Nepřehlédněte
Emocionální hygiena: Účinné způsoby, jak si udržet svou psychiku v rovnováze
Tipy na letní líčení - dlouhotrvající makeup
newsletter
Chcete být informování o nových článcích? Přihlašte se k odběru novinek
Pavlína Brzáková: Tvarytmy (Jaroslava Duška)
Jsou knihy, které vás přikovají k posteli, ke gauči, k židli nebo k lavičce v parku. Ba si jsem jistá, že kdo tohle otevře ve vlaku či autobusu, přejede… Jsou knihy, ze kterých si na dlouhé roky, ne-li navždy, odnesete nějaké moudro. Pak nastane chvíle, kdy si s někým o něčem povídáte a vy pak řeknete: „To já jsem jednou četla knihu od Jaroslava Duška… (možná si i na název vzpomenete)… a ten tam psal, že…“
A právě Tvarytmy je kniha, ze které si stoprocentně něco vezmete. Která vás uchvátí každou kapitolou, každou větou. Člověk je nucen se zastavit a přemýšlet. Zároveň s četbou paralelně opět běží váš vlastní životní příběh. Podobně jako to Pavlína Brzáková šikovným perem a Jaroslav Dušek šikovnou myslí, vytvořili už v první knize s názvem ZeMě: Cesta Blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška. Je to jako vlastní terapie, psychoterapie, která jde přímo na míru, protože řešení a léčení jde přímo z našeho nitra. Každý možná něco jiného, protože jsem se v této knize probírala moudrostí vícekrát, pod různými náladami i životními naladěními, a pokaždé na mne působila jinak. Je to jako tmavá černá káva, která má nesmírně hladivou chuť.
„Dyer ve své předmluvě k Životu v harmonii tvrdí, že jakmile byl vyhlášen boj proti korupci, korupce ve světě vzrostla. A když začal boj proti rakovině, vzrostl počet lidí nemocných rakovinou. Je paradoxní, že jakmile začneme bojovat proti tomu či onomu, problém narůstá. Roste to, čemu věnujeme pozornost. Svou pozorností to pěstujeme. My lidé, někdy zapomínáme, že svou jemností a láskyplnou pozorností můžeme pozvednout a oživit celý prostor. Měli bychom pochopit, jak silná je energie rušivých zpráv, televize, vytváření bubáka, strachu, neladu a disharmonie. Všichni, kdo ho pravidelně sledují, jsou vlastně rozlaďováni a pak v sobě těžko probouzejí vědomí souladu. Nechtějí v sobě probouzet velkolepost, vznešenost, jsou fascinovaní bojem a „problémy“. Proto trochu naléhám na udržování vědomí propojenosti tím, že věnujeme pozornost propojení. Pokud totiž věnujeme pozornost propojení, pak sílí. A pak už můžeme celkem snadno připustit možnost souladné neúporné spolupráce. Už nemusíme být Obětí, nepotřebujeme hledat Viníka.“
Celý text je velmi ovlivněn pobytem ve tmě, který autor absolvovat celkem dvakrát. O obou zážitcích se tu široce rozepisuje a já jako čtenář (a spisovatelka zároveň) žasnu a smekám nad uměním vyjádřit zážitky, které jsou snad slovy nevyjádřitelné. V drobnostech, v malichernostech, jemných nuancích se dostáváte nejen doprostřed celé té tmavé chatičky, ve které Jarda Dušek pobýval, ale také do jeho nitra, do jeho mysli, do stavu, kdy se prolíná sen a skutečnost, kdy přestává existovat čas a okolní svět. Je to neuvěřitelné.
Na druhou stranu celá tato jemná nálada je v ostatních kapitolách promísena s pořádnou dávkou zdravého selského rozumu a to takovým způsobem, že opět, užasnete nad tím, kam až to lidstvo dopracovalo a přemýšlíte, kde vlastně ztratilo rozum.
Asi bych tuto knihu doporučila číst nějak pravidelně. Každý čtvrtrok si z ní přečíst pár kapitol – povinně! Abychom opět nachytali zdravé uvažování prosté té mašinérie strachů, obav a svázaných konvencí, které jsme dennodenně ve všedním životě vystaveny.
O autorech:
Knihu sepsala jako autorizované vyprávění Jaroslava Duška Pavlína Brzáková
Etnoložka, která se zbývá studiem kultur sibiřských kočovných pastevců. Vydala dvě knihy jejich pohádek a příběhů – Goromomo goroló – vyprávění sibiřskejch Evenků (1996) a Jamtana – vyprávění sibiřskejch Něnců (1997). V roce 2000 vyšla její novela Stíny na kupecké stezce a kniha Goromomo goroló – Davnym davno na území Evenckého autonomního okruhu, kterou napsala v ruštině spolu s ruským lovcem Vitalijem Voronovem. Poté nsáledovala mytologie Cesta medvěda (2002), román Dědeček Oge - Učení sibiřského šamana (2004), obnovené vydání prvních sběrů Až odejdu za horu (2004) a sibiřský cestopis Modřínová duše (2005). V roce 2006 vyšly její příběhy pěti světadílů Co přináší vítr a v roce 2008 volné pokračování románu Dědeček Oge s názvem Dva světy. Je spoluautorkou knih Květa Fialová – štěstí tady a teď (2009) a Květa Fialová – Zákony štěstí (2010). Je také autorkou pohádkových příběhů pro děti Helinda a klekánice (2009). V roce 2012 napsala s Jaroslavem Duškem další knihu, která dostala název Země. Působí jako šéfredaktorka měsíčníku Regenerace. Vydalo nakladatelství Eminent, 2014, www.eminent.cz
Foto ze křtu knihy: Kamil Vancoller
Poslat článek
Tisk
Štítky: Recenze knihy Jaroslav Dušek Pavlína Brzáková