Magazín pro ženy Portál pro ženy.cz

HLAVA

Častou oblastí, kde se psychosomatické potíže objevují, je hlava. Jak jsem již řekla v minulém článku, bolest hlavy se pojí s mnoha rčeními. Již si to ani neuvědomujeme, když říkáme, že nám z něčeho praskne hlava nebo si z něčeho děláme hlavu. Tyto bolesti souvisí s celkovým napětím a velkou roli v tomto případě hraje větší zapojení šíjových a obličejových svalů, které nám mohou bolest hlavy způsobit. Hlava je střed našeho duševního života a stává se výslednicí nejrůznějších konfliktů. Bolesti hlavy se projevují často u lidí, kteří mají smysl pro povinnost, jsou pečliví a zodpovědní, žijí ve velkém pracovním nasazením. Migrény jsou proto častým projevem psychického napětí a projevují se převážně u žen všech věkových kategorií.

ZÁDA

Nesmíme zapomenout na bolest zad, která patří k nejrozšířenějším. Psychologové poukazují na to, že se může jednat o potlačenou reakci na stres, kdy se bráníme protiútoku na stres a zároveň i útěkové reakci. Vysíláme tedy dva protichůdné impulzy, což vede ke svalové strnulosti. Poté cítíme, jako bychom vláčeli na zádech nějaké těžké břemeno, jemuž se přizpůsobujeme, a projeví se to shrbenými zády, či bolesti zad. K nejběžnějším onemocnění zad patří například revma.

ŽALUDEK

Jako další příklad bych ráda uvedla problémy s trávením, konkrétně zácpu či průjem. Něco nám leží v žaludku, či máme slabý žaludek. Pokud trpíme zácpou, může to být právě potlačením prožívaných emocí. Opačným problémem je průjem, kdy naopak nedokážeme naše emoce ovládnout. Máme chuť to vzdát, vydat se napospas a cítíme bezmoc. Často tyto problémy mají lidé, kteří se vyhýbají konfliktům či je neumí řešit. Se žaludkem souvisí i psychogenní zvracení, které opět souvisí s potlačením našich emocí. Žaludek tím dává najevo, že se těchto emocí snaží zbavit zvracením, dává proto impulzy do mozku, které podpoří dávící instinkt a dojde k vyprázdnění žaludku.

SRDCE

Neposledním příkladem jsou srdeční onemocnění, konkrétně srdeční infarkt. Srdce je již po dlouhá století považováno za sídlo emocí. Emocionální význam je patrný na množství slovních obratů. Můžeme mít srdce velké, tvrdé, zlomené. Také často máme něco na srdci nebo někomu vylijeme naše srdce. Není tedy zajisté překvapení, že například srdeční infarkt patří k nejčastějším příčinám smrti. Podstatou je ucpání cévy krevní sraženinou. Tkáni se nedostává kyslík ani krev a odumírá. K srdečnímu infarktu inklinují často lidé, kteří mají agresivní sklony, drží v sobě vztek a nedokážou ho zvládat. Akutní vztek může skutečně přivodit zúžení věnčité cévy a tímto způsobit infarkt.

POKOŽKA

Vyrážky a formy ekzému jsou také poměrně rozšířené, proto by zde neměly chybět. Někdo má hroší kůži, jiný se necítí dobře ve své kůži. Dokonce je celé této problematice věnována disciplína, která se nazývá psychodermatologie. Pokožka nám zprostředkovává kontakt s okolním světem a sděluje smyslová podráždění skrze signály do mozku. Také pocení, červenání či svědění jsou reakcemi na náš psychický stav. Svědění bez organické příčiny jsou obvykle způsobeny subjektivními pocity ztráty kontroly nad situací, zatímco vyrážky především na obličeji souvisí s nižším sebevědomím.

LÉČBA

Tyto problémy se dají léčit různými způsoby. Buď můžete začít i vy sami s léčbou a snažit se zjistit, co je spouštěč bolestí, a nebo využít pomoc odborníka. Zde jsou dva tipy na léčbu.

• Reflexe -  Důležité je být informovaný, protože mnoho z nás nemusí chápat či si uvědomovat, že naše mysl a tělo spolu vůbec nějak souvisí. Klíčovým bodem je vlastní reflexe, ke které můžeme dospět buď sami nebo s pomocí odborníka. Doporučuje se vedení deníků, kde si pacienti zapisují každodenní zážitky a k nim zaznamenávají pojící se emoce. Tato metoda je účinná zejména pro ty, kteří se dobře znají a mají vysokou emoční inteligenci.

• Psychoterapie -  Psychoterapii se obvykle snaží každý vyhnout, jelikož se pojí s mnoha předsudky. Lidé se obávají, že jde o vymývání mozku a podobně. Ve skutečnosti se terapeut bude pouze ptát na rutinní aktivity pacienta během dne a různé aspekty jeho života, aby zjistil vytěsněné negativní situace a potlačené pocity. V této fázi je možné, že se psychosomatické obtíže ještě zhorší, protože dojde k aktivaci vytěsněných vzpomínek. Psychoterapeut je tu od toho, aby nastavil pacientovi zrcadlo a pomohl mu poznat sám sebe. Díky takovéto reflexi si pacient dokáže postupně uvědomovat sám sebe, poznávat své pocity a regulovat reakce na napětí a stres.

Přestože žijeme v této uspěchané době, nezapomínejme si udělat čas sami na sebe. Občas je dobré se zastavit a dopřát si odpočinku nejen o víkendu. Prospěje to naší psychice i našemu tělu. Díky tomu budeme více odpočatí a předejdeme tím mnoha zdravotním problémům.