Nepřehlédněte
Plánujete neformální svatbu? Svatební stany jsou ideálním řešením
Neinvazivní liposukce – štíhlejší i bez bolesti
Jak se cítit mladistvěji? Pomohou doplňky pro krásnou pleť, vlasy a nehty
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
lesní školky
Lesní školky - možnost kam dát své děti a zároveň budovat jejich imunitu a dovednosti
Lesní pedagogika a lesní školky
Chtěla bych zmínit v posledních letech se rozmáhající typ předškolního vzdělávání tzv. Lesní školky. Jako matka dvou malých dětí mě v brzké době čeká také tento krok, umístit dítě do předškolního zařízení. Jelikož školek je v současné době málo a také vzdělávací programy jsou různé a ne všude uspokojivé, oslovil mě tento typ zařízení.
Jeho koncepce má mnoho společného s Waldorfskou pedagogikou. Jako přínosné se ale hlavně ukazuje zvýšení imunity organizmu dětí. Nevýhodou těchto zařízení ovšem je jejich nezařazení do legislativního rámce, což by se ale mělo v brzké době změnit.
Lesní pedagogika
Lesní pedagogika je nejjednodušší cestou lesníků, jak přiblížit široké veřejnosti prostředí lesa se všemi jeho funkcemi, vč. lesního hospodářství. Návštěvník lesa se tak může dozvědět více o lese zábavnou formou, může vnímat prostředí lesa pomocí všech smyslů, objevovat a poznávat nové nebo se seznámit s posláním, úkoly a prací lesníka. Její motto zní: „O lese učit v lese“.
Za zakladatele lesní pedagogiky je považován Američan Joseph Cornell z Kalifornie, který ji rozšířil po Spojených státech amerických. Odtud se následně dostala do celé Evropy.
O lesní pedagogice v České republice (ČR) lze hovořit od konce 90. let 20. st., kdy se několik zaměstnanců ISŠL Vimperk vyškolilo v Rakousku a začalo pořádat specializované aktivity pro děti, od roku 2002 i kurzy pro nové lesní pedagogy. V roce 2003 byly aktivity školy ukončeny. V pořádání kurzů lesní pedagogiky pokračuje od roku 2005 Sdružení lesních pedagogů ČR a Střední lesnická škola v Hranicích n. Moravě.
Lesní školky
Legislativa
Lesní mateřská škola nemůže být v současné době zařazena do rejstříku škol a pohybuje se tedy v legislativním vakuu neziskové činnosti. Proto zatím v České republice nenalezneme lesní mateřskou školu ale „dětský klub." V takovém případě nejsou státní orgány (např. krajské hygienické stanice) ze zákona povinné tyto subjekty dozorovat. Zároveň to však také znamená, že nyní nemohou být lesní MŠ finančně dotovány státem, jako je tomu u mateřských škol registrovaných u MŠMT. Provoz lesní mateřské školy proto v současné době zcela hradí rodiče.
Důležitým aktuálním krokem v České republice je sledování pilotních projektů. Prvním schváleným projektem je integrovaná lesní MŠ Lesníček při MŠ Semínko v Toulcově Dvoře, který zahájí činnost v září 2010. Jak se ale již zmiňuji nyní se otevírá nová cesta, kdy se konečně stát rozhodl dotovat i tento typ předškolního zařízení.
První pokusy o realizaci výuky kompletně v přírodě probíhaly na počátku 20. století ve Velké Británii. V 50. letech vznikla první lesní mateřská škola v Dánsku, od roku 1968 existují lesní MŠ v Německu. V ČR provozoval od roku 1926 přírodní školu (tzv. Dětskou farmu na Libeňském ostrově v Praze) Eduard Štorch – v r. 1930 ji ovšem úřady zakázaly. Nyní se u nás pomalu začínají prosazovat lesní školky, ale protože tee-pee ani jurta nesplňují hygienické požadavky na podobu školského zařízení, vznikají u nás zatím lesní školky v podobě různých klubů a bez nároků na dotace.
Pojem lesní mateřská škola se objevil v roce 1954 v Dánsku, když Ella Flatau vyřešila nedostupnost mateřské školy pobytem s dětmi v lese. V Německu se lesní MŠ šíří od vzniku LMŠ ve Flensburgu v roce 1993 na základě přímých zkušeností zakladatelek Kerstin Jebsen a Petry Jaeger s dánskou koncepcí. K rychlému rozšíření lesních MŠ v Německu přispělo legislativní uznání a s tím spojené státní financování. V roce 2008 bylo podle Imgrad Kutsch přes tisíc lesních MŠ a jejich počet stále stoupá. Důvod je nasnadě: nízké náklady na zřízení a provoz a poptávka ze strany rodičů. Lesní MŠ dnes existují také ve Švýcarsku, Rakousku, Velké Británii, USA nebo v Japonsku.
Provoz a koncepce lesní školky
Lesní MŠ může fungovat samostatně, nebo ve spolupráci s klasickou MŠ (sdílení kuchyně a jídelny, případně společná část programu). V obou případech pružně řeší poptávku po místech v MŠ. Zásadou v lesních MŠ je menší počet dětí na pedagoga než je tomu v klasických MŠ. Optimální počet je patnáct až dvacet dětí doprovázených vždy nejméně dvěma dospělými.
Výuka probíhá za každého počasí a po celý rok v přírodě. Zázemím bývá jurta, tee-pee nebo maringotka, ale převážnou část dne děti pobývají venku. Cílem je jednak utváření vztahu k přírodě a zdravý životní styl (otužilost, předcházení alergiím apod.)
Pedagogové připravují program, který přirozeně navazuje na roční období a místo, které se pro daný den stává učebnou pod širým nebem. Pomůckami jsou často přírodniny - klacík jako tužka na kreslení v písku, kamínky jako hudební nástroj nebo počitadlo. Děti mohou poznávat všemi smysly - jak voní letní louka, jak zní různé druhy dřeva. A společně s učiteli přemýšlí a pozorují, pro koho má luční kvítí a plody lesa význam, poznávají vlastní hranice a rozvíjejí přátelství ve hrách, které mají v lese nekonečně mnoho podob. Neznamená to však, že děti z lesní MŠ nepoznají "výdobytky civilizace," naopak. V zimě si děti uvědomí krásu teplého domova, po celý rok cestují veřejnou dopravou za různými návštěvami a účastní se kulturních a jiných společenských událostí ve svém okolí. Lesní mateřská škola také vytváří různé slavnosti a jarmarky pro veřejnost.
Pevně věřím, že se lesním školkám nadále povede. A že i díky výzkumu, který nedávno proběhl ( Asociace lesních mateřských škol, prosinec 2011 ) a poukázal na přínos těchto zařízení, se podaří třeba alespoň částečně snížit náklady spojené s provozem a tudíž i finanční dostupnost pro širší veřejnost.
Poslat článek
Tisk
Štítky: