Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

Milý Alexandře,

strašně ráda bych Vás podpořila, protože téma homosexuality je jedno z nejtěžších. Zasáhne Vaši osobnost od jejích samých kořenů, postupně zjišťujete, že vlastně nejste tím, kým jste byl dosud, proces uvědomění si odlišnosti a vše další, co s tím vnitřně souvisí… Je to velmi náročný proces, a to ještě nemluvíme o tom, co na to okolí a jaké další těžké chvíle ještě přijdou ze strany lidí blízkých i celé společnosti.

Jistě, jako společnost se tváříme velmi chápavě a gaye i lesbičky přijímáme a podporujeme. Jenže kolik je mezi námi lidí, kteří milostnou orientaci na stejné pohlaví nikdy nepochopí? Dostáváme se k Vašemu tatínkovi. Zdaleka nemusí jít o primární nenávist, to, čemu nerozumíme, čeho se obáváme, co nám nahání strach a uvádí nás do nejistoty, to často raději agresivně popíráme, protože se s tím jinak neumíme vyrovnat.

Musím Vám pogratulovat, jak úspěšně jste zvládl první fázi svého problému – totiž jeho uvědomění si a přijetí. To, že sám sebe přijímáte takového, jaký jste, je to nejdůležitější, i když naprosto chápu, že i dobré rodinné vztahy jsou pro Vás důležité.

Ať tak nebo tak, myslím, že byste měl dost vnitřní síly zvládnout i situaci, kdy by se něco v komunikaci s rodiči „zvrtlo“. K tomu bych ráda jako první poznamenala, že nic není definitivní a že když se to nepovede teď, za pár měsíců či let vše může být úplně jinak.

Podle průzkumů se gayové obvykle jako prvnímu člověku nesvěřují některému z rodičů, což je poměrně nasnadě. A je dobře, že Vy už máte kamaráda či kamarády, kteří Vás podrží, možná máte i stálého partnera, který by Vám mohl být velkou citovou oporou. Zajímavé na zmíněných výzkumech je, že tedy nejprve se gay nebo lesbička svěří někomu z okruhu přátel, pak i dalším kamarádům, teprve potom matce, a až úplně naposledy otci. A to i v případě, že nedává najevo tak razantní odmítavý postoj vůči homosexuálům tak jako ten Váš.

Zkusila bych tedy postupovat podle tohoto scénáře. Nejprve se obraťte na maminku. Bude to těžké, ale sám píšete, že asi něco tuší. Hlavně postupujte pomalu a dejte jí dost času, aby se s informací vyrovnala. Myslím, že Vás maminka neopustí a co je ještě důležitější, možná by Vám mohla být nápomocná i v tom, jak vše sdělit otci. Přeci jen ho zná déle než Vy a z jiného úhlu pohledu.

V každém případě se pokuste tátovy homofobní reakce rozklíčovat. Když bude někde zmínka o homosexuálech a tatínek na ní zareaguje, reagujte také a zeptejte se ho, podle kontextu situace, co mu vlastně tak vadí, proč mu to vadí, jestli nějakého gaye zná… a podobně. Asi ho Vaše dotazy překvapí a možná i rozhodí, ale začne o tomto tématu, chtě – nechtě, přemýšlet.

Třeba se podaří připravit si u otce vhodnou půdu pro pozdější sdělení. V ideálním případě by se tatínek zamyslel a zjistil, že vlastně konkrétně proti gayům nic nemá. Pokud je ale odmítavý postoj v otci hluboko zakořeněný, nebude se tématem chtít zabývat a smete to jako danou věc. Je to špatně a basta. Problém může být také v případě lidí hluboce křesťansky založených, protože Bible takovéto svazky odsuzuje. A tady nepomůže žádné vysvětlování.

Velmi by Vám pomohlo, kdyby otci vše sdělila maminka. Každopádně, připravte se na situaci, že půjdete do konfrontace a otci vše řeknete. Mějte stále na paměti, že ať už bude jeho reakce jakákoli – agrese, odvržení Vás jako syna, mlčení… nic z toho není namířeno proti Vám osobně, aby Vás to zranilo. Zraněný a podvedený se bude cítit Váš otec, ale nedokážu předvídat, co a jak se bude dít dál.

Pokud cítíte velkou nejistotu, raději začněte docházet někam na terapii a svůj rodinný coming out projděte s pomocí psychologa či terapeuta, který Vám poskytne podporu a radu v konkrétních situacích, jak se celá věc bude postupně vyvíjet.

Musím zopakovat, že jste dost silný na to, abyste ustál svou pravdu, jděte do toho. Nezbývá mi než popřát Vám hodně sil a štěstí. Držte se.

JB

Máte nějaký dotaz nebo problém, se kterým si nevíte rady? Napište na e-mailovou adresu jana.b@portalprozeny.cz naší psycholožce Janě Brandtlové.