Takový normální týden u nás
„Ty si musíš kafe se mnou poznamenat do diáře?“ napsala mi do chatu sestřenka z Prahy, která se zase jednou za čtvrt roku hodlala ukázat v našem městečku. Ano, musím. Nemám sklerózu, ale máme tolik aktivit, že už prostě diář vést musím. Máme jeden rodinný, který sdílíme spolu s manželem, a poté mám ještě svůj papírový, kam si píšu různé zajímavé věci, o tom ale až v jiném článku, který pro vás chystám.
Každý den vstáváme v pět hodin. No, abych byla upřímná, tak každý den se to vstávání o pět minut prodlouží, takže v pátek už je to v půl šesté. Svačiny, obědy, věci do školky, cestou do auta vynést odpadky…. klasický ranní kolotoč.
Občas si říkám, že jediná klidná část dne by mohla být v práci, ale vzhledem k místu, kde dělám, to bohužel není možné. I tady musím používat kalendář a tzv. lístečkový systém, abych na něco nezapomněla.
Pracuju na úřadě, takže pondělí a středa jsou dny fakt hektické. V pět končím, rychlý nákup, doma balím tašku do fitka a upíjím protein z šejkru, abych nešla s prázdným žaludkem. Z fitka přicházím v osm. Naštěstí mám hodného manžela, který zatím uvaří oběd na druhý den a obstará našeho syna. Středa se od pondělí liší tím, že mám ještě méně času než v pondělí. V půl šesté máme holčičí vyjížďky na kole. Takže z práce domů a protein tentokráte upíjím a snažím se na sebe navléct cyklistické kalhoty, kompresní podkolenky, dres, nasadím helmu, brýle a šupky na kolo. Vracím se v osm, někdy i v devět, když si s holkama a průvodcem dáme „jedno“.
Aby to nevypadalo, že jen já se realizuji na poli fitnes a cyklistiky, tak úterky, čtvrtky, pátky jsou manžela. Úterý a čtvrtek má cyklovyjížďky s trenérem, kdy trénuje na závody a v pátek spinning, aby měl fyzičku. V tyto dny se věnuju našemu malému, trénujeme logopedii, rehabilitujeme a mezi tím se musím prokousat všemi zážitky, které mi nestihnul povědět v pondělí a ve středu. Doháním žehlení, praní a takový ten běžný úklid, abychom doma nezapadali bordelem a špinavým nevyžehleným prádlem.
Víkendy jsou u nás různé. Když má manžel závody ( většinou v sobotu ), tak je sobotní den plný balení, přípravy, fandění, vybalování a spaní, protože jsme utahaní jako koťata. Neděle je den, kdy musím malému vynahradit bazén, který má slíbenou každou sobotu, a pak si uděláme nějaký hezký výlet, který zakončíme večeří někde venku, abychom byli zase někdy všichni spolu.
Prostě takový normální týden u nás. Jak to máte vy? Taky si musíte psát diář, abyste si všechno pamatovali?
Poslat článek
Tisk
Štítky: rodina vztahy plánování diáře