzkoušíte nanečisto několikery letní prázdniny a budete hodně, ale opravdu hodně naměkko při loučení s tak krásným dětským prostředím (titěrný nácvik na první školní den). A bum - už vedete dítko do školních lavic. Kde je těch šest let??? A jak je sakra možný, že jsi za prázdniny vyrostla z těch bot? Ty kalhoty taky sundej – vždyť to máš, jak když čekáš velkou vodu! Táto, pojeď do města, vždyť ta holka nemá co na sebe!
Možná si v těchto dnech trošku pobrečíte – pravděpodobně to budou slzy štěstí a hrdosti, kterými oceníte tu školkovou nebo už školní premiéru vašeho dítka, následované pak pláčem vaší peněženky – té asi vzlykání nebo škytání zůstane už na doživotí. S obojím se ale velmi rychle vyrovnáte, nic jiného vám vlastně ani nezbude. Možná rádi zavzpomínáte na vlastní školková nebo školní léta a budete svým dětičkám přát, aby jednou měly podobně příjemné dojmy a úsměvné zážitky, bez kterých se školka ani škola neobejde. Může vás přepadnout nostalgie a pocit smutku, obojí ale vyléčí pohled na vaše spokojené a nadšené zlatíčko, které všechny novinky prožívá daleko samozřejměji než vy, a svou důležitost umí náležitě nosit a dávat na odiv. Je to přece už velká slečna – velký kluk. Dospívá den za dnem naprosto přirozeně, proto ho nebrzděte. Dejte mu podporu, bez které se neobejde, ale i důvěru a zodpovědnost, o kterou tolik stojí. Dejte mu prostor...
I přes záplavu informací, nových povinností a starostí si nezapomínejte se svými malými hrdiny užít každou minutu – takové prožitky totiž žádná videa ani fotografie nenahradí!
Vzhůru do toho a přes práh každé ráno pravou nohou!
Image courtesy of stockimages at FreeDigitalPhotos.net
Poslat článek
Tisk
Štítky: Děti škola školka nostalgie