Nepřehlédněte
Miroslav Légl: Mezinárodní kuchyně bez soli a jiné chemie
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Stres a imunita: Jak moc spolu souvisí?
S podzimem přichází i období nachlazení a chřipek. Snažíte se předcházet nemocem, co to jen jde, a zbytečně? Jíte více ovoce a zeleniny, berete vitamín C, přiměřeně se oblékáte, ale stejně chytnete každý bacil, který kolem vás proletí? Možná za to může stres!
O stresu a jeho škodlivosti na náš organizmus slýcháme často. Ale věděli jste, že právě on může být tím významným faktorem při riziku onemocnění provázejících nás od podzimu až do jara? A proč tomu tak je? Pojďme si o tom „prevítovi“ trochu povědět.
Co je vlastně stres?
Jde o reakci organizmu na situaci, kterou vyhodnotí jako rizikovou. Při této reakci spustí obranné mechanismy, které mají zajistit přežití. Samozřejmě reálně nemusí jít přímo o život, ale to už náš mozek tolik nerozlišuje. Snaží se se situací vyrovnat, ale zároveň aktivuje rezervy, které umožní tělu utéct nebo bojovat. Ať už je vyvolávající zátěž fyzická nebo psychická, naše tělo odpoví souhrnem předem naprogramovaných reakcí. Stáhne se nám hladké svalstvo, zvýší tepová frekvence, aby se dostatečně prokrvily i koncové části těla, a do krve se nám vyplaví stresové hormony (především adrenalin a glukokortikoidy).
Psychický stres
Psychickými stresory mohou být jakékoliv nepříjemné situace, které v nás vyvolávají hněv, strach, frustraci. Například v práci nám kolegové lezou na nervy, šéf očekává nadlidské výkony, protivná tchýně chodí každou chvíli na návštěvu, děti se ve škole zrovna nevyznamenávají a manžel s domácností nepomůže ani náhodou, což je jen jeden z důvodů častých hádek. Nemusí jít ale jen o nepříjemnosti. Stresovou situací jsou i pozitivní události jako plánování svatby nebo narození dítěte, kde nás frustrují velká očekávání a pocit zodpovědnosti.
Fyzický stres
Naše tělo se dostává do stresu i z fyzických příčin. Samozřejmě sem patří úrazy a bolesti, ale také vystavování se velkému horku, zimě nebo třeba nadměrnému hluku. Často ale naše tělo pravidelně stresujeme, aniž bychom si to uvědomovali. Stačí vynechávat snídaně a vůbec nepravidelně jíst. Náš mozek má pak strach, že bude organizmus hladovět, což jej stresuje.
Jak souvisí stres a podzimní onemocnění?
A jak souvisí stres s nachlazením nebo chřipkou? Celkem jednoduše. Když náš mozek spouští stresovou reakci, potřebuje šetřit energii pro systémy, které jí potřebují zvýšené množství. Odstaví proto na vedlejší kolej ty systémy, bez kterých může v krátkodobém hledisku přežít. Jde o systém rozmnožovací a imunitní. Při jednorázovém působení stresu taková reakce ničemu nevadí, při dlouhodobé zátěži ale už vzniká problém.
Můžete se tedy cpát ovocem, zeleninou, tabletami céčka, ale když máte imunitu dlouhodobě „vypnutou“, moc vám to nepomůže. Proto je jedním z nejdůležitějších bodů prevence proti onemocnění zbavit se stresu nebo se ho alespoň naučit zvládat. Je to sice někdy obtížné, ale vaše zdraví vám za to poděkuje.
Poslat článek
Tisk
Štítky: stres imunita zdraví nemoci prevence