Nepřehlédněte
Koupelna pro tělesně postižené se stává inspirací a komfortní zónou pro mnoho lidí
Super - zdravé luštěniny aneb proč je jíst pravidelně?
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Co všechno může být meditace
Věčné téma: Být teď a tady, všímavost nebo čas pro sebe. Určitě už jste o tom slyšely, četly… Jenže ono to není vůbec snadné a jak praví staré dobré rčení, opakování je matkou moudrosti. Takže se podívejme na meditaci zase z jiného úhlu pohledu.
Meditace nemusí být nutně spojená s určitou pozicí, jak ji obecně známe. Lze se jí věnovat kdykoli a kdekoli. Je to totiž hlavně způsob, jak rozvíjet všímavost, jak zůstávat sami u sebe a jak se plně otevírat tomu, co se právě teď děje. Zde jsou dva nápady, jak na to.
Meditace v chůzi
Meditovat, zatímco někam jdeme nebo se jen tak procházíme, znamená uvědomovat si, co se právě děje. K tomu nám může pomoci, když svou pozornost zaměříme na vnímání vlastního těla.
Je možné například vnímat, jak se chodidla dotýkají země. Nebo se zaměřit na zvuky, všímat si, co všechno slyšíte a jak se zvuky proměňují. Pozornost můžete zaměřit i na to, jak vnímáte teplotu, kde na těle cítíte teplo, a kde naopak chlad. Všímat si můžete i toho, jak tělo „rozráží“ vzduch, jak se vzduch dotýká vaší tváře nebo třeba rukou.
Ale pozornost můžete zaměřit i ven – soustředit se například na nejrůznější pohyby v krajině okolo vás.
Práce jako meditace
Není práce jako práce, a i práce se může stát meditací. Tedy zejména tehdy, pokud se jedná o práci manuální. Mytí nádobí, vaření, věšení prádla, uklízení nebo hrabání listí či práce na zahradě a péče o rostliny – to jsou vůbec nejlepší činnosti, při kterých lze relaxovat a meditovat. Rutinní činnosti obecně, jako je oblékání, čištění zubů, sprchování se a podobně jsou ideální pro rozhodnutí, že čas spojený s takovými činnostmi budete chápat jako meditaci.
A místo toho, abychom plánovali a přemýšleli nad tím, co budeme dělat potom nebo co dalšího je ještě třeba udělat, zaměříte pozornost na přítomný okamžik. Na to, jak se ruce dotýkají teplé nebo studené vody či jaká kolečka krájíte při zpracování mrkve. Když jde o otravné rutinní činnosti, jako je zametání, vytírání, utírání prachu, které stejně bude potřeba za chvíli zase zopakovat, je možné k nim přistupovat jako k určitému cvičení, během něhož se nevážete na výsledky práce, ale plně se soustředíte na proces, ať už je jakýkoliv.
V zenových klášterech mniši na podzim často zametají listí na terasách. Efekt takového úklidu vydrží samozřejmě jen krátkou chvíli – jenže taková činnost je právě vynikající příležitostí k trpělivosti a nelpění na výsledcích, které jsou stejně pomíjivé…
Zároveň je to skvělá metafora toho, co člověk dělá během meditace: neustále pouští myšlenky, které ho během dne napadaly nebo je něco rozvířilo, aby se čas od času ukázal čistý a jasný prostor.
A tak zatímco odklízíte podzimní listí a věnujete této činnosti plnou pozornost, čistíte i svou mysl.
Poslat článek
Tisk
Štítky: meditace pozorování sebe-pozorování emoce napětí uvolnění dech tady a teď chůze všímavost vnímání těla