Nepřehlédněte
Honí vás pořád chuť na sladké? Utečte jí
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Když trpí mysl, trpí celé tělo
Kdo z nás kdy zažil nepříjemné bolesti zad, žaludku či hlavy? Jistě mnoho z nás. Na tomto základě se rozhodneme zajít za naším lékařem a po prohlídce nám řekne, že nám vlastně vůbec nic není. Jak je to možné? S naprostou jistotou můžeme říct, že silné bolesti zažíváme každodenně. I přesto se nenašel žádný objektivní nález. Pokud se toto stalo i vám, je možné, že trpíte psychosomatickou poruchou.
Co je to psychosomatika?
Psychosomatika je velmi stará vědní disciplína, která objevila již ve Starověkém Řecku. Jak je z názvu patrné, zajímá se o spojení psyché neboli duše a soma neboli těla. Tedy pokud vaše mysl trpí, dříve nebo později se to projeví na vašem těle. U každého jsou projevy disharmonie mysli různé. Někdo zažívá prudké bolesti hlavy, vyrážky, ranní nevolnosti bez jakékoliv fyzické příčiny. Je zajímavé, jak mnoho známe rčení týkající se psychosomatiky. „Od rána mi ten problém leží v žaludku“ nebo „Už dost, bolí mě z vás hlava“. Tyto rčení jen ukazují, jak moc je psychosomatika aktuální a tomu přispívá i fakt, že těmito problémy trpí zhruba 20 % celkové populace v civilizovaných zemí.
Proč a jak vlastně tělo reaguje na psychickou zátěž?
Každodenně řešíme problémy a čelíme různým nepříjemným situacím. Každý z nás má svou vlastní strategii vypořádání se s těmito událostmi ať už vědomě či podvědomě. Někdy se však může stát něco natolik neočekávaného, že nebudeme vědět, jak s tímto konfliktem naložit. Je tu možnost, že se budeme chtít konfliktu vyhnout, nebo si vůbec nebudeme vědomi řešení. V obou případech hrozí, že tento konflikt převezme na sebe naše tělo. Důležité je říci, že někteří lidé jsou více náchylní. Týká se to lidí, kteří jsou k sobě velmi přísní a kladou na sebe velké nároky. Zajímavý je fakt, že tento přístup k sobě samému obvykle pramení již z dětství a je způsoben výchovou.
Jaký vliv má naše osobnost na zdraví?
Pokud dojdeme do bodu, kdy si uvědomíme, že naše zdravotní problémy nezpůsobuje žádný fyzický stimul, je nutno zjistit pravou příčinu. Podle osobnosti člověka a Eysenckova modelu máme sklon k prožívání různých emocí s různou intenzitou a fluktuací. Například sangvinik a flegmatik prožívají emoce poměrně povrchně a nízkou fluktuací na rozdíl od melancholika a cholerika, kteří prožívají emoce do hloubky a intenzivně. Dobré emoce jako je radost, štěstí, naděje, důvěra nebo láska nám pomáhají k zvyšování imunity. Naopak negativní emoce jako je vztek, závist, strach nám imunitu nabourávají a my se poté stáváme více náchylnými k nemocem.
V dalším článku si vysvětlíme, co jednotlivé bolesti v těle signalizují a jak je eventuálně léčit.
Poslat článek
Tisk
Štítky: psychosomatika zdraví